Celý rok 1978

Kronikář a jeho spolupracovníci
Rada Městského národního výboru v Lomnici nad Popelkou jmenovala s platností od 1. července 1978 do funkce městského kronikáře Františka Nováka, promovaného geografa, ředitele Městského muzea v Lomnici nad Popelkou, nar. r. 1933 ve Velkém Oseku v okrese Kolín, československého státního občana bez náboženské i politické příslušnosti.
Tento si vybral za své spolupracovníky fotografa - amatéra Jaroslava Vávru, pracovníka lomnic. Elitexu, nar. r. 1930 v Ústí nad Orlicí, a výtvarníka Lubora Mádra, odborného pracovníka Městského muzea v Lomnici nad Popelkou, naroz. r. 1955 v Semilech.
Úkolem J. Vávry je podle pokynů kronikáře zhotovovat fotografie pro fotopřílohy ke kronice, výtvarník L. Mádr kroniku ilustruje a výtvarně zdobí.
Způsob vedení kroniky byl projednán 31. ledna 1979 za přítomnosti Josefa Rubeše, předsedy MěstMV, Bohuslava Šonského, předsedy školské a kulturní komise, Evy Jorové, odborné pracovnice Okresního muzea Českého ráje v Turnově a metodicky pro vedení kronik na okrese Semily a Františka Nováka, městského kronikáře v Lomnici nad Popelkou.
Bylo dohodnuto, že městská kronika bude psána kancelářským strojem ve třech vyhotoveních, z nichž první bude knižně vázáno v ozdobných deskách a ilustrováno výtvarníkem Luborem Mádrem, druhé bude knižně vázáno v božných deskách a bez ilustraci, a třetí, které zůstane ve volných listech, bude využíváno k výstavním a publikačním účelům.
Školská a kulturní komise na své schůzi dne 13. února 1979 vzala uvedenou dohodu na vědomí a schválila tuto tématickou strukturu kronikářských zápisů:
I. ÚVODNÍ ČÁST
II. ČINNOST MĚSTNV, TVORBA PROSTŘEDÍ A AKCE Z
III. PRŮMYSLOVÁ VÝROBA
IV. ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA
V. ŠKOLSTVÍ
VI. ZDRAVOTNICTVÍ
VII. DOPRAVA, OBCHOD A VŠECHNY OSTATNÍ SLUŽBY
VIII. KULTURA
IX. TĚLOVÝCHOVA A SPORT
X. SPOLKOVÁ ČINNOST
XI. DOPLŇKY A RŮZNÉ
O činnosti všech významnějších složek, které tvoří obsah života v Lomnici nad Popelkou, budou vedeny zápisy každoročně; o ostatních méně významných složkách bude kronika informovat podle jejich společenské důležitosti i podle toho, do jaké míry budou iniciativně navazovat s kronikářem styk. Z toho důvodu se zápisy o některých menších a malých organizacích budou objevovat v kronice vždy jedenkráte za dva, tři nebo i čtyři roky.

2) O významných událostech ve vlasti
Počátek roku byl ve znamení oslav 30. výročí únorových událostí. Poněvadž tyto oslavy zabezpečovala též většina organizací v Lomnici nad Popelkou, bude o nich podrobněji psáno v jiných kapitolách.
Naše české kulturní prostředí žilo zejména v létě a na podzim ve vzpomínkách na největšího českého krále Karla IV., od jehož úmrtí uplynulo 600 let. Výstava "Karel IV. a jeho doba“ pořádaná na Pražském hradě se setkala s mimořádným zájmem veřejnosti a byla o jeden měsíc prodloužena.
Právě na pražské univerzitě, založené r. 1348 Karlem IV., našlo Aristotelovo učení velkou odezvu. Nejvíce času a zájmu zde bylo věnováno studiu a výkladu jeho přírodně-filozofických spisů a jeho sociální filozofii - Etice Nikomachově a Politice. Aristotelovy myšlenky se pak rychle šířily do celého českého království, kde nacházely živnou půdu v syntéze s myšlením širších lidových vrstev a podílely se významnou měrou na vzniku českého lidového kacířství, z kterého pak zanedlouho vyrůstá husitské revoluční hnutí.
Pro středověkou církev byl Aristoteles žijící tři století před Kristem nutným zlem, proti jehož autoritě se neodvažovala přímo a veřejně vystupovat, a proto se raději usilovně snažila o smír s tímto "učeným pohanem“. Ostatně o tom, že církev se nikdy s Aristotelem neztotožňovala, i když byla přinucena vlivem okolností se jím dosti zabývat a využívat mnohé z jeho poznatků, svědčí její posudky o některých nepohodlných lidech a kacířích, které označuje, jako kupř. Marsilia z Padovy, "homo magis aristotelicus quam christianus" (člověk více aristotelovský než křesťanský).
Také známý anglický evangelický doktor J. Wyclif, který měl velký vliv na osobnost našeho M. J. Husa, byl inspirován a v mnohém přímo navazuje na první překlad Aristotelovy "Etiky Nikoma-chovy“ od Roberta Grosseteste. Papež Řehoř XI. po vydání Wyclifova spisu "De civili domini“ odsuzuje toto "opovrženíhodné dílo" a zdůrazňuje, že Wyclif, třebaže poněkud změněnými slovy, rozvíjí "nevědeckou nauku Marsilia z Padovy a Jana z Jandunu prokleté paměti, jejichž knihu už odsoudil náš předchůdce papež Jan XXII. blahé paměti".
Podobně Husův soudce v Kostnici, proslulý Jan Gerson, dává do přímé souvislosti "omyly" Marsilia z Padovy, wyclifistů i Čechů. Zatímco v případě jiných národů odsuzuje církev jenom určitou vrstvu stoupenců kacířského učení, v případě českého národa dává do klatby a jmenuje často celý národ.

3) O vzniku českého národa
Karel IV. věnoval velkou pozornost historii Královského přemyslovského rodu, z kterého po své matce pocházel. Z toho důvodu si též často kladl otázky o původu českého národa; ačkoli žil 600 let před námi, jeho odpovědi na tyto otázky byly méně přesné než jsou dnes, kdy existují archeologie a jiné vědní obory.
Dnes víme, že náš český národ se ve svých počátcích utvářel míšením slovanských českých kmenů s pozůstatky keltského kmene Bojů někdy v 5. - 8. století n.l. Většina archeologů se totiž domnívá, že část Keltů přežila germánskou okupaci Čech, k níž došlo v prvních stoletích n.l. a později splynula se Slovany. Spory vznikají pouze v otázce, jaké procento keltské krve koluje v Českém národě. Oproti jiným Slovanům byli totiž předbělohorští Čechové národem příliš sebevědomým a aktivně přetvářejícím všechny podněty, které k nim přicházely zvenčí. Také Keltové jsou líčeni v antických pramenech jako značně sebevědomý a cílevědomý národ. Řecky historik Arriános zaznamenal o jejich povaze jeden poněkud anekdotický příběh, který zde na závěr historického úvodu připomenu.
Kolem r. 343 př. n.l. se k Alexandru Velikému, dlícímu na výpravě při Černém moři, dostavili poslové od Keltů. "Tito Keltové mají mohutnou postavu a hodně si o sobě myslí. Všichni říkají, že přišli proto, aby navázali s Alexandrem přátelské styky. A ten všem dal a ode všech přijal záruky věcnosti. Pak se ještě zeptal Keltů, čeho se na světě nejvíce bojí, domníval se totiž, že sláva jeho jména pronikla už i mezi Kelty a ještě dále, a proto od nich očekával odpověď, že ze všeho nejvíce se bojí jeho.
Leč odpověď Keltů oklamala jeho očekávání ... řekli, že se bojí, aby někdy na ně nespadlo nebe, sem za ním přišli pouze z obdivu k jeho osobě, nikoli ze strachu nebo za nějakým prospěchem, Alexandr prohlásil i je za své přátele, uzavřel s nimi spojenectví a propustil je domů. Jen po straně poznamenal, jak se ti Keltové dovedou naparovati“.

4) Problémy naší doby
a) Tvorba životního prostředí
Dá se říci, že teprve v dnešní době se člověk začíná vlivem pokroku ve vědě a technice výrazněji vymaňovat ze závislosti na silných jedincích typu Alexandra Velikého a vznikají mu opět staré keltské starosti - "aby na něj nespadlo nebe", tj. aby si nevědomky neničil nebo nakonec nezničil svoje životní prostředí.
V našich socialistických životních podmínkách dochází ke stírání a většímu vyrovnávání sociálních rozdílů mezi lidmi, avšak rozdíly v jejich orientaci na mnohé hodnoty se neustále zvětšují. Materiálně dobře zabezpečení lidé začínají rozvíjet své individuální schopnosti a vlastnosti do vyhraněnějších forem a stávají se výraznějšími individualitami. Tato vyhraněnost jednotlivců, kolektivů, skupin, odvětví a rezortů však zároveň klade požadavky na nové způsoby vzájemného propojování všech těchto kvalitativně od sebe navzájem se vzdalujících společenských složek. Ekonomické propojování různých druhů lidské činnosti se stává v rozvinuté společnosti stále větším problémem, a tak se ustavičně hledají nové způsoby a možnosti, které by příznivě působily na organizační strukturu složitých společenských útvarů. Je zřejmé, že mnohé z nich se budou nacházet na periferii společenského dění, kde pak unikají pozornosti. Jednou z těchto možností, které nezachytily tempo všeobecného pokroku a v důsledku toho až dosud živoří na okraji společenského dění, jsou obecní kroniky. Již skutečnost, že jejich cenný obsah zůstává většině občanů nepřístupný, protože jsou psány a rozšiřován zastaralou technikou, je značným nedostatkem, dokonce mnohem větším, než když se do enklávy úzké specifičnosti a odbornosti uzavírá před veřejností problematika významného výrobního nebo jiného odvětví. V nevyužité kronice, tj. ve všech případech kdy se její obsah uzavírá do enklávy užšího okruhu zájemců, se zároveň uzavírá před veřejností neobyčejně důležitý činitel - perkolační přechod v oblasti informace o životě obce.
b) Mohutný sjednocující pojem - perkolace
(latinsky percolare - procezovat, nechávat prosakovat, anglicky i francouzsky percolation – prosakování, procezaní, protlačování)
V r. 1956 zavedl anglický matematik Hammersley pojem perkolace, který umožňuje statistický popis systémů složených z velkého počtu mezi sebou vázaných objektů. Podle počtu těchto objektů a jejich vazeb v takovém systému buď je, anebo není možná komunikace na velkou vzdálenost: mezi těmito dvěma případy existuje přesně rozlišitelný přechod – práh perkolace. Perkolační přechod spadá do rámce fázových přechodů, takže pro jeho studium je možné využít nesmírného množství teoretických poznatků, které byly v této oblasti v posledním desetiletí nashromážděny.
K názornějšímu objasnění tohoto pojmu využijeme materiálu z geografické oblasti.
Představme si oceán a v něm roztroušené ostrovy. Když se hladina tohoto oceánu počne snižovat, začnou se jednotlivé ostrovy zvětšovat a některé se mezi sebou navzájem spojí. Turisté, kteří se pohybují po zemi, jsou zpočátku uvězněni na jediném ostrově. Při poklesu mořské hladiny se jednotlivé ostrovy začnou spojovat s jinými a výletní oblast pěších turistů se tím zvětšuje. Nakonec, když hladina oceánu poklesne pod určitou kritickou hodnotu, mohou se turisté dostat pěšky na všechny ostrovy, protože tyto již tvoří souvislou pevninu s mnoha jezery, kdy z každého místa takové pevniny je možno cestovat na jiné bez přeplouvání moře.
Tento přechod mezi souostrovím izolovaných ostrovů a souostrovím, v němž se jednotlivé ostrovy navzájem mezi sebou spojily a vytvořily pevninu, se nazývá perkolační přechod.
V přírodě nacházíme mnoho různě seskupených atomových nebo makroskopických objektů, které za určitých okolností vykazují perkolační přechod.
Širší interpretace tohoto poznatku bude mít velký význam kupř. pro studium elektrické vodivosti některých slitin, viskositu polymerů, údržbu telefonní sítě, zapalování a hoření některých látek apod.
Z toho důvodu budeme v kronice seznamovat čtenáře rovněž s novými pojmy, které vznikají v naší době, a jejichž prostřednictvím mohou lidé lépe pronikat do organizační struktury hmoty.
S těmito pojmy je zapotřebí obeznamovat především školní mládež a mladé lidi, aby až dospějí, byli zvyklí uvažovat v rozměrech, jež budou odpovídat charakteru materiální skutečnosti, která je bude obklopovat.
c) Perkolační přechod v oblasti informace
Také v Lomnici nad Popelkou jako v každém jiném městě existuje mnoho různých organizací, výrobních, kulturních, sportovních, zájmových apod., které lze přirovnat k jednotlivým ostrovům. Každá taková organizace představuje ostrov určité velikosti obydlený určitým počtem lidí.
Proces diferenciace hmoty, jehož konkrétním výrazem v oblasti lidské činnosti je proces specializace, si pak lze představit tak, jako by se rozměry našeho oceánu zvětšovaly a v důsledku toho se zvětšovala i vzdálenost mezi jednotlivými ostrovy, které se budou stále více osamostatňovat především proto, že budou - obrazně řečeno, plout po hladině oceánu navzájem od sebe, V tomto procesu rozpínání mořského dna i hladiny oceánu budou vznikat a vynořovat se z moře nové ostrovy a ostrůvky (nové organizace a nové druhy lidské činnosti). Obyvatelé těchto nových, neznámých ostrovů, začnou obchodovat a směnovat své produkty s obyvateli původních ostrovů. Když však obyvatelé některých starých ostrova nebudou nic vědět o existenci nových ostrova nebo budou mít o nich jenom nejasné a nesprávné představy, začnou vznikat organizační potíže při vzájemném směnování produktů, zvláště pak těch, na nichž jsou závislí obyvatelé všech ostrova a souostroví.
Z toho důvodu kronika, která přinese podstatné zprávy o životě mnoha organizací ve městě, může v rámci své specifiky snížit hladinu tohoto oceánu a vytvořit z izolovaných ostrovů (organizací) přístupnou pevninu. Tím se stane každý ostrůvek (každá organizace ve městě) přístupný (přístupná ) každému (pěšímu turistovi).
I když nepůjde přímo o fysickou, ale zprostředkovanou návštěvu každé organizace prostřednictvím správných informací, přece jenom již v takovém, případe by mohli kupř. žáci, rodiče i učitelé mnohem lépe spolupracovat s průmyslovými a zemědělskými závody při jejich omlazování novými pracovními silami, pracovníci dílčích profesí mohou získávat větší příležitost navazovat užitečné styky s pracovníky jiných závodů, s nimiž si mohou vyměňovat potřebné pracovní zkušenosti apod. Je zřejmé, že jakmile by informovanost určitého procenta občanů ve městě o životě všech, jeho složek dosáhla jisté úrovně, která by znamenala překročení tzv. prahu perkolace v oblasti informace, muselo by nutně dojít k velké a příznivé změně života v užším rámci takového prostředí.
d) Produktivita kronikářské práce
Samozřejmě, že ani kronika psaná ve trojím vyhotovení na kancelářském stroji, nechť by její obsah byl sebehodnotnější, nemůže plnit svůj perkolační úkol, pokud se alespoň podstatná část jejího obsahu nedostane mezi lidi, a to způsobem, který odpovídá dnešní době, tj. prostřednictvím tisku. To si v některých místech již začínají uvědomovat, žel ne zrovna tam, kde je toho nejvíce zapotřebí. Tak začínají vycházet kupř. „Listy ze Starohradské kroniky" v malé obci Stará Hrady u Libáně, avšak v místech středního a většího rozsahu tyto snahy až dosud většinou z různých příčin ztroskotávají.
Avšak zcela podobně, jako v lomnickém Technolenu nepracují tkadleny na ručních tkalcovských stavech, jejichž produktivita by byla řádově asi tisíckrát menší, není jistě únosné, aby produktivita kronikářské práce zůstávala téměř na středověké úrovni, kdy se lidé shromažďovali nad jedinou knihou a takto získávali potřebné informace a vzdělávali se.
Je totiž velmi pravděpodobné, že jeden z hlavních pramenů současných hospodářských potíží se již nachází ve sféře mimo ostře sledovanou centrální výrobní oblast a existuje právě v místech, kterým je věnována až dosud poměrně malá společenská pozornost. Socialistická společnost, která se úspěšně vyrovnává se stíráním sociálních rozdílů mezi lidmi, ne vždy se ještě dokáže vyrovnávat ve stírání rozdílů v oblasti meziodvětvové pracovní produktivity. Vždyť obecní kronika psaná ručně nebo i na kancelářském stroji, které slouží několikráte do roka při besedách převážně jako oživeni výuky školních dětí, je z hlediska produktivity práce něco podobného jako ruční tkalcovský stav.
Je pochopitelné, že práce na ručním tkalcovském stanu může být dnes již interpretována pouze jako atrakce pro návštěvníky muzea, ale že nemůže tvořit kvůli neobyčejně nízké produktivitě součást výroby tkanin v rámci současné hospodářské výroby.
Obecní kroniku jsme však dosud navyklí neposuzovat z hlediska její pracovní produktivity, ale dáváme jí, aniž si to mnohdy uvědomujeme, rozměry pouhého atraktivního předmětu. A tak obec, která má vzorně vedenou kroniku, jejíž obsah by mohl, pokud by pronikl více mezi lidi, vykonat mnoho užitečné práce, ve skutečnosti připomíná výrobní podnik, který by získal vysoce produktivní stroj, avšak nezačlenil by jej do výroby, a namísto toho by na něm pouze občas předváděl veřejnosti čistě výstavnickým způsobem jeho výrobní přednosti.
Věřím, že v oblasti kronikářské práce dojde v dohledné době ke zlepšení a představy o kronikách se změní v souladu se společenskými potřebami.

II MĚSTSKÝ NÁRODNÍ VÝBOR A TVORBA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
"Mezi jedenatřiceti národními výbory, kterým se dostalo za příkladnou práci v r. 1977 čestné uznání předsedy vlády ČSR, byl i MěstNV Lomnice nad Popelkou. Černobílá fotografie ČTK dokumentuje slavnostní okamžik, kdy člen předsednictva ÚVKSČ a předseda vlády ČSR Josef Korčák předává vyznamenání předsedovi Městského národního výboru v Lomnici nad Popelkou Josefu Rubešovi".
Zprávu o činnosti MěstNV uvádíme úryvkem z rozsáhlejšího článku doplněného šesti barevnými a čtyřmi černobílými fotografiemi, který vyšel v č. 42 v r. 1978 v týdeníku vlády ČSR "Národní výbory".
Také v r. 1978 nepolevil MěstNV v Lomnici n. P. ve vysokém tempu, které nasadil od počátku nového volebního období. O této skutečnosti svědčí především výdaje ve výši 14 913 000 Kčs, které byly v r. 1978 ze své velké části proměněny v hodnoty, jež město nutně potřebovalo, aby udrželo krok s vývojem doby a neztrácelo svůj význam.
Podstatné zvýšení aktivity má svoji hlavní příčinu v dobré informovanosti městského nár. výboru o všech složkách ve městě. Představitelé i členové MěstNV navštěvují výroční schůze všech organizací Národní fronty a každý měsíc se radí s řediteli místních průmyslových a zemědělských závodů i s předsedy sedmi občanských výborů.
Tato informovanost pak vytváří příznivé podmínky pro koordinační řídící činnost MěstNV, která v Lomnici nad Popelkou vedla v poslední době k úspěšnějšímu sdružování nejenom finančních prostředků, ale i pracovní iniciativy občanů.
Poněvadž činnost Městského národního výboru se často prolíná s činností jiných organizací, řekneme si nejdříve, co se z této činnosti bude stávat předmětem zápisů v kapitole II a co z toho bude opět tvořit obsah zápisů v jiných kapitolách.
V kap. II, věnované spec. MěstNV, budeme hlavně využívat podkladů práce plánovací a finanční komise, komise pro tvorbu a ochranu životního prostředí, sboru pro občanské záležitosti, v každém roce budeme rozšiřovat návaznost kroniky s občanskými výbory a psát konkrétněji o výstavbě města. Výsledky práce komise působící na úseku obchodu, služeb obyvatelstvu a turistického ruchu a dále pak pořádkové komise budou obsaženy v kapitole VII, převážná část práce školské a kulturní komise tvoří rovněž součást jiných kapitol (V ŠKOLSTVÍ a VIII KULTURA), sociálně-zdravotní problematika se objeví v celém rozsahu v kapitole VI.

2) Z činnosti plánovací a finanční komise
a) Rozpočet
Plánovací a finanční komise vydala pro orgány MěstNV v Lomnici nad Popelkou cyklostylovanou zprávu pod názvem "Plnění plánu a rozpočtu za rok 1978“ v rozsahu devíti stran, která tvoří samostatnou přílohu ke kronice č. 11/1/78.
Tato zpráva nás informuje, že schválený rozpočet na r. 1978 ve výši 5 570 000 Kčs se v průběhu roku díky velké aktivitě MěstNV téměř dvaapůlkráte zvýšil na upravenou částku 14 885 000 Kčs, která byla splněna v příjmech částkou 15 288 000 Kčs na 103% a ve výdajích částkou 14 913 000 Kčs, čímž byl docílen přebytek v hospodaření ve výši 375 000 Kčs.
Spolu s ostatními zůstatky účtů, z kterých tvořily podstatnou část sdružené prostředky v částce 3 690 000 Kčs, představovaly finanční prostředky, které měl koncem roku MěstNV k dispozici, a jež se převedly do roku 1979, částku ve výši 4 197 000 Kčs.
b) Příspěvek na stravování dětí
Městsky národní výbor přispěl v r. 1978 ze svého rozpočtu opět vyšší částkou na stravování dětí v předškolních i školních zařízeních, v kterých se zvýšil počet strávníků.
Tento pohyb nám nejlépe objasní tabulka, kterou zde pro zajímavost uvedeme:
Zařízení-strávníci-r.1977, 1978, rozdíl (vše v Kčs)
Mateř. škola Karlov – 19077-21861-+2784
Mateř. škola Technolen – 24353-27083-+2730
Školní kuch. ZDŠ – 164631-167790-+3159
Územní jesle – 7869-9405-+1536
c) Akce Z
Z ostatních položek může zajímat širší veřejnost zejména pohyb finančních prostředků na rozestavěných akcích "Z“, na něž byly přiděleny fin. prostředky až po schválení rozpočtu na rok 1978, které byly ještě v průběhu roku několikráte měněny v souladu s možnostmi výstavby.
Na klubovně Svazarmu se prostavělo 175 000 Kčs proti plánovaným 140 000 Kčs, na výstavbě klubovny SSM 460 000 Kčs proti pl. 440 000 Kčs, dostavba restaurace na sídlišti si vyžádala v souladu s plánem 618 000 Kčs, na výstavbě vodojemu Košov se prostavělo 182 000 Kčs proti pl. 280 000 Kčs, úprava autobusového nádraží si vyžádala 106 000 Kčs proti pl. 100 000 Kčs, výstavba domu pečovatelské služby 1 857 000 Kčs proti pl. 1 850 000 Kčs, umělé ledové plochy 945 000 Kčs proti pl. 880 tis. Kčs, dokončení výstavby vodovodu si vyžádalo v souladu s plánem 85 000 Kčs a vodní nádrž v Marcinově 18 000 Kčs proti plán. 14 000 Kčs.
Bohatou náplň činnosti vykazoval v r. 1978 též

3) Sbor pro občanské záležitosti
z dvanácti počtu jeho členů je 6 členů KSČ a 6 bezpartijních.
Členové tohoto sboru navštěvují a předávají dárek s květinami všem občanům, kterým je 80 nebo více let a oslavují významnější životní jubileum.
Sedmdesátiletým a starším občanům zasílá SPOZ blahopřání.
Funkcionáře, zasloužilé členy KSČ, poslance MěstNV, kulturní pracovníky a učitele, navštěvuje SPOZ po dovršení padesáti let a při všech dalších jejich významných jubileích, přičemž jsou ještě zváni na MěstNV, kde se jim též děkuje a vzpomíná se na jejich práci.
Při všech těchto shora uváděných příležitostech bylo k 17. XI. 1978 navštíveno 125 občanů a zasláno 232 blahopřání.
Z ostatních rozmanitých povinností tohoto orgánu uvádíme:
Každý druhý měsíc se uskutečnilo vítání občánků (dětí do třech měsíců). Celkem bylo přivítáno 115 dětí.
Počátkem září vítali členové SPOZ 94- prvňáčků v prvních třídách ZDŠ, kterým předali dárky (ručníček a mýdlo)
1. září navštívili členové SPOZ všechny učňovské internáty ve městě a popřáli jejich obyvatelům příjemný pobyt v Lomnici nad Popelkou. Téhož dne navštívili členové SPOZ i obě mateřské školy, kde přivítali děti v osmi třídách a každé třídě předali míč.
98 patnáctiletým občanům byly ve velké zasedací síni MěstNV za přítomnosti jejich rodičů, zástupců lomnických průmysl, závodů, předsedy školské a kulturní komise, zástupců VB a učitelů předány slavnostním způsobem občanské průkazy.
Také předávání propouštěcích vysvědčení v ZDŠ probíhá za účasti členů SPOZ.
V r. 1978 předali členové SPOZ za přítomnosti zástupců podnikových složek a rodičů výuční listy 20 učňům LOU, 9 učňům k.p. Elitex a 23 učnicím n.p. Technolen.
I předávání povolávacích rozkazů a zahajování besed s branci se děje slavnostním způsobem za účasti zástupců Okresní vojenské správy a rady Městského národního výboru v Lomnici nad Popelkou.
SPOZ též organizuje ve spolupráci s JKP besedy s mladými lidmi, tzv. "hovory s mládeží".
S organizováním těchto besed bylo započato od září 1978, konají se každý měsíc a zúčastňuje se jich průměrně 40 - 48 osob.
Pro mladé lidi byla též zorganizována jedna beseda o předmanželské výchově, které se ze 160 pozvaných snoubenců zúčastnilo 30 osob.
Velkou účast měly všechny tři besedy pořádané pro důchodce; první besedy se zúčastnilo 250 lidí, druhé 320 lidí a třetí 278 lidí. Tyto besedy byly oživovány kulturním programem, který zajišťovali členové SPOZ.
SPOZ řešil též společně se sociálně - zdrav. komisí MěstNV a ředitelstvím ZDŠ problematiku velkého nedostatku pečovatelek.
30. října odpoledne se na místním hřbitově a v urnovém háji uskutečnila vzpomínka na zemřelé a byly položeny věnce k památníkům padlých.
V r. 1978 byly navštíveny všechny rodiny cikánské národnosti a bylo zjištěno jak žijí a zda posílají své děti do školy.
Pro 85 osamocených starých občanů uspořádal SPOZ ve spolupráci se sociálně - zdravotnickou komisí a Klubem důchodců 24. XII. štědrovečerní večeři. Těm, kteří se nemohli na večeři dostavit, bylo rozvezeno jídlo auty.

4) Občanské výbory
Rychlejší tempo přestavby města, ke kterému došlo v poslední době, je výsledkem účinnějších forem spolupráce mezi Městským národním výborem a občanskými výbory, kterých je ve městě celkem sedm.
Posláním každého občanského výboru je zejména seznamovat občany s usneseními plenárních zasedání a rady MěstNV, pomáhat národnímu výboru při zabezpečování politických záměrů Komunistické strany ČSSR, organizovat účast občanů při řešení veřejných záležitostí, hlavně při uskutečňování volebních programů Národní fronty, zvelebování města, udržování a ochraně bytového majetku, při upevňování veřejného pořádku a socialistického soužití mezi občany, pomáhat občanům uplatňovat jejich zájmy a potřeby prostřednictvím MěstNV, pomáhat poslancům MěstNV při jejich činnosti ve volebních obvodech, spolupracovat s orgány a organizacemi Národní fronty.
Počátkem roku 1979 navázal kronikář užší styk se dvěma občanskými výbory ve městě a to obč. výborem č. 6 - sídliště a nejlépe hodnoceným obč. výb. č. 1 - Karlov. O ostatních občanských výborech bude psát v jiných létech nebo může zaznamenat zprávu o jejich činnosti ještě v kapitole XI (doplňky a různé).
a) Občanský výbor č. 6 - sídliště
má svoji práci rozdělenou do těchto úseků:
- agitace a propagace
- mládeže a tělovýchovy (členové tohoto úseku uspořádali v sobotu 10. června 1978 cyklistické závody na sídlišti pro děti ve třech věkových kategoriích)
- obč. záležitostí, sociální a zdravotní (s. V. Sirková a Jana Špalková přivítaly 38 nových občánků a jiní pracovníci tohoto úseku opět zorganizovali 20 občanských rozloučení z celkového počtu 23 zesnulých, když ve třech případech si to pozůstalí nepřáli. Hlavní zásluhu na této činnosti mají smuteční řečníci s. Božena Mottlová a s. Jaromír Mastník i někteří další soudruzi)
- veřejného pořádku a dopravy
- kultury a školství (uskutečnil besedu s ředitelkou ZDŠ s. Jaroslavou Albrechtovou a ředitelem JKP s. Ladislavem Novákem)
- obchodu a služeb
- branných záležitostí
- počítá se ještě s ustavením úseku pro květinovou výzdobu a zeleň
b) Občanský výbor č. 1 - Karlov
již několikráte za sebou obsadil první místo při hodnocení obč. výborů v rámci města.
Tento obč. výbor zhodnotil svoji činnost na své schůzi, která se konala 20. prosince 1978 v bytě předsedy OV č. 1 s. Břetislava ZÍTKA za přítomnosti s. Novotného, Vágnerové, Kmínka, Tulky, Kameníkové a Kordíka.
Podle součtu odevzdaných brigádnických lístků odpracovali občané obvodu OV č. 1 celkem 28 006 hodin na těchto akcích:
název akce počet hodin
Jarní národní směna 1 285
Chodník kolem dětského hřiště 780
Chodník od Stránských k Hanyšovým 320
Údržba dětského hřiště a ostatní práce 4 380
Nátěr celého plotu kolem dětského hřiště (= akce žen uliční organizace KSČ) 160
Dokončení zatrubení příkopu a ost. práce 467
Oprava a nátěr propagační tabule 158
Práce na vývěsních skříňkách OV 114
Údržba růžičkových a rododendr. záhonů 1 075
Zabudování a přeprava betonových laviček 580
Akce "Z“ volebního programu (vodárna Košov, dům pečovatelské služby apod.) 882
Pomoc zemědělství 367
Úklidové práce zaměřené na čistotu obce 13 589
Akce s dětmi ve znalostech dopr. předpisů 89
61 blahopřáni občanům k jejich významnějšímu živ. jubileu, občanské rozloučení se s 19 zesnulými občany (v pěti případech byl smutečním řečníkem s. B. Zítko, v jednom s. B. Mottlová a třináctkráte s. Josef Škoda) a návštěvy šestnácti maminek při narození děcka, které vykonala s. Jaroslava Kameníková si vyžádalo celkem 470 hodin. Veškerá shora uvedená činnost činila v r. 1978 celkem 24 956 hodin.
V celkovém úhrnu 28 006 hodin jsou ještě započítány:
- 1 400 hodin - práce na zlepšení vzhledu rodinných domků
- 150 hodin - účast občanů při veřejném cvičení CO
- 1 200 hodin - organizátorská práce OVr č. 1
Obvod má celkem 800 občanů, takže průměrný počet odpracovaných hodin na jednoho občana = 34,6. V r. 1978 se konalo celkem 16 schůzí, z toho bylo 12 řádných, 2 mimořádné a 2 veřejné s KSČ s účastí 99%.
Byl pořádán jeden společenský večer s pohoštěním a vyhodnocením nejlepších brigádníků.
Nejvíce hodin odpracoval s. Josef TULKA - 618 bezplatných kromě dalších, které mu MěstNV platil. Za tuto svoji činnost byl s. J. Tulka, kterému je 77 roků, počátkem r. 1979 vyhodnocen i v rámci okresu Semily a bylo mu veřejně poděkováno v okresních novinách Rozvoj. Velký počet hodin též odpracovali tito občané: Jiří Šolc, Marie Šolcova, Jaroslava Kameníková, Jiří Novotný, Mirka Wagnerová, Josef Marek, František Wágner, Anna Hejduková, Marie Michalová, B. Zítko, manž. Matouškovi z Karlova, Emilie Pekárková, Oldřich Lábek a další.

5) Školská a kulturní komise
pracovala ve složení:
předseda s. Bohuslav Šonský
místopředseda posl. NV Vladimír Jirouš
členové-poslanci NV Miluše Oumrtová, Jana Vokrouhlecká (Morávková), Jan Grabec
členové Vladimír Mikule, Jiří Jína, Jaroslav Koblížek a Jaroslav Brauner
tajemnice Miluše Jirků, referentka plánovacího a finančního odboru MěstNV
Činnost této komise má značně velký rozsah. Jedním z hlavních úkolů tohoto orgánu je schvalování Jednotného plánu kultuně-výchovné činnosti ve městě, kontrola jeho plnění a podíl při jeho sestavování v rámci schvalovacího řízení.
V r. 1978 komise sledovala činnost všech předškolních, školních a kulturních zařízení ve městě, jejichž zástupce zvala na své schůze, jež se konaly jedenkráte v měsíci, a kde uplatňovala svůj vliv na provoz všech těchto zařízení.
Komise se též zabývala schvalováním několika tiskovin s vlastivědným a výtvarným obsahem, které byly v r. 1978 vydány a povolovala pořádání různých kulturních akcí a zábav.
O všech zařízeních a organizacích, s nimiž tato komise v r. 1978 spolupracovala, bude podrobněji pojednáno v kapitolách V a VIII.

6) Tvorba životního prostředí
a) Komise pro tvorbu a ochranu životního prostředí
která pracuje při MěstNV v Lomnici nad Popelkou se zabývá i problematikou zemědělskou a lesního a vodního hospodářství.
Do zemědělské problematiky však již tato komise zasahuje v mnohem menší míře než v nedávné minulosti, protože proces zprůmyslňování vytvořil ze zemědělství zcela samostatnou výrobní jednotku, jejíž zájmy začínají stále zřetelněji kontrastovat právě vůči zájmům tvorby a ochrany životního prostředí.
Komise pracovala v tomto složení:
předseda s. Rudolf Šolc
členové-poslanci NV Růžena Vaníčková a František Tulak
členové Josef Kovář, František Lof, Jan Rošťák, Václav Zechovský, Vladimír Cerman, Josef Mikule, Bohuš Tůma, RNDr. Josef Vávra, Jiřina Houžvičková, Věra Šírková a Dana Bitljanová.
b) Činnost komise 6a)
se do značné míry zaměřuje na dlouhodobé ožehavé problémy místního významu, kterými jsou zejména silné znečištění Popelky průmyslovými odpady, jež unikají ve větším množství, hlavně na Podměstí, i do ovzduší (tento problém se bude účinněji řešit v příští pětiletce výstavbou čistírny průmysl. odpadů n.p. Technolen, které bude sloužit též jako městská čistírna) a úprava většího počtu veřejných prostranství a parků.
Z těchto veřejných prostranství a parků jedině ty, které se nacházejí v péči nejlépe hodnoceného občanského výboru č. 1 (kupř. šeříkový koutek rozprostírající se mezi domem Josefa Tulky č. 208 a mateřskou školou č. 209 na Karlově, nebo Karlovské náměstí) se nestaly předmětem pracovní náplně této komise, jež se již delší dobu zabývá hlavně těmito veřejnými plochami:
- dětské hřiště, kde vyslovila odborně fundovaný požadavek na objednávku přesného počtu 25 různých druhů okrasných rostlin, z kterých by měl vzniknout celek na patřičné estetické úrovni.
- Stálým problémem se stává úprava veřejných ploch na sídlišti u hlavního závodu n.p. Technolen, kde se v první fázi počítalo s výsadbou jednoho tisíce keřů Ligustum.
- K nově zřízené benzinové pumpě se měly přesadit smrky z parčíku u samoobsluhy na Husově náměstí
- Parčík u samoobsluhy na Hus. nám. měl být osázen růžemi a stálozelenými keři.
- Prostranství u želez. mostu na ziskově v objektu bývalé plynárny mělo zlepšit svůj vzhled a být ozeleneno.
- Rozcestí na Žižkově mezi jičínskou silnicí a starou žižkovskou cestou bylo svěřeno do úpravy místním občanům.
- Prostranství před pionýrskou klubovnou mělo mít zelený plot a měly tam být přesázeny vybrané keře ze Svobodovy zahrady.
- Stálé problémy s údržbou a ošetřováním vznikají občanům ještě s plochou mezi JZD a autob. nádražím
- parčíkem od Tylova divadla k Městskému kinu
- urnovým hájem
- prostranstvím před urnovým hájem
- cestou k urnovému háji
- parčíkem u Městského kina
- parčíkem u Popelky na Podměstí
- prostorem u Husova pomníku
- a s Tyršovým sadem
Cesta ke Chlumu a její vrcholová partie v úseku křížové cesty byla osázena v r. 1976 160 břízkami a již na jaře r. 1977 bylo konstatováno, že jich přetrvalo jen několik, ostatní byly většinou vytrhané.
Na jaře r. 1979, kdy provádíme tento zápis do kroniky, musíme konstatovat, že mnohé ze shora uvedených záměrů se stávají stálými a dlouhodobějšími úkoly, které se v plánovaných termínech dosud neuskutečnily.
Celková plocha veřejné zeleně ve městě měřila v r. 1978 9,3 ha, což představuje pouhých 16,3 m2 na jednoho obyvatele, když norma stanoví minimálně 30 m2. Město však tímto nedostatkem zatím příliš netrpí, protože je poměrně malé a jako celek je zasazeno do přírodního prostředí, jehož značné procento tvoří lesy a háje, takže je na tom ve skutečnosti mnohem lépe než města, která mají třebas 50 m veřejné zeleně na jednoho obyvatele, ale zpustošené okolí průmyslovou činností.
Komise si vytvořila naději na podstatné zlepšení své činnosti, když koncem r. 1978 získala pro funkci městského zahradníka Jiřího Bláhu, který bude již v r. 1979 ve spolupráci s občanskými výbory odborně ošetřovat a dohlížet na ošetřování, úpravu a tvorbu veřejných prostranství ve městě.
c) Rozdíl mezi tvorbou a ochranou život. prostředí
Poněvadž otázka tvorby životního prostředí vystupuje stále více do popředí společenské potřeby a zájmu, řekneme si o ní něco více již proto, že tato činnost je ze své největší části a i v budoucnu bude koordinována národními výbory.
Většina z toho totiž, čím se dnes zabývá komise pro tvorbu a ochranu životního prostředí, spadá do kompetence a tvoří náplň činnosti v Lomnici až dosud neexistujících technických městských služeb.
V krátké budoucnosti však nejenom v Lomnici, ale všude jinde poznají, že tvorba životního prostředí si vyžaduje být řešena na zcela jiných základech, než je tomu dnes.
Zrovna tak, jako dělnická třída si od určité doby uvědomila, že nemůže v určitých podmínkách své existence řešit svoji dělnickou otázku charitativně, tj. zlepšováním své životní úrovně v rámci kapitalismu, i lidská společnost jako celek dojde k poznání, že příroda nepotřebuje nějakou charitativní ochranu před civilizačním procesem. ale vyžaduje, aby lidé především lépe porozuměli v ní probíhajícímu koloběhu hmoty. Poznání charakteru koloběhu hmoty v přírodě a jeho respektování lidmi pak nutně změní podstatu celého civilizačního procesu, který se až dosud ve své celistvosti vyvíjí jako slepá přírodní síla. Jenomže tato slepá přírodní síla již určitou delší dobu v sobě uzavírá rozum. Tento rozum je však ve společnosti ještě ostrůvkovitě rozptýlen a nevytváří v ní souvislou pevninu.
Jinak řečeno společnost se musí snažit, aby řídící rozumová (racionální) složka si našla v dohledné době v její činnosti takové zastoupení, které by překročilo určitou kritickou hodnotu, o níž jsme podrobněji hovořili v kap. 1/78 na str. 9 - 12, a kterou jsme nazvali práh perkolace.
d) Nutnost vytvoření bezodpadové výrobní technologie
Je velice pravděpodobné, že v dohledné době bude společnost vlivem okolností přinucena vytvořit při národních výborech profesionální zařízení (podobně jako jsou v Lomnici n. Pop. třebas kino, muzeum nebo středisková knihovna pro oblast kultury) pro tvorbu životního prostředí, která se budou zabývat konkrétním a závažným úkolem - budou v rámci svěřeného regionu odpovídat za tvorbu a později reálnou existenci bezodpadové výrobní technologie, která bude výsledkem tzv. uzavřeného výrobního procesu.
V současné době, kdy existuje tzv. otevřený výrobní proces (společenský koloběh hmoty je otevřen, splývá a prolíná se ještě s koloběhem biologickým) , jsou lidé ve výrobě z velké míry zaměřeni na sledování čistě svých pragmatických materiálních cílů, tj. sledují a plní různé kvantitativní ukazatele. V procesu výroby se však člověk zároveň začíná významným způsobem uplatňovat i jako geochemický činitel. Této skutečnosti až dosud věnuje malou pozornost, přes okolnost, že začíná pronikavě měnit vzájemný poměr mezi mnoha chemickými prvky, které miliony let existovaly v povrchové části zemské kůry, ve vodách i v atmosféře, v určitém ustálenějším poměru, na jehož existenci si navykly všechny životní formy v geologické minulosti naší Země.
Poněvadž následující kapitola III bude již věnována problematice průmyslové výroby v našem městě, řekneme si na tomto místě něco více o náplni činnosti dosud neexistujících zařízení pro tvorbu a ochranu životního prostředí, která podle názoru některých odborníků budou v dohledné době zřizována při národních výborech a budou odpovídat hlavně za tvorbu uzavřeného výrobního procesu, jemuž bude podřízena veškerá výrobní technologie v průmyslových a zemědělských podnicích, jež všechny budou mít svá samostatná oddělení pro její zajišťování a tvorbu.
e) Poznatky o životním prostředí určené hlavně mládeži, školám a pionýrským org.
Pokud se naše předpoklady splní, bude na tomto místě kroniky v poměrně blízké budoucnosti existovat zápis o instituci pro tvorbu životního prostředí. Když ukážeme totiž dětem jejich budoucí problémy, budou se ve škole s vetší chutí učit a nebudou jim připadat mnohé povinnosti zbytečné.
- Základní údaje o geochemismu našeho životního prostředí
Výrobní proces počal od jisté doby velice závažně ovlivňovat chemickou skladbu našeho životního prostředí. Člověk se stává stále významnějším nejenom geologickým a geografickým, ale i geochemickým činitelem.
Každému z nás je většinou během školní docházky zpravidla vícekráte připomenuto, že prostředí ve kterém žijeme, se skládá z pevné části, tzv. zemské kůry, která tvoří svrchní obal tzv. litosféry, kapalné části, kterou tvoří převážně voda, jež vytváří tzv. hydrosféru a plynné části, kterou tvoří ovzduší čili atmosféra.
Největší hmotnost má přirozeně litosféra, která je ve své povrchové části tvořena z 99 % pouze osmi chemickými prvky, z nichž tvoří 47 % kyslík, 29,5 % křemík, 8,05 % hliník, 4,65 % železo, 2,96 % vápník, 2,50 % draslík, 2,50 % sodík a 1,87 % hořčík.
Podstatnou část hydrosféry tvoří z 85,8 % kyslík, z 10,6 % vodík, z 1,94 % chlór a z 1,04 % sodík.
V atmosféře se opět nachází 75,51 % dusíku, 23,15 % kyslíku, 1,28 % argonu a 0,046 % kysličníku uhličitého, což je chemická sloučenina kyslíku a uhlíku vyjadřovaná chemickým vzorcem CO2.
- Nerovnoměrné zastoupení chemických prvků v životním prostředí
Poněvadž chemických prvků existuje více než stovka, je zřejmé, že jsou v našem životním prostředí velice nerovnoměrně zastoupeny. Jedněch chemických prvků je mnoho a druhých opět málo. Např. v jedné tuně žuly se nachází více než 320 kg křemíku, ale teluru pouze jediný miligram, což je jedna tisícina gramu.
Přitom chemické prvky, které existují v přírodě ve velkém množství, se chovají zcela jinak než ty, kterých je málo nebo velice málo.
Prvky, kterých je v přírodě mnoho, jsou z geochemického hlediska méně aktivní a vytvářejí chemické sloučeniny. K tomu, aby prvek mohl vytvořit chemickou sloučeninu, je totiž zapotřebí, aby se nacházel v určité větší koncentraci.
Naproti tornu chemické prvky, které se nacházejí v přírodě v malém množství, existují zde nikoliv ve sloučeninách, ale zcela samostatně, v rozptýleném čili disperzním stavu.
Prvky, které existují v přírodě v rozptýleném stavu, se nazývají mikroelementy a jsou z geochemického hlediska velice aktivní.
- Vlastnosti mikroelementů
Čím více je chemický prvek v přírodě rozptýlen a rozdroben, tím vyšší je jeho reaktivní schopnost. A jsou to právě rozptýlené chemické prvky, které plní nejzávažnější roli v životních pochodech organizmů včetně lidského těla.
Z toho důvodu začíná být znalost geochemie prvků, jež se v přírodě nacházejí v rozptýleném stavu, velkým problémem nejenom soudobé přírodovědy, ale též velice odpovědným úkolem se širokými společenskými důsledky zejména pro výrobní praxi.
V souvislosti s bouřlivým rozvojem průmyslové výroby probíhá v dějinách Země až dosud nebývalé rozptylování chemických prvků, zvláště pak kovů. I poměrně nevinné spalování uhlí má svoje vážné důsledky pro změny v geochemismu krajiny, protože z jedné tuny spáleného uhlí se rozptýlí do atmosféry a odtud pronikne do jiných složek našeho prostředí 70 dkg rozptýleného zinku, 25 dkg rozpt. olova, 10 dkg rozpt. niklu, 15 dkg rozpt. kobaltu, 5 dkg r. molybdenu a 100 dkg rozpt. vanadu. A to vůbec nehovoříme o všech ostatních, často ještě vydatnějších zdrojích, které mění geochemismus našeho životního prostředí.
Tyto velice aktivní mikroelementy se potom dostávají do živých organismů, v jejichž tělech mění své procentuální zastoupení. Důsledky tohoto procesu se v poslední době začínají velice negativně projevovat na lidech, jejichž průměrný věk se ve vyspělých průmyslových zemích od r. 1975 přestal zvyšovat, prvně v celé historii jeho měření, a počíná se snižovat, přes okolnost, že lidé jsou v těchto zemích stále více luno tne zabezpečováni a netrpí materiálním nedostatkem. Podstatné však je, že jsou pouze více a nikoliv lépe materiálně zabezpečováni.
Tak kupř. ve včerejší "Pochodni" bylo uvedeno, že italští výzkumníci zjistili, že těla ryb v Jaderském moři - a to i při jugoslávském pobřeží, obsahují desetkráte více rtuti, než připouští norma.
Přitom je nutné si uvědomit, že rostlina, která kupř. pohltí do svých tkání trojnásobek nebo čtyřnásobek nějakého kovu, nemusí tím ještě ohrožovat své životní funkce. Býložravý živočich, který se touto rostlinou živí, akumuluje ve svých tkáních v důsledku fyziologických procesů mnohem větší procento tohoto kovu. Avšak i ten ještě nemusí být touto skutečností bezprostředně ohrožen. Podle pravidla ekologické pyramidy se však organická hmota v každé následující etapě potravinového řetězu postupně zmenšuje, což neplatí pro pohlcované rozptýlené kovy, které přecházejí z každého nižšího článku potravinového řetězu do vyššího takřka bezezbytku v celém množství, takže se jejich disperzní koncentrace ve tkáních vyšších organizmů neustále zvětšuje. Z toho důvodu potom masožravec, který pohltí maso uvedeného býložravce, nahromadí ve svých tkáních opět podstatně větší množství rozptýleného kovu, které může mít již nepříznivé důsledky pro jeho život. V takové situaci se dnes nachází i člověk.
- Nezbytnost vytvoření uzavřenějšího koloběhu hmoty ve výrobním procesu
Z toho, co jsme si řekli, je patrné, že nad koloběhem hmoty v přírodě a ve společnosti budeme muset vytvořit co nejdříve účinnou kontrolu.
K tomu je však zapotřebí, aby se lidé nejdříve obeznámili s důsledky své činnosti v geochemické oblasti a vzali si poučeni kupř. z biologického koloběhu, který je ze své větší části uzavřeným koloběhem.
99 % veškeré živé hmoty, která existuje na naší planetě, je tvořeno těly vyšších rostlin čili tzv. fytomasou. Z toho je zřejmé, že živočišná a lidská těla spolu s mikroorganizmy tvoří pouhé 1 % živé hmoty.
Při rozpadu rostlinných zbytků se rostlinami pohlcené chemické prvky sice osvobozují, ale značná jejich část je znovu uchvacována rostlinami. Tím dochází k zákonité cyklické migraci tzv. popelových prvků (rostlina se skládá v podstatě z uhlíku, vodíku, kyslíku, v menším množství z dusíku a malém množství z mnoha ostatních prvků, které se po shoření jejího těla proměňují v popel, a proto se jim říká popelové prvky) v sytému půda - rostlina - půda, jež dostala název biologický koloběh.
Přirozeně, že biologický koloběh nepohlcuje všechno množství chemických prvků, jež se nacházejí v biologickém odpadu. Tyto prvky částečně zůstávají v půdě a vzdalují se s filtračními vodami. Avšak rostliny opět pohlcují chemické prvky z půdních a spodních vod. Tímto způsobem jsou spolu navzájem biologická a vodní migrace těsně spjaty e tvoří uzavřený koloběh.
Rostliny nejintenzivněji pohlcují a aktivně zavlékají do biologického koloběhu z rozptýlených prvků především zinek, molybden, mangan a měď. V popeli rostlin je těchto prvků mnohem větší procento než v zemské kůře.
Některé rozptýlené kovy jsou pohlcovány rostlinami přiměřeně, takže jsou v jejich tělech zastoupeny v přibližně stejné koncentraci jako v zemské kůře; týká se to niklu, kobaltu, vanadu a olova.
Nakonec existují kovy, které jsou pohlcovány rostlinami slabě, jako kupř. titan, nebo velmi slabě, jako kupř. zirkon nebo rtuť.
Shora uvedené vlastnosti jsou společné a naprosto jednotné pro rostliny rostoucí na celé zeměkouli, tudíž má je i rostlinstvo, které roste v okolí Lomnice nad Popelkou.
Těžko lze nalézt kupř. něco více na sebe nepodobného než rostlinstvo suchých pouští a lesy severní tajgy, v nichž voda přesycuje celé prostředí - pádu, rostlinná těla i vzduch. Přes tyto ohromné rozdíly je intenzita pohlcování rozptýlených kovů rostlinami v obou extrémních případech naprosto stejná.
Z toho vidíme, že chemické prvky, které tvoří součást biologického koloběhu hmoty, se pohybují v určitém uzavřenějším prostoru, který můžeme nazvat biologickou enklávou (prohlubní).
V této biologické enklávě neboli prohlubni je na chemické prvky vykonáván životní tlak čili jinak řečeno, v biologické enklávě dochází k pečetění neboli stigmatizování chemických prvků životním tlakem.
My nebudeme v kronice dále zkoumat, co se děje s těmito prvky při jejich pečetění životním tlakem; jenom poukážeme na to, že v lůně širšího biologického koloběhu hmoty se od jisté doby počal vyvíjet společenský koloběh hmoty, jehož podstatnou část tvoří výrobní proces.
Tento společenský koloběh hmoty přestává být v poslední době přirozenou součástí biologického koloběhu a začíná se osamostatňovat.
Podmínkou jeho samostatné existence je však jeho vyčlenění ze širšího rámce biologického koloběhu, což není možné jinak, než jeho uzavřením v samostatném prostoru společenské enklávy (prohlubně). Z toho důvodu i chemické prvky, které pronikají do výrobního procesu, se musí v tomto výrobním procesu více uzavírat a cyklicky v něm po určitých drahách cirkulovat, aby na ně mohl být vykonán patřičný tzv. společenský výrobní tlak.
- O základním dialektickém protikladu
Tvorba uzavřeného výrobního cyklu si však vyžaduje, aby člověk věnoval pozornost určitým významným procesům, kterých si až dosud na vědecké úrovni nevšímá.
Je až neuvěřitelné, že filozofie se nezabývá a ani nemíní věnovat svoji pozornost všudypřítomnému jevu, kterým je dialektická protikladnost ve smyslu koncentrace proti relaxaci. Pro lepší pochopení tohoto pojmu uvedu několik konkrétních příkladů svědčících o jeho hlubokém opodstatnění, když mnoho jiných příkladů si může doplnit každý čtenář sám a tím si dokázat, že se jedná o základní dialektický protiklad, v němž se hmota vyškytuje ve všech formách své existence. Tak např. ve vesmíru existují vůči sobe navzájem koncentrovaná hmota nebeských těles proti relaxované hmotě mezihvězdného prostoru, lidé se koncentrují do měst a relaxují se od nich prostory venkova, výroba se koncentruje do prostorů stále výkonnějších podniků a závodů, následkem čehož se od ní relaxuje neboli uvolňuje prostor pro různé služby obyvatelstvu, jež se opět déle koncentrují, voda se koncentruje v jezerech, mořích a oceánech...
Také ruda je například přírodní koncentrace chemického prvku, kterou, je ekonomicky výhodné a technicky možné zpracovávat. S tím, jak rostou technické možnosti člověka, mění se i význam pojmu ruda. Tak např. koncem 19. stol. se zpracovávaly jenom takové měděné rudy, které obsahovaly 4 - 5 % mědi; počátkem 20. století to bylo již 2 % a v současné době se zpracovávají velká ložiska, jež obsahují pouze 0,7 - 0,5 % mědi.
Také zlato je téměř všudypřítomným prvkem v přírodě a přece se může těžit jenom, ve velice nepatrném množství na poměrně málo místech na světě, i když ho je všude kolem nás v rozptýleném stavu přímo ohromné množství.
Tak jenom v okolí Lomnice nad Popelkou je ho v každé tuně horniny kolem 7 miligramů, v každém krychlovém metru mořské vody 0,004 miligramy apod. Jsou i některé rostliny, které ho silně pohlcují a koncentrují ve svých tělech. Nejvíce zlata je obsaženo v kukuřici. V jedné tuně kukuřičného popela je ho kolem 60 miligramů. Přitom nám. není vůbec známo, jakým způsobem a proč dokáže právě kukuřice ve svém těle koncentrovat tak velké množství zlata.
- Výhled do budoucnosti
Kdybychom hlouběji pronikli do mechanismu dialektického protikladu koncentrace - relaxace, mohli bychom dobývat potřebné suroviny zcela jinak než nyní, kdy je ještě často "nelidským způsobem" (málo dokonalými technologickými postupy) vytloukáme a vydrcujeme z obsahu hornin.
Lidé budoucnosti, kteří již nebudou mít kořistnický, ale opravdu lidský vztah k přírodě i sobě, budou jenom usměrňovat koncentračně - relaxační mechanismus, který jim zprostředkuje přechod rozptýlených surovin do prostorů jejich požadované koncentrace, kam tyto suroviny doslova "samy napochodují“.
Je přirozené, že tito lidé se budou opět umět vypořádat se všemi důsledky této své činnosti a ochuzované horniny budou opět obohacovat o jiné prvky, které v centrální oblasti výrobního procesu již splní svůj úkol a své další použití nebudou hledat někde na smetišti nebo v řece, ale ve funkčním zastupování surovin, o něž byly horniny ochuzeny.
Tímto výhledem do komunistické budoucnosti uzavíráme stať věnovanou hlavně školní mládeži a v následující kapitole se již budeme obeznamovat s činností jednotlivých lomnických průmyslových závodů.


III PRŮMYSLOVÁ VÝROBA
A) TECHNOLEN, n.p. Lomnice nad Popelkou, ZÁVOD 0l Lomnice nad Popelkou
1) Zhodnocení hlavních výrobních ukazatelů
Závod 0l v Lomnici nad Popelkou se utvořil od 1. ledna 1978 sloučením bývalých závodů 01 a 02. Je největším průmyslovým závodem ve městě. Jak již vyplývá z názvu tohoto podniku podstatná část jeho výrobního programu je věnována problematice technického zpracování lnu a některých jiných surovin, jejichž technické opracování je podobné.
Tento největší lomnický závod zaměstnával v r. 1978 kolem 1 400 pracovníků (1 339,3 přepočt. pracovníků koncem r. 1978) a na podnikovém ředitelství n.p. Technolen působilo 172,8 přepočtených pracovníků.
N.p. Technolen vyrobil v r. 1978 zboží v celkové hodnotě 907501000,- Kčs a splnil plán na 103,1%, který požadoval vyrobit zboží v hodnotě 880 mil. Kčs. V 11 závodech n.p. Technolen pracovalo celkem 3 832 pracovníků, tj. 99 %, když podle plánu jich mělo být 3 870.
Produktivita práce na jednoho pracovníka činila 236 227 Kčs proti plánovaným 228 165 Kčs, tj. byla plněna na 103,5 %.
Průměrný měsíční výdělek jednoho pracovníka činil 2 157 Kčs a byl o 33,- Kčs vyšší než předpokládal plán. V lomnickém závodu 01 dosahoval průměrný výdělek 2 129,- Kčs , když plán počítal s 2 090 Kč.
2) Organizační struktura n.p. Technolen
Abychom si učinili přesnější představu o n.p. Technolen, je nutné vědět, že tento podnik patří do rámce výrobního odvětví čs. lnářského průmyslu a zabezpečoval v r. 1978 výrobu svého zboží v těchto svých závodech a v tomto množství:
Název závodu-plán-skutečnost v milionech Kčs-plnění v %
01 Lomnice n. Popelkou-272,00-277,601-102,1
03 Jilemnice-15,28-16,135-105,6
04 Hostinné-46,81-48,319-103,2
05 Hláska-11,42-11,556-101,2
06 Bojanov-54,10-55,105-101,9
07 Levínská Olešnice-5,20-5,278-101,5
08 Svitavy-330,30-333,596-101
09 Hlinsko-136,50-137,012-100,4
10 Golčův Jeníkov-0,029-0,052-179,3
11 Uničov-15,00-11,915-79,4
12 Čenkovice-2,90-1,864-64,3
3) Perspektivy vývoje výroby
Přes okolnost, že docílené výsledky, pokud jde o hlavní plánované ukazatele, jsou velice dobré, přece jenom pracovníkům podnikového ředitelství se nejeví celkový vývoj jejich podniku v příznivém světle a v komplexním rozboru hospodaření uvádějí, že „celkový vývoj má negativní tendenci, jako tomu bylo podobně i v páté pětiletce. Již trvale je dlouhodobými plány s ohledem na jasný nedostatečný výhled surovinového zajištění plánován menší růst výkonů a odvozeně od toho i ostatních dílů plánu - investic, výdělků apod. Velmi závažným problémem je vývoj zaměstnanosti v souvislosti s pomalým tempem snižování namáhavosti práce, pracovním prostředím i neodpovídajícím výdělkovým relacím k těmto podmínkám.
Je nutno brát více v úvahu, že náš podnik je důležitým dodavatelem.“
V tomto hodnocení existuje rozpor, jehož obě protikladné složky se navzájem vylučují (= antagonistický protiklad). V závěru se totiž uvádí, že výrobky n.p. Technolen jsou stále žádanějšími v nejrůznějších odvětvích lidské činnosti, takže výroba tohoto podniku nestačí uspokojovat všechny zájemce. V úvodu jsou opět pesimistické prognózy, jež nacházejí svoji podporu v konkrétních a jistě pravdivých údajích. Tyto prognózy se však nemohou v žádném případě vztahovat na textilní výrobu jako takovou, ale pouze na její dosavadní způsoby a výrobní metody, které se začínají stále více dostávat do rozporu s charakterem soudobého společenského vývoje a vyžadují si změny zásadnější povahy.
Ostatně o rostoucí poptávce po výrobcích n.p. Technolen i na zahraničních trzích nám podává přesvědčivý důkaz tabulka pod názvem.
Porovnání vývoje vývozu zboží n.p. Technolen (rok 1971 = 100 %) v milionech Kčs :
socialistické země
rok-FCO-%-VG-%
1971-64,591-100-77,265-100
72-69,048-106,9-84,663-109,6
73-71,243-110,3-85,297-110,4
74-71,365-110,5-74,727-96,7
75-91,222-141,2-78,510-101,6
76-85,637-132,6-75,208-97,3
77-68,241-105,6-82,941-107,3
78-67,589-104,6-80,395-104,1

Kapitalistické stát
1971-83,600-100-117,333-100
72-103,010-123,2-144,822-123,4
73-117,615-140,6-157,698-134,4
74-166,092-198,7-184,574-157,3
75-195,332-233,6-190,729-162,6
76-197,367-236,1-207,003-176,4
77-152,847-182,8-212,629-181,2
78-179,649-214,9-229,884-195,9
FCO = franko ceny
VC = velkoobchodní ceny
Export se také podílel na nesplnění zakázek tuzemským odběratelům v rozsahu 75 %. Pro tuzemsko zastaly nesplněny HS v celkovém rozsahu 27 mil. Kč.
4) Skladba pracovníků a její vliv na charakter výrobního procesu
Soudobá vědeckotechnická revoluce nutí lidi, aby zaujímali zcela jiné místo ve výrobě. Lidé však mají ve zvyku pracovat podle tradičních ustálenějších zvyklostí, kterým se v minulosti naučili. Z toho důvodu také hledí i na současnou skutečnost více očima, minulosti a měří všechno nové, co se kolem nich hlásí k životu, starým metrem.
Tím jim pak ve výrobě počínají narůstat problémy, které dříve neznali, a s nimiž se celkově zatím nedokáží úspěšně vypořádávat.
Tento nepříznivý vývoj, ač se jeho symptomy projevují téměř všude, však nejvíce postihuje zejména ty podniky a závody, které zaměstnávají většinu žen. A mezi ně patří i lomnický závod Technolen 01, v kterém pracuje dvě třetiny žen.
Ženy mají zcela jiný vztah k práci než muži. Ve své většině nemají ve zvyku "nosit v hlavě" výrobní problémy v době pracovního volna, protože se starají o své rodiny. I když v práci bývají často svědomitější a pilnější než muži, přesto jim jejích ženská pracovitost a píle nepřinášejí v soudobém výrobním procesu žádoucí ovoce, protože dnes již přestává mít v práci dobré výsledky ten, kdo je ochotný obrazně řečeno "nastavovat jenom svůj hřbet", ale ten, kdo o své práci soustavně přemýšlí a dokáže ji stále účinněji členit na zjednodušenější úseky, které jeden do druhého dobře zapadají.
5) Tvůrčí charakter pracovního procesu
Členění výrobní technologie na jednodušší operace není možné bez využívání poznatků z jiných odvětví lidské činnosti, které je nutno umět vhodným způsobem zavádět (začleňovat, zavlékat) do výrobního procesu, jenž musí po těchto úkonech zlepšovat svoji strukturu a stávat se ekonomičtějším.
Tam, kde pracuje mnoho lidí, kteří považují výrobu nikoliv za zdroj svého tvůrčího vyžití, ale převážně za zdroj své obživy nebo nutný příspěvek ke zlepšení rodinné finanční situace apod., se nejenom patřičně nepůsobí na vývoj výrobního procesu, ale dochází i k tomu, že některé snahy o zekonomičtění výroby vedou naopak k jejímu nežádoucímu zkomplikování.
A tak v podnicích a závodech, kde lidé považují svoji práci ponejvíce za zdroj výdělečné činnosti, nemůže docházet k účinné spolupráci mezi vedoucími pracovníky, kteří sestavují z dílčích pracovních úkolů větší celky a řadovými pracovníky, jejichž tvůrčí činnost má být zaměřena na zkracování a zjednodušování dílčích operací. Ženy, které považují za hlavní náplň své pracovní činnosti starost o rodinu, myslí na ni přirozeně v mnohem větší míře i ve výrobním procesu, a proto ani nemohou aktivně usilovat o zavádění produktivnějších techn. postupů, takže raději zvyšují počet obrátek v rámci staré technologie a tímto způsobem si zhoršují své pracovní podmínky.
6) Nezbytnost hledání východiska
Socialistická společnost nemůže zůstávat k neuspokojivé situaci v textilní výrobě lhostejná a musí pečovat o všechny články svého výrobního řetězu, přičemž zejména ty nejslabší je zapotřebí posilovat nejvíce již proto, že síla každého řetězu se měří podle toho, jaké zatížení snese nikoliv jeho nejsilnější, ale právě ten nejslabší článek.
Z toho důvodu je nanejvýš nutné, aby společnost přistupovala diferencovaně k podnikům s mužským a ženským osazenstvem.
To však v žádném případě neznamená, že by podnikům se ženským osazenstvem měla být tolerována zastaralá výrobní technologie, protože výrobní proces je ničím - tedy ani sociálními preferencemi - nenahraditelná skutečnost.
Centrální orgány budou muset řešit vzniklou situaci s největší pravděpodobností obdobným způsobem, jako ji začalo řešit od jisté doby naše školství, které celkem nedávno začalo zavádět nové vysokoškolské specializace a výzkumná zařízení, jejichž činnost již není zaměřena na vlastní rozvíjení určitého oboru, ale specializuje se výlučně na zavádění a zpřístupňování v něm dosažených poznatků do širšího okruhu společenského vědomí. Každý vědní obor, kupř. matematika, geografie apod., již od určité doby nerozvíjí jenom objekt svého zkoumání, ale i svoji didaktiku, metodiku a pedagogiku.
Také ve výrobním procesu vzniká již nutnost co nejdříve zavést mezi odborníka, vynálezce apod., ještě specializovaný mezičlánek, který by se zabýval aplikací produktivnějších technologií do nejrůznějších výrobních podmínek.
7) Oprávněnost zvýšené potřeby obnovovacích investic
Z důvodů, o nichž jsme hovořili, pak ani v lomnickém Technolenu nedochází k zajišťování výroby nutnými obnovovacími investicemi, jaké si vyžaduje kupř. rekonstrukce úpravny, na níž měly být zahájeny práce již v roce 1974 a dodnes se s nimi nezapočalo.
Také zkušebny nebyly již deset let vybaveny žádnými novými přístroji; staré trhací stroje dožívají a na mnohé nové výrobky z chemických vláken nejsou k disposici řádné zkušební přístroje.
Tím vznikají ve výrobním procesu nežádoucí technologické mezery, jež se projevují ve zvýšeném počtu reklamací, kterých bylo v roce 1978 opět o jednu třetinu více než v roce 1977.
8) Nedořešená specializace
výroby kovových konstrukcí ke stanům je jedním z nejzávažnějších výrobních problémů. To by nemělo být v podniku, který je považován za největšího výrobce a vývozce stanů na světě.
Problém vznikl proto, že textilní průmysl může věnovat výrobě kovových konstrukcí pouze okrajovou pozornost, ačkoliv jsou to právě ony, na nichž začíná stále větší měrou záviset jak estetický vzhled stanu, tak i jeho praktické upotřebení v terénu apod.
9) Typy vyráběných stanů
Sortiment vyráběných stanů v n.p. Technolen je poměrně široký.
a) pro pěší turisty se vyrábějí typy:
ZEBÍN 77, IDEÁL 160/77, IDEÁL 200/77, CAMPER 140/77
b) pro delší stanování jsou určeny typy:
IDEÁL 250/77, BUNGALETTE 78, DUO 77, MIDI 77, CANARIA 77
c) pro náročnější stanování jsou vhodné typy:
CANARIA SPECIÁL 77, NORMANDIE 77, MAMAJA 77, SPLIT 77, MALLORCA LUX 77, HACIENDA 77
10) Investice v lomnickém závodě 01
V provozu 12 se prakticky po celý rok prováděla přestavba staré a instalace nové nánosovací linky Artos. Tato investice si vyžádala celkem 1 270 000 Kčs. Z této částky připadlo na rekonstrukci přípravny past 380 tis. Kčs, na základy pod nán. stroj Artos 365 tis. Kčs a na přístavbu těch. kontroly a meziskladu 625 tis. Kčs.
11) Komplexní charakter výrobní činnosti
Někomu se může zdát, že není vhodné psát do kroniky zápisy o podnikových výrobních problémech. V současné době však již vstupujeme do etapy, kdy tyto problémy nemůžeme považovat za interní záležitost podniku, ale musíme si více uvědomovat, že odpovědnost za ně neseme všichni i v jiných sférách, např. již tím, že nedoceňujeme odlišný charakter výrobního procesu v podnicích se ženským osazenstvem, že naše kultura se až dosud nijak hlouběji nezabývá společnými znaky, které mají tvůrčí proces ve výrobě na straně jedné a tvůrčí proces v nevýrobních, jmenovitě v uměleckých oblastech na straně druhé apod.
Ostatně vznik tzv. komplexních racionalizačních brigád je přesvědčivým důkazem, že výrobní problémy přestávají být interní záležitostí dílčích profesí. Komplexní racionalizační brigády (dále jen KSB), které jsou prakticky na počátku svého vývoje, sdružují zatím převážně iniciativu pracujících z rámce jednoho závodu či podniku. A je to právě komplexnost, která činí tyto nové formy práce produktivnějšími. Z toho je patrné, že tato kompletnost, která se bude postupem času vyvíjet, bude v dohledné době více přerůstat hranice jednotlivých podnikli a závodů. Tím se budou stávat výrobní podnikové problémy zároveň i problematikou mnohem širší společenské výrobní praxe.
Komplexní socialistická racionalizace se v Technolenu zabývá řešením výrobních nedostatků, zlepšováním technologických postupů, šetřením klasických surovin zejména inovací výrobků polyamidovými sloučeninami, a z toho ze všeho vyplývajícími úsporami pracovních sil.
Počet KRB se v r. 1978 zvýšil na 153 kolektivů, když v r. 1977 jich pracovalo v n.p. Technolen 142. O výsledcích těchto brigád nás nejpřesvědčivěji bude informovat tabulka, kterou uvádíme pod názvem.
KOMPLEXNÍ SOCIALISTICKÁ RACIONALIZACE - přínosy v Kčs za rok 1978 (viz originál kroniky)
Také brigády socialistické práce jsou činitelem, který působí příznivě na charakter výroby. V n.p. Technolen pracovalo v r. 1978 v 83 kolektivech celkem 1 008 pracovníků. Z těchto kolektivů bylo 33 soutěžících a 50 nositelů titulu BSP. Bronzové odznaky mělo 609, stříbrné 158 a zlaté 14 pracovníků.
V r. 1978 podali pracovníci n.p. Technolen celkem 268 zlepšovacích návrhů, z nichž bylo 147 přijato.
12) Vztah výroby k potřebám národního hospodářství
Ve tkaninách byla na zahraničních trzích větší poptávka po širších lněných i nánosovaných PVC plachtovinách, která nebyla uspokojena.
Pragoexport požadoval větší dodávky stanů včetně konstrukcí, zatímco jeho zájem o lehátka rapidně poklesl, ti dodávek do tržních fondů nebyly uspokojeny mnohé z žádostí o dodávky stanů.
Odběratelé všech hlavních výrobních odvětví projevili opět vyšší zájem o výrobky technické konfekce, který se nepodařilo uspokojit.
Požadavky odběratelů byly uspokojeny jenom v sortimentech síťoviny a sáčků a filtračních tkanin pro cukrovarnický a mlékárenský průmysl.
U metrového zboží byla největší poptávka po klasických lněných a bavlněných plachtovinách, kterou se nepodařilo plně pokrýt především z důvodu nedostatku surovin.
Z toho je patrné, že podnik nemá starosti o odbyt svého zboží a proto si organizace jeho výroby zasluhuje vetší společenské podpory.

B) ELITEX
koncernový podnik Týniště nad Orlicí ZÁVOD 02 LOMNICE HAD POPELKOU
patří do odvětví textilního strojírenství a s 563 pracovníky je druhým největším závodem ve městě.
V poslední době došlo v tomto závodu ke značnému zlepšení organizace výroby přes okolnost, že jeho výrobní program zůstává stále ještě příliš široký.
Po prostudování všech komplexních rozborů týkajících se hospodaření lomnických průmyslových závodů v r. 1978, dospěl jsem k názoru, že Elitex se z nich ze všech nejsnadněji vypořádává se složitějšími výrobními podmínkami současné doby.
Tato skutečnost není dílem nějaké náhody, ale je výsledkem dobré práce vedoucích pracovníků, jimž se spolu s řadovými pracovníky podařilo vytvořit v závodě podmínky, které textilní strojírenská výroba potřebuje.
O dobré organizaci výroby svědčí již způsob zpracování komplexního rozboru o hospodaření v r. 1978. Přes okolnost, že tento elaborát sestavoval oproti jiným lomnickým závodům nezvykle velký počet pracovníků, netrpí obsahovou nevyvážeností, nevyskytují se v něm případy nežádoucí duplicity, nejsou v něm ani diametrálně odlišné hodnocení jednoho a téhož výrobního problému apod.; zkrátka - je to přehledné a srozumitelné dílo, v němž se obsah každé dílčí stati neuzavírá do enklávy své specifické odbornosti, ale dokazuje, že jeho samostatnost je podmíněna správným organizačním zařazením do širšího rámce výrobního procesu, v němž jeden úkon vyplývá z druhého a touto skutečností prohlubuje svůj lidský smysl.
Dobrá organizace výroby, v které se nevyskytují nežádoucí technologické mezery pramenící z profesionálního snobismu, má široké společenské důsledky, protože zkulturnil je jednání lidí.
V průběhu roku 1978 vedli závod tito lidé:
ředitel závodu - ing. Miloš Jirman od l.IX. 77
ved. technického úseku - ing. Hana Malá od l.VIII. 77
ved. výrobního úseku - Josef Stránský 1.V. 71
ved. obchodního úseku - Bohumil Bárta l.XII. 72
ved. Ekonomic. úseku - Jaroslav Brauner 1.I. 74
ved. kádrového a PO - Frant. Klikar l.III. 72
1) Činnost závodu a jeho výrobní program
Předmětem činnosti je vývoj, výroba a prodej:
a) strojů a zařízení pro textilní průmysl
b) montážních, servisních prací a služeb souvisejících s výrobou strojů pro textilní průmysl, případně jiných výrobků
c) výrobků a zařízení pro doplňkový program a to: výroba nástrojů, nářadí, přípravků a výrobního zařízení
d) výrobků strojírenské metalurgie
e) práce stavební povahy
Hlavním výrobním programem závodu je výroba prošlupního zařízení (výrobní obor č. 522 ) ke strojním tkalcovským stavům (listovky, žakáry, BPZ), která představuje téměř 57 % z celkového objemu vyráběného zboží. Spolu s výrobou náhrad. dílů tvoří výroba zboží ve výr. oboru č. 522 73,5%.
Výrobní program doplňuje výroba technicko-text. potřeb, konkrétně výroba člunků v rozsahu 15,5 % (výr. obor č. 523) a zbytek tvoří výroba v oborech
161 - odlitky šedé litiny, 547 - montáže, 613 - dřevěné obaly, 799 - práce výrobní povahy v provoze, 839 - stavební práce.
2) Souhrnné zhodnocení plnění úkolů prováděcího plánu v roce 1978
V roce 1978 závod splnil nebo překročil následující ukazatele vyjadřované v tisících Kčs:(viz originál kroniky)
V roce 1978 se závod nevyrovnal s plněním těchto ukazatelů:
Ukazatel - skutečnost 1978 – neplnění - procento plnění
výroba zboží
v oboru 161 - 3 721 - -179 - 95,4
v oboru 522 - 42 796 - -859 - 98,-
v oboru 613 – 76 - -14 - 4,4
dodávky pro investice - 10 208 - -1 171 - 89,7
produktivita práce - 102,106 - -0,010 - 100,-
průměrný měs. výdělek 1 prac. -2,560 - +0,023 - 100,9
čistý zisk - 4 961 - -953 - 83,9
náklady celkem - 61 294 - +1 731 - 102,9
zásoby celkem - 24 320 - +1 336 - 105,8
V roce 1978 závod nesplnil tvorbu čistého zisku téměř o jeden milion Kčs. Příčinou tohoto nesplnění jsou překročené náklady ve výši 102,9 %, kde oproti předpokládanému výhledu v závěru roku došla faktura od Kovoprojekty Bratislava za zpracovaný generel závodu ve výši 350 tisíc Kčs a sankční faktury za nesplnění atestace výrobků ( kanalizační litiny ) ve výši 172 tisíc Kč.
3) Kontakty s odběrateli
V r. 1978 závod pokračoval v tradiční výrobě prošlupního zařízení, náhradních dílů a příslušenství.
V oblasti listových strojů byly nadále vyráběny stroje řady RBH různých typových obměn, dále pokračovala výroba tzv. "starých“ žakárů J v převážné většině pro export do kapitalistických států a byla znovu zahájena licenční výroba žakérů 344 Z -Zangs. Neustalo se také ve výrobě vytloukacích a kopírovacích strojů LK 25.
Listové stroje nové typové řady LS nebyly v závodě 02 vyráběny, protože jeho výrobní možnosti byly podstatně menší než byl zájem o tyto výrobky ze strany textilních podniků z SSSR i socialistických zemí. Z toho důvodu byla výroba uvedených strojů počátkem roku 1978 převedena do závodu 01 v Týništi nad Orlicí.
Závod se v r. 1976 vyrovnal se všemi plánovanými úkoly vývozu do socialistických zemí i kapitalistických států. Jediným odbytovým ukazatelem, který se nepodařilo v plném rozsahu splnit, jsou dodávky strojů pro tuzemské investice. Neplnění ve výši přes jeden milion Kčs bylo především způsobeno nedodáním 20 ks žakárských strojů 344 Z - Zangs pro n.p. Hedva Moravská Třebová. Tento skluz má však nepatrné rozměry, protože neohrozil plnění investičního úkolu zmíněného podniku, jenž obdrží požadované zboží během prvního čtvrtletí 79.
V sortimentu náhradních dílů k vyráběným strojům bylo plnění plánovaných dodávek o 55 tis. Kčs vyšší. Podařilo se splnit dodávky náhradních dílů jak pro tuzemsko (+ 50 tis. Kčs) tak i pro export (+ 5 tis. Kčs).
4) Provoz člunkárna a jeho problémy
Stále komplikovanější záležitostí se stává výroba člunků pro tuzemsko. Přestože provoz člunkárna vyrobil člunky v hodnotě o 417 tis. Kčs nad stanovený plán, dosahují skluzy v dodávkách tohoto zboží již 500 tis. Kčs.
Požadavky zákazníků v r. 1978 i 79 značně převyšují výrobní možnosti tohoto provozu, který je monopolním výrobcem člunků v ČSSR, takže nutně dochází ke krácení objednávek následným jednáním, návrhům na arbitráž apod.
V tomto případě se nesplnila prognóza o klesající potřebě člunků a příslušenství v souvislosti se zaváděním nové tkací techniky; naopak - každoročně se požadavky zákazníků musí krátit o 1 - 1,5 milionu Kčs, což platí i pro rok 1979.
Z toho vyplývá, že zavádění produktivnějších technologií postupuje v našem textilním průmyslu neobyčejně pomalu. Důvody, proč tomu tak je, jsme si již objasnili ve stati pojednávající o n.p. Technolen. Klesající stav pracovníků člunkárny nedává výhled na zlepšení ani do dalších let. Zde je zapotřebí, abychom se na tento výrobní problém závodu nedívali jako na nedostatek, protože z celospolečenského hlediska je to vlastně klad. Případné zvyšování výrobní kapacity Člunků by jenom utvrzovalo životnost neproduktivních technologií v textilní výrobě, takže zlepšená situace v tomto dílčím směru by vlastně zhoršovala naši celkovou hospodářskou situaci.
Je zřejmé, že pracovníci člunkárny i odbytové oddělení závodu, kterým je svěřena tato nevděčná funkce, se budou nacházet pod velice nepříjemnými tlaky konzervativních výrobců, jež mohou kulminovat v blízké budoucnosti. Bohužel staré technologie budou mít ještě velice tuhý život, protože ve společnosti se hluboce zakořenily určité návyky, jejichž negativní vliv nebude snadné eliminovat. Dokazuje to např. příprava podnikových plánů na sedmou pětiletku, která se stala předmětem ostré kritiky v Rudém právu, jež 31.III. 1979 uvedlo:
"Většina rezortů a jejich organizací a podniků předkládá značné nároky na investice, pracovní síly a dovoz, čili počítá se s řešením úkolů a problémů extenzívními cestami, starými metodami, vžitým, ale dnešním potřebám neodpovídajícím stolem práce. To je v nesouladu s linií vytyčenou XV. sjezdem strany… Neskromné nároky na investice, pracovní síly a dovozy, které přesahují naše možnosti, dokazují, že v mnoha podnicích a hospodářských jednotkách se myslí a pracuje postaru, nehledají se rezervy a možnosti uvnitř, ale volí se ta nejsnadnější cesta - natažená ruka s požadavky".
5) Údaje o pracovnících (viz originál kroniky)
6) Zásobování a vývoj zásob (viz originál kroniky)
7) Zavádění nové techniky a postup práce na významných stavbách
V posledních třech letech bylo pořízeno k výrobním účelům:
v r. 1976 - 14 strojů v hodnotě 3 139 414 Kčs
v r. 1977 - 1 stroj v hodnotě 22 034 Kčs
v r. 1978 - 3 stroje v hodnotě 630 557 Kčs
Všechny stroje byly v krátkých lhůtách uvedeny do provozu a jsou plně využívány. Značným přínosem pro růst produktivity práce jsou zejména NC stroje, jejichž účelnému využívání je věnována zvýšená pozornost.
V r. 1978 byla ukončena výstavba nové tavírny a slévárny šedé litiny, která byla v prosinci zkolaudována.
Výroba šedé litiny byla ještě v plném rozsahu zabezpečována ve staré slévárně. V r. 1978 bylo vytaveno 1 604 tun šedé litiny, když plán počítal s výrobou 1 700 tun.
Z tohoto množství bylo dodáno pro potřebu vlastního podniku k.p. Týniště nad Orlicí 913 tun (plán 950 tun), pro Elitex Liberec 80 tun (plán 95 tun), pro Elitex Boskovice 44 tun (pl. 60 t), pro Elitex Kdyně 14 tun (plán 15 tun), pro Elitex Jablonec n. Nisou 22 tun (plán 20 tun), pro Zbrojovku Brno 540 tun (plán 586 tun) a pro ostatní tuzemské odběratele 71 tun (plán 69 tun).
8) Rozvoj vývoje a působení cen v r. 1978
Působení cen na plnění plánovaného zisku a rentability závodu je nutno diferencovat na vlivy vyplývající z výrobků nových, inovovaných a výrobků technicky zastaralých.
Z tohoto pohledu proti průměrné rentabilitě závodu jeví se pod úrovní staré typy listovek, což jsou RBH 16 Utas v šíři do i nad 175 cm, listovka RBH 16 UZ, dále BPZ 8 Utas a typy žakárů J.
Na dosaženou tvorbu zisku velmi příznivě působila výroba listových strojů rady RBH 20 AS, RBH 20 UZ i žakárů 344 Z. I výroba náhradních dílů, která byla cenově zvýhodněna, působila příznivě na dosaženou rentabilitu.
Ostatní obory, tj. obory 523, 547 a 799, odpovídají skutečnou rentabilitou plánované rentabilitě. Výrobní obor 161 ( výroba šedé litiny ) je ztrátový a působí negativně na zisk závodu.
9) Kádrová a personální situace
Přes okolnost, že závod by měl možnosti získat 15 učňů pro profesi strojní zámečník, kteří by byli zárukou udržení stavu pracovníků, má povoleno od ONV v Semilech získávat pro tuto profesi pouze 11 učňů ročně vzhledem k potřebě pracovních sil do jiných odvětví.
V oblasti bytové výstavby bylo za uplynulých dvacet let postaveno pro pracovníky závodu pouze dvacet bytových jednotek, což je na tak velký a významný závod, jakým lomnický Elitex bezesporu je, opravdu velice málo.
Jíž v r. 1979 dojde k velkému zlepšení prac. podmínek v provozu slévárna, v generelu závodu je též pamatováno na přemístěni závodní jídelny a zlepšení kultury stolování. By1 zakoupen dům čp. 157, jehož adaptací vznikne ubytovna pro svobodné pracovníky závodu a 3 - 4 bytové jednotky pro mladé vyučence. Jinak nebyly v r. 1978 uskutečněny řádné nové sociální investice a závod k 31.XII. 1978 vlastnil rekreační středisko Jahodnice, kde jsou 4 chaty umožňující rekreaci osmi rodinám s kapacitou 32 lůžek.
10) Iniciativa pracujících
se v nejširším měřítku projevovala účastí 379 pracovníků (253 dělníků a 126 THP) v socialistické soutěži dle vyhlášených bodů v kolektivní smlouvě.
Jedním z největších úspěchů v dlouhodobém socialistickém soutěžení bylo předání titulu "Provoz socialistické práce" středisku 215 - člunkárna. V závodě pracuje 8 kolektivů s titulem brigáda socialistické práce a dva kolektivy, jež o tento titul soutěží.
V soutěži komplexních racionalizačních brigád má závod dva kolektivy.
V r. 1978 bylo podáno celkem 123 zlepšovacích návrhů, z toho bylo 61 přijatých a zavedených 67, když 7 bylo zavedeno z r. 1977.
Tyto návrhy přinesly úspory ve výrobě v hodnotě 424 tisíc Kčs.

C) ČOKOLÁDOVNY, oborový podnik Praha, odštěpný závod LS Lomnice nad Popelkou
vyrábí ve svých dvou provozovnách dětské piškoty, sušenky "Star", sušenky "Club" a další druhy sušenek a oplatek. Je třetím největším průmyslovým závodem ve městě.
V současné době má však ze všech lomnických závodů největší potíže s pracovními silami. Bez ohledu na skutečnost, že závod měl v r. 1978 k dispozici v průměru kolem 375 stálých pracovníků, nadřízené orgány mu sestavily plán výroby na 406 pracovníků.
Z toho důvodu má vedení závodu stálé starosti s doplňováním počtu stálých pracovníků krátkodobými brigádníky, kterých zde pracovalo v r. 1978 v celoročním průměru 38 (celkem 212 osob), což bylo opět o 6 více než v r. 1977.
Také v tomto závodě tvoří ženy většinu, protože jich zde pracuje 236, a proto i v tomto výrobním odvětví platí v obecných rysech to, o čem jsme již psali na stránkách 45 - 47, když jsme se zabývali problematikou modernizace výroby v lomnickém Technolenu.
1) Plnění významného mimovýrobního poslání
Málokdo si však hlouběji uvědomuje, že lomnické Čokoládovny kromě svých výrobních povinností plní jeden velice významný společenský úkol, který si zasluhuje, abychom mu věnovali zvláštní pozornost.
V komplexním rozboru hospodaření závodu čteme: "V r. 1978 nastoupily do učebního oboru "pečivářka" tři učnice. Po dohodě s pracovníky kádrového a personálního oddělení oborového ředitelství v Praze podařilo se formou náboru získat z lomnické ZDŠ dvě dívky a jednoho chlapce ke studiu na této škole, protože její absolventi, kteří nejsou z Lomnice nad Popelkou nebo blízkého okolí, nemají o práci v našem závodě zájem.
Do pracovního poměru bylo v r. 1978 přijato jedenáct mladistvých dívek. Z nich bylo devět z dětských domovů - jedna z Krompach a osm z Jablonného v Podještědí. Po několikaletých zkušenostech s těmito domovy lze říci, že dětský domov v Jablonném v Podj. dosahuje mnohem větších výchovných úspěchů. Přestože se jedná o dívky se sníženou inteligencí, které navštěvovaly zvláštní školu, podařilo se jim ve velmi krátké době zvládnout základ ní pracovní operace, takže již plně nahrazují kmenové pracovnice".
Je zřejmé, že v tomto případě nás životní praxe staví před velice závažný problém, kterým bezesporu je
2) Technologická mezera ve výrobě
Tzv. nežádoucí technologická mezera ve výrobním procesu, kterou vyplňuje člověk s poněkud jednodušším vztahem k prostředí, se stává významným společenskotvorným činitelem, protože dává pracovní uplatnění lidem, kteří by je v dokonale seřízené a automatizované organizaci výroby nenašli.
Z toho je patrné, že problematiku technologických mezer ve výrobním procesu nemůžeme posuzovat pouze z jednostranného hlediska pouhé výrobní efektivnosti, ale ze širšího, dialektického hlediska společenské efektivnosti.
Naproti tomu technologická mezera ve výrobě vyplněná člověkem složitějšího typu je přirozeně negativním jevem, protože takového člověka ubíjí, degraduje jeho tvůrčí schopnosti a činí z něj mechanický přívěsek stroje.
Avšak to, co jednoho člověka ubíjí, může právě svým stereotypem druhému prospívat a vytvářet příznivé podmínky pro jeho životní rytmus, který se v takové činnosti zbavuje své nežádoucí nepravidelnosti, zklidňuje se a usměrňuje.
3) Složité dilema
Technologická mezera ve výrobě je tudíž problémem, který si zasluhuje nejenom větší společenské pozornosti, ale zejména zcela odlišného pochopení jeho dialektické podstaty.
Je zřejmé, že lidé složitějšího typu v ní nemohou dost dobře pracovat, protože v takovém případě výrobní proces pro ně přestává být nejdůležitějším činitelem, který by je zkulturňoval a vychovával.
Z toho důvodu by měli v technologických mezerách určitého typu pracovat jenom lidé, kteří by v nich získávali přínos pro svůj specifický vztah k prostředí. V tomto pojetí přestává být technologická mezera ve výrobě pouhým jednoduchým prostorem, v kterém může pracovat podle potřeby každý, kdo to dokáže, ale jenom ten, kdo zde zároveň rozvíjí i své lidské schopnosti a organizační vlohy.
Poněvadž technologické mezery ve výrobě nejsou nikterak cílevědomě, tj. uměle vytvářeny, ale vznikají zcela nahodile, jako nutné zlo pramenící z nedořešené automatizace, jedná se o specifické enklávy, v jejichž rámci mohou nacházet pracovní uplatnění pouze lidé jednoduššího typu, kteří zde nemohou být v žádném případě dlouhodoběji zastupováni svými protějšky - lidmi složitějšího typu.
4) Význam výrobní praxe pro nové hodnocení lidi
Bylo by proto krajně zapotřebí, abychom přestali rozdělovat lidi s aktivním vztahem k životu na inteligentní a neinteligentní nebo na kvalifikované a nekvalifikované. Bude jistě lepší, když budeme dělit tyto lidi na složité a jednoduché, tj. se složitějším nebo jednodušším vztahem k prostředí.
Je třeba si více uvědomit, že pokud o někom řekneme, že je neinteligentní nebo pracuje nekvalifikovaně, vyjadřuje to zároveň i nepříznivé hodnocení jeho postoje ke společnosti.
V praxi se však setkáváme s mnoha případy, kdy složití lidé s velkými znalostmi nemají přátelský poměr ke společnosti, zatímco jednodušší lidé s nižším vzděláním si dokáží nalézt velice dobrý vztah ke svému okolí.
Tím, že dávají pracovní příležitost lidem, které nepříznivé okolnosti ochudily o hodnoty, jež mnozí bezděčně považují za samozřejmé, vykonávají lomnické Čokoládovny nejzáslužnější prácí ze všech lomnických závodů.
Z toho důvodu v lomnických Čokoládovnách zároveň existuje mnohem širší prostor pro praktický sociologický výzkum než tomu je v ostatních lomnických závodech a provozovnách.
5) Plnění výrobního plánu v tunách v r. 1978 (viz originál kroniky)
6) Zásobování výroby surovinami
Hlavní surovinou je cukr, jehož roční spotřeba byla 1 330 tun. S jejím dodavatelem - cukrovarem Hrochův Týnec nebyly potíže.
Máslo dodával PMV Hradec Králové, který v I. čt. krátil dodávku, takže závod byl nucen převzít 14 tun másla čerstvého (dražšího) od Laktosu Praha z přídělu pro závod Orion.
Nedostatek sušených žloutku byl vyřešen nákupem jedné tuny této suroviny od Pečiváren v Seredi.
Kypřící prášky byly získávány ze závodu Chema Horní Počernice; r. 1978 se spotřebovalo 7,9 t uhličitanu amonného, 11,71 t uhličitanu sodného a 140 kg vinanu sodného.
S obstaráváním karamelového sirupu ze Sóji Kolín vznikaly potíže, protože velice pracná a pomalá výroba této suroviny byla příčinou, že závod ji nikdy neobdržel v požadovaném nebo větším množství. Z toho důvodu museli pracovníci závodu jezdit pro tuto surovinu do Kolína dvakrát až třikrát v týdnu.
V prvním čtvrtletí byla rovněž nedobrá situace se zásobováním výroby sladovým výtažkem, jehož dodavatel Obchodní sladovny Bruntál trpěl nedostatkem uhlí, takže byl nucen výrobu svého zboží na delší dobu pozastavit. Po zpracování veškerých zásob musel závod nahrazovat sladový výtažek po 1,5 měsíce bonbonářským sirupem.
Jako většina všech našich nejenom lomnických, ale i československých podniků a závodů, také lomnické čokoládovny měly potíže se zajišťováním obalů pro své zboží.
Nedostatek krabic na dětské piškoty se podařilo vyřešit jejich jednorázovou dodávkou 300 tisíc kusů z Jihoslovanských papíren Štúrovo.
Větší potíže vznikaly však se skládanými přířezy, tzv. skládačkami na Esíčka, Karmelo a Kokronky. Krkonošské papírny (KRPA) Hostinné totiž nedokázaly vyrobit kvalitnější lepenku na tyto skládačky přes okolnost, že tento problém byl s nimi několikráte projednáván. Také dodávky lakovaných etiket ze Severografíe byly nižší než jejich potřeba a z toho důvodu muselo být určité procento jejich celkové potřeby nahrazováno nelakovanými etiketami.
Ve IV. čtvrtletí se pozastavil přísun celofánu MSAT na piškoty z n.p. Chemosvit. Z této příčiny musela pro tento celofán velice často jezdit auta z Lomnice n.P. až do Svitu pod Tatrami, aby nedošlo k zastavení výroby. Koncem roku pro naprostý nedostatek tohoto zboží musel závod nahradit celofán polypropylenovou folií Tatrafan. Ostatní druhy obalů dodávaly papírny včas a bez potíží.
7) Dovoz nových strojů a péče o základní prostředky
Dovoz nových strojů a zařízení se v r. 1978 uskutečnil pouze ze socialistických zemí.
Závod získal novou linku na balení a vážení piškot za 1 539 291 Kčs z NDR od firmy "Nagema Spezial" Dresden. Toto zařízení se skládá z automatických vah DW 4, balícího stroje HM 2, vkládacího stroje SF 1, dopravníků a příslušného vybavení. Montáž linky má být provedena do 30. VII. 1979.
Zahraniční montéři sestavili v provoze 02 linku na balení sušenek a linku na tatranky. Tyto montážní práce si vyžádaly 46 752 Kčs.
Provoz 01 byl opět vybaven novým prosévacím strojem na mouku, který byl dovezen z Maďarska za 1 616 917 Kčs. Tento stroj je určen k pneudopravě mouky.
Péče o základní prostředky byla svěřena 42 údržbářům, z kterých je 16 směnových a 26 nesměnových. Z těchto údržbářů je 21 zámečníků, 2 mazači strojů, 8 elektrikářů, 3 truhláři, 2 instalatéři, 2 soustružníci, 1 klempíř, 2 zedníci a 1 natěrač.
V provozu 01 pracuje 22 údržbářů, v provoze 02 je jich 20.
8) Plnění plánu přeprava v r. 1978 (viz originál kroniky)
9) Inovace výrobků a hodnocení jejich kvality
V r. 1978 byl vyvinut nový výrobek Kokronky, který doplnil řadu výrobků na nové balící lince Sprinter. Zároveň se začalo používat stejných obalů u výrobků Esíčka a Karmelo a projednává se i jejich jednotná váha 300 g. Mimo to došlo skoro u všech výrobků ke snížení cukru v jejich obsahu, což je ze zdravotního hlediska velice prospěšné.
Pro r. 1979 jsou plánovány dva nové výrobky a to Miniklub a Ministar, které mají sloužit jako náhrada za dětské piškoty v příp. eventuální stagnace jejich odbytu.
Hodnocení kvality výrobků SIJ dopadlo pro závod v r. 1978 velice příznivě. Inspekce ohodnotila stav jakosti vyráběného zboží prostřednictvím ohodnocení 80,5, když stanovený limit předepisuje 79. Na této příznivé skutečnosti má podíl i dobré práce závodní laboratoře, která pravidelně hodnotí kvalitu výrobků a občas doporučuje vetší dodržování tech. postupů zejména pokud jde o řádné propékání některých výrobků, které při nedostatečném propékání v krátké době vlhnou.
10) Tvorba zisku a jeho rozdělování (viz originál kroniky)
11) Byty a ubytovny
Závod vlastnil 31 bytových jednotek, z nichž bylo v I. kategorii 14, ve II. kat. 4, ve III. kat. 9 a ve IV. kat. 4.
Kromě toho disponoval 172 místy ve vlastních ubytovnách, z nichž bylo k 31.XII. 1978 obsazeno 120.
Do počtu bytů nejsou zahrnuty byty v domě čp. 19 (8 bytů), které jsou v současné době v rekonstrukci a nejsou obydleny. S dokončením se počítá v r. 1980. V r. 1978 byl bytový fond závodu rozšířen o jednu bytovou jednotku, kterou získal ze sdružené výstavby od Pozemních staveb Hradec Králové.
12) Plnění plánu pracovníků v r. 1978 (viz originál kroniky)
13) Průměrné měsíční výdělky pracovníků v Kčs v r. 1978 a 1977 (viz originál kroniky)
14) Hospodaření s odpady
V r. 1978 bylo vyprodukováno celkem 159,2 tuny odpadu, o nějž se rozdělili tito odběratelé:
JZD Libštát - 90,5 t, JZD Nová Ves n. P. - 47 t, výkrmna vepřů závodní kuchyně n.p. Technolen Lomnice n. Pop. - 14,1 t, mísírna krmiv Loukov - 1,2 t, tj. celkem 152,8 t pro krmné účely.
O zbytek ve výši 6,4 t se rozdělili: Výzkumný asanační ústav Žichlínek a ZNZ Hradec Králové, kt. jej využívají k asanačním účelům, Lesnické učiliště a Spolek rybářů v Lomnici n. Pop. atd.
Odpady se dodávaly podle smlouvy uzavřené mezi lomnickým odštěpným závodem a Okresní zemědělskou správou v Semilech. Jejich odvozy se uskutečňovaly dopravními prostředky odběratelů podle dohodnutého cyklu, aby se předcházelo případnému nežádoucímu hromadění nebo znehodnocování tohoto krmiva. Dodávky byly fakturovány měsíčně v předepsaných cenách.
Dodávky pro výkrm vepřů byly na popud odštěp. závodu rovněž zahrnuty do smlouvy s OZS Semily, protože z této výkrmny dostává závodní kuchyň Čokoládoven vepřové maso v množství závislém na množství dodávaného odpadu za výhodných kvalitativních i cenových podmínek.
15) Iniciativa pracujících a péče o pracovníky
se v r. 1978 projevovala pracovními závazky vyhlášenými k 30. výročí Února a k zajištění úkolů třetího roku šestého pětiletého plánu.
V plnění výkonové normy na závazek 105 % bylo dosaženo skutečnosti 105,4 %.
O titul brigáda socialistické práce soutěží tří kolektivy s celkovým počtem 25 pracujících. Splnění plánu výroby si vyžádalo zvýšeného úsilí pracovníků, kteří odpracovali v mimořádných směnách v dělnické kategorii 19 312 hodin a v kategorii THP (= technickohospodářských pracovníků) 4725 hodin. Všechny tyto hodiny byly odpracovány ve volném čase, tj. mimo povinnou pracovní dobu.
V rámci akce "odstranění zakázané práce ženám“ obchodní útvar závodu získal dva nízkozdvižné akumulační vozíky EN 1412, které byly pořízeny nákladem 62 116 Kčs.

D) Interiér, n.p. Praha, závod 2, Liberec, provoz 24 – Lomnice n. Popelkou
pracoval v r. 1978 převážně na výrobě borovicového nábytku určeného pro export do kapitalist. států, individuální výrobě pro různé organizace a na investičních akcích ve vlastní režii (výstavbě sila).
Počátkem roku došlo k rozšíření výrobního programu o poličky Bord. Tato změna si vyžádala velké nároky na zvýšení množství vysoušeného borovicového řeziva a jeho zpracování. Poněvadž toto vysoušení nemohlo být plně zajišťováno vlastní kapacitou provozu, byla uzavřena dohoda o výpomoci v sušení v závodě Cvikov. Tato dohoda byla plněna pouze v prvním pololetí a v červnu se pro nedostatek kapacity s touto výpomocí přestalo. To také nepříznivě ovlivnilo plnění výroby poliček Bord.
Nadřízené orgány, které vyžadují častější změny ve výrobě, však málo dbají na patřičné technické vybavování provozu a často se omezují jenom na sliby, které neplní; konkrétně - hlavní požadavek na průběžná formátka a kolíkovačky není respektován.
V komplexním rozboru hospodaření si odpovědní pracovníci provozu stěžují, že úkoly, které se jim předepisují, se neúměrně zvyšují, což fyzicky přetěžuje dělníky na straně jedné a požadované úspory v materiálu začínají mít nepříznivý dopad, na kvalitu výrobků na straně druhé.
Také zásobování výroby surovinami vykazovalo větší nedostatky než v minulých letech.
Dodávané borové řezivo bylo poměrně slabé, tj. bez nadmíry na sesychání a jeho určité větší procento bylo pro výrobu nábytku znehodnoceno zamodráváním dřeva.
Také bukového dřeva bylo spotřebováno o 4 m3 více v důsledku nižší kvality řeziva. Zde existuje větší nesoulad mezi dodávkami, které se uskutečňují v první až čtvrté třídě, zatímco podle technickohospodářských norem se může ve výrobě používat pouze řezivo první nebo druhé třídy.
Přes tyto mnohé nedostatky provoz v r. 1978 poměrně velice dobře plnil předepsané výrobní úkoly, jak to vyplývá z tabulky, kterou uvádíme na str. 83. (viz originál kroniky)

E) Kovozávody, podnik místního průmyslu Semily, závod 03 Lomnice nad Popelkou
V lomnickém závodě 03, který měl v roce 1978 33,6 pracovníka, se vyrábělo pět druhů výrobků:
1) malé cestovní kávomlýnky "Tramp5“
2) čtvercové mlýnky na kávu "1925“
3) lisy na česnek
4) mlýnky na koření "Ideál" ve čtyřech typech
5) strojky na krájení nudlí.
Z těchto výrobků byly v r. 1978 inovovány mlýnky na koření "Ideál", ostatní výrobky, které hodnotila státní zkušebna kvality výrobků v Piešťanech, svojí kvalitou vyhovovaly, takže se vyráběly a budou se i nedále vyrábět ve stejném provedení jako v minulých letech.
Lomnický závod 03 splnil plán výkonů na 103,% částkou 6 654 508 Kčs při nákladech 5 759 754 Kčs, které byly plněny na 94,5 %.
Tím bylo dosaženo namísto plánovaného zisku (- hospodářského výsledku z hlavni činnosti) ve výši 545 tis. Kčs celkem 895 tis. Kčs.
Průměrná měsíční mzda jednoho pracovníka dosahovala v r. 1978 2571 Kčs.
I když v lomnickém závode 03 nevznikaly příliš velké problémy se zásobováním výroby surovinami a potřebným materiálem, přece jenom opravna plynospotřebičů a elektrospotřebičů v Semilech, která je rovněž součástí Kovozávodů, p.m.p. Semily, měla v uplynulém roce příliš velké potíže se sháněním náhradních dílů, kterých bylo k dispozici z požadovaného množství pouhých 10 % ke plynospotřebičům, 70 % k elektrospotřebičům a materiálu na rozvaděče bylo jenom 40 % jeho celkové potřeby.
Problémy ve výrobě způsoboval i nedostatek jističů a některých druhů nářadí, zejména vrtáků.
Hospodárnost byla při pořizování materiálu často ovlivňována dodavatelem, který např. nemůže vyrobit objednanou ocelovou pásku v požadovaných rozměrech, takže podnik byl nucen si ji sám stříhat z plechu, čímž vznikaly hlavně u mimorozměrných plechů značné odpady, s jejichž využíváním nebo odprodejem se hromadily další problémy.

IV ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA
A) Jednotné zemědělské družstvo československo-sovětského přátelství se sídlem v Nové Vsi nad Popelkou
vydává jednou čtvrtletně Zpravodaj, který slouží praktickým potřebám nejenom družstevníků, ale i některým složkám, s nimiž novovesské JZD spolupracuje.
Vzhledem k tomu, že jeden výtisk tohoto Zpravodaje má trvale k dispozici i kronikář, který jej v r. 1978 zařadil jako velice obsažnou přílohu ke kronice č. IV/2/78, vytvořilo si tím JZD dobré předpoklady pro hlubší spolupráci s kronikářem, který již nemusí vynakládat energii na shánění materiálů, zabývat se vypisováním výtahů z různých podkladů apod. Namísto pouhé inventarizace faktů se kronikář již může spolu s družstevníky více zamýšlet nad jejich problémy a vykonávat užitečnější práci.
Na Lomnicku jsou pro zemědělskou výrobu dosti nepříznivé podmínky. Působí zde totiž více přírodních činitelů, jež zpomalují průběh fyziologických procesů v rostlinných tělech, což se obzvláště nepříznivě projevuje u obilovin, jejichž hektarové výnosy jsou podstatně nižší než v jiných vysoko položených okresech bramborářského typu.
Porovnáme-li totiž hektarové výnosy r. 1978 mezi naším JZD, které činily u pšenice 32 q, žita 29,2 q, ječmene 32,5 q a ovsa 37 q s hektarovými výnosy obilovin vysoko položených okresů na Českomoravské vysočině - Havlíčkův Brod 39,7 q, Žďár nad Sázavou 43 q, Jihlava 44,5 q, Třebíč 46 q, poznáme, že tam se již podařilo důsledným využíváním agrochemických poznatků eliminovat nepříznivý vliv přírodních činitelů a dosahovat v celookresních měřítcích dokonce ještě vyšších průměrů než v některých nížeji položených okresech, kde existují příznivější přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu.
Ve shora uvedených okresech na Českomoravské vysočině dosáhli těchto vynikajících výsledků do značné míry proto, že si hlouběji uvědomovali příznivý, intenzifikační vliv brambor na výnosy následných obilovin. Je totiž dokázanou skutečností, že brambory mají velice příznivý vliv na vývoj většiny plodin, kterým jsou v osevním postupu předplodinou.
Také naše JZD pěstuje brambory na poměrně velkých plochách, přičemž hektarový výnos 192 q v r. 1978 představuje v našich českých podmínkách slušný průměr. Z toho je patrné, že hektarové výnosy obilovin, které označil předseda JZD s. Vladimír Nosek vzhledem k méně příznivým přírodním podmínkám za optimální, není možné ovlivňovat agrochemickými metodami do té míry, jako je tomu na Českomoravské vysočině.
Jedním z nejvýznamnějších činitelů, který na Lomnicku negativně ovlivňuje růst rostlin, je poměrně vysoká hodnota (koeficient) reliéfové energie (= terénních nerovností vztahujících se k jednotce plochy), která je příčinou intenzívní půdní eroze - splachování půd, případně vymývání živin z půd. Lomnicko je kromě toho i kraj, který ostrůvkovitě vyčnívá nad své okolí, které převyšuje se všech stran; vypíná se totiž nejenom nad Jičínskou nížinu, ale značně převyšuje i údolí Libuňky na západě i Jizery na severu ba i horská Jilemnice je se svými 463 metry nadmořské výšky položena o celých 15 metrů níže než vnitrozemštější Lomnice nad Popelkou. Z toho důvodu se Lomnicko nachází v mnohem značnější míře v působnosti vzestupných vzdušných proudů, které jsou hlavní příčinou drsnosti místního klimatu.
Dalším negativním činitelem patrně bude příliš vysoké procento železa v půdě znásobené ještě skutečností, že v důsledku činnosti člověka dochází k jeho neustále většímu hromadění v podobě nežádoucího "oželezňování" půd, takže přírůstek tohoto kovu v jeho velice aktivní, rozptýlené podobě Činí již v průměru kolem 270 tun na jeden hektar. Na Lomnicku, kde i bez činnosti člověka obsahují půdy mnoho železa, může takový nárůst již negativně ovlivňovat účinnost agrochemických postupů příp. fyziologické procesy v rostlinných tkáních.
Málokdo si však uvědomuje, že prvním impulsem, který uvedl do pohybu výrobu umělých hnojiv, jež se stává pro soudobé zemědělství stále větší nezbytností, na níž závisí nejenom prosperita zemědělské výroby, ale životni úroveň celých národů, byly více než skromné pokusy rostlinných fyziologů, kteří již před více než sto léty se snažili vypěstovat rostliny bez půdy - pouze v živných roztocích, a přitom zároveň zjistili, které chemické prvky, v jakých formách a množstvích jsou potřebné pro normální vývoj rostlin"od semene do semeně“.
Naše JZD si zasluhuje pochvalu za dobré hospodaření se zemědělskou půdou. Přes okolnost, že v celostátním průměru je mnoho stížností a často jsou vyslovovány projevy vážného znepokojení nad úbytkem zemědělské půdy, v případě novovesského JZD docházelo zatím v tomto směru k velice příznivému vývoji, kterak je to patrné z naší tabulky
Výměra půdy v ha - r. 1976 - r. 1977 – r. 1978
zemědělská půda - 3 103 - 3 110 - 3 145
orná půda - 2 463 - 2 470 - 2 473
Závěrem je třeba říci, že to, co se nám dnes zdá být nevýhodné a opravdu je nevýhodné (méně příznivé přírodní podmínky), stane se v budoucnu nepostradatelnou specifikou zemědělské výroby, která nebude založena na principu pěstování omezeného množství plodin, jejichž rentabilita by byla posuzována jenom rychlostí nárůstu jejich tkání nebo závisela od hromadění určitých látek (škrobu, cukru, oleje ...) v těchto tkáních, ale bude se zakládat na účelném využívání specifičnosti prostředí, které proniká různou rychlostí a v různých kvantech do rostlinných těl a mění se zde na nepostradatelné látky, jejichž význam nedokážeme zatím ještě správně posoudit. Tak např. jedině ve specifických podmínkách Lomnická a nikde jinde budou optimální podmínky pro agrochemickou výrobu určitých živin apod.
Oblast zemědělské výrobní praxe začíná být v posledním čase zdrojem, odkud do obsahu společenského vědomí proudí nejvíce nových poznatků, jež mění vztah člověka k světu.
Z toho důvodu bude zapotřebí, abychom si této skutečnosti více všímali především v kultuře a dbali o to, aby společnost neztrácela kontakt s nejrevolučnějším prostorem své kvalitativní proměny. Všechna ostatní odvětví lidské činnosti, jejich úroveň a rozvoj vždy byly a i nadále budou od základů záviset na tom, jak si lidé dokáží zorganizovat výrobu potravin a jejich rozdělování v rámci svého společenského koloběhu užitných hodnot.

B) Zemědělské stavební sdružení
se zabývá výstavbou zemědělských objektů na okrese Semily.
Počet pracovníků tohoto perspektivního podniku stále roste, jak o tom svědčí tyto údaje z r. 1978:
a) plánovaný počet pracovníků 242 byl plněn na 103,7 %, když v podniku jich pracovalo 251
b) průměrná měsíční mzda jednoho pracovníka dosáhla 2 637 Kčs, s ostatními osobními výdaji 3 211 Kčs
c) podnik dosáhl velice dobrých výsledků v plnění plánovaných ukazatelů, jak nás o tom informuje přehledná tabulka: (viz originál kroniky)
Ředitel podniku Josef Kosáček, nositel Řádu práce, projevil nevšední zájem o práci kronikáře a přislíbil v příštím zimním období vypracovat pro kroniku elaborát, v kterém by byly uvedeny názvy všech významnějších staveb na nichž Zem. stav. sdružení v současné době pracuje, protože komplexní rozbor hospodaření je jmenovitě neuvádí.

C) STROJNÍ A TRAKTOROVÁ STANICE
Zápis začínáme zprávou o výsledcích hospodaření v r. 1978, kterou uvádíme přehlednou tabulkou na sty, 93 a 94. (viz originál kroniky)
1) Zhodnocení hlavních ukazatelů
Z rozboru plnění závazných úkolů státního plánu a ukazatelů hmotné stimulace vyplývá, že všechny tyto úkoly byly splněny a v porovnání se skutečností předchozího roku vykazují další zkvalitnění a vyšší ekonomické přínosy.
V rámci ukaž. výkony celkem, který byl splněn na 108,9 %, byly splněny rovněž i objemy realizace všech jednotlivých činností.
V plánu zemědělské výrobní činnosti bylo uvažováno se snížením výkonů o 30 % proti předchozímu roku s poměrným snížením všech druhů prací a současně s tím i snížením počtu pracovníků ZVČ.
Tento záměr se nepodařilo v plné míře uskutečnit převážně z důvodu vysoké poptávky jak zeměděl. tak i průmyslových organizacích po těchto službách. Dalším subjektivním činitelem byl malý zájem traktoristů a jiných pracovníků ZVČ o převedení na úsek opraven nebo montážní výroby. Z důvodů nezemědělské činnosti byly v r. 1978 omezovány služby v dopravě a zemní práce.
Z hlediska ekonomického přínosu pro podnik je ZVČ vysoce rentabilní, zejména zemní práce a doprava výrazně přispívají k tvorbě hospodářského výsledku.
Smluvní i ostatní požadavky zemědělských podniků za práce v chemizaci i sklizni obilí byly v plném rozsahu zabezpečeny.
2) Opravárenství
bylo zaměřeno zejména na specializaci v opravách samosběracích vozů HORAL a obilních kombajnů E 512, kde na tomto úseku má podnik dlouholetou tradici a zkušené opraváře.
Vzhledem k tomu, že podnik je zaměřen v převážné míře na výrobu, která váže výrobní prostory, má velmi malou možnost dalšího rozšiřování opravárenství. Podmínkou jeho rozšíření je další invest. výstavba. Z hlediska ekonomiky má tato činnost, mimo generální opravy, podprůměrný přínos. Jinak opravárenská služba je na velice vysoké úrovni - v r. 1978 nebyla žádné reklamace přes okolnost, že bylo opraveno 60 agregátů a velký počet samosběracích vozů. Opravovali je totiž zkušení odborníci, kteří tyto vosy dříve sami vyráběli.
3) Výrobní činnosti
představuje 65 % celkových výkonů podniku včetně cenového zvýhodnění pro vybírač siláže VSH 180. Plán výroby 150 kusů těchto strojů byl splněn a výroba náhradních dílů pro samosběrací vosy HORAL překročena na 160%.
Podnik mé též gesci na výrobu a prodej samosběracích vozů HORAL, které vyrábí STS Svitavy a STS Toužim, kde smlouva na 350 ks výrobků byla rovněž splněna.
Novému výrobku VSH 180 byl SZTLS přiznán první stupeň jakosti, ze kterého vyplynulo i cenové zvýhodnění 15 tis. Kčs za prodej jednoho kusu, jež přispělo ke splnění hospodářského výsledku. Výroba v prvním roce však nepřinesla předpokládaný zisk vzhledem k jejímu záběhu a vyšším režiím než jsou registrované pro cenové návrhy.
V r. 1979 se počítá se zvýšením produktivity práce a podstatným snížením výrobní režie. Neplnění zisku při výrobě VSH 180 bylo nahrazeno vysokou efektivností výroby náhradních dílů a překročením plánu.
4) Strukturální změny ve výrobní činnosti
Z hlediska pětiletky jsou úkoly v opravárenství a výrobě v časovém souladu při větší dynamice výrobní čnnosti.
Změna výrobního programu přispěla k vysokému nárůstu výkonů (130,8 %) oproti předchozímu roku. To se také projevilo ve spotřebě přímého materiálu, když vybíráč siláže VSH 180 je podstatně materiálově náročnější než dřívější výrobek samosběrací vůz HORAL.
Změna struktury činnosti podniku nebyla plně plánem respektována, a proto došlo k nesplnění orientačního ukazatele materiálových nákladů bez odpisů.
5) Úsek stájové mechanizace
byl zaměřen zejména na zkvalitnění a rozšíření služeb na úseku servisu a oprav při, současném zajišťování ostatních plánovaných úkolů. Prováděné služby jsou jak zemědělskými podniky, tak i OZS v Semilech i Veterinární službou vysoce kladně hodnoceny. Z hlediska ekonomiky podniku je to však činnost s podprůměrnou rentabilitou zejména u stavebních montáží.
6) Investice
V posledních dvou letech byla uvedena do provozu opravářská hala montážní výroby, která především zlepšila pracovní prostředí, protože v minulosti opraváři MŽV pracovali v uvolněné garáži nebo svářeli a opravovali venku.
Objem výkonů tohoto úseku vzrostl o 700 tis. Kčs. Byla též dokončena výstavba a opláštění ocelokolny pro skladovací prostory, čím se zlepšily pracovní prostředí a správa i ochrana majetku v socialistickém vlastnictví.
Nerealizované a zmařené projekty podnik nemá a ani v minulosti neměl.
7) Přinos iniciativy pracujících
činil 1 887 tis. Kčs a celopodnikový závazek byl překročen na 130 %.
Celkové snížení spotřeby paliv, energie a pohonných hmot ve vztahu k výkonům proti skutečnosti předešlého roku bylo zajištěno na 72,4 %.
Mzdový vývoj byl usměrňován dle koncepce pro pětiletku. Růst produktivity práce na 108,95 % na pracovníka je v předstihu před růstem průměrných výdělků o 8,66 bodu.
Uplynulý rok byl pro podnik úspěšný a podnik je ekonomicky stabilizován. Byly tím vytvořeny předpoklady pro úspěšné plnění plánovaných úkolů v následujícím roce.

V Školství
a) Mateřská škola L. n. P. - KARLOV
- ředitelka Vlasta Vybíralová
O děti je pečováno ve čtyřech třídách:
první třídu s nejmladšími dětmi vedou Macháčková a Štěpánková, druhou třídu Ehmigová a Dlouhá, třetí třídu Machová a Havlová a čtvrtou třídu Vybíralová a Maturová.
Díky pochopení JZD v Nové Vsi n. Pop. byla na přechodnou dobu uvolněna pro MŠ L.n.P - Kar lov uklízečka p. Sochorová z mat. školy Nová Ves n.Pop. Její práce je hodnocena kladně, i když je stěžována náročným rozkládáním a skládáním 70 kusů lehátek, povlaků a polštářů.
V zimním období měla škola velké problémy se zatékáním ve střeše nové budovy. Podle názoru pracovníků mateřské školy by střešní krytina měla vydržet bez oprav nejméně 15-20 let. Jsou roztrpčeni. Také si stěžují na značně nekvalitní akumulační kamna, na jejichž opravy bylo vynaloženo již mnoho tisíc Kčs. Pracovníci mat. školy je hodnotí jako nějaké neověřené prototypy.
Ředitelství této mateřské školy vyslovuje požadavek na sestavení komise z kvalifikovaných odborníků, která by alespoň jedenkrát do roka posuzovala oprávněnost a nutnost nejnaléhavějších oprav a zajišťovala kvalitní dodavatele.
Tyto stížnosti na adresu našich výrobců jsou svědectvím, že i naše doba má své závažnější problémy. Uvedená akumulační kamna zn. ELKA se opravdu u nás na Slovensku vyrábějí ve zmetkovité kvalitě; potvrdil to i lomnický elektrikář Josef Chlumský, který jich za poslední léta instaloval do lomnických domácností asi 20 kusů a po krátkém čase je všechny opět odpojoval a odstraňoval.
Příčina je v tom, že v určité části naší veřejnosti je považován výrobní proces za fetiš a z toho důvodu si pak nikdo nedovolí pozastavit ani výrobu prokazatelně nekvalitních výrobků.

B) MATEŘSKÁ ŠKOLA n.p. TECHNOLEN
- ředitelka Zdena Pěničková
Od 1. září školního roku 1978 - 79 začala škola pracovat ve všech čtyřech třídách podle nového programu výchovné práce, který upravil a rozšířil některé výchovné složky. Např. rozumová výchova, která dříve představovala jeden celek, se dnes dělí na tři složky:
1) rozvíjení poznání
2) jazykovou výchovu
3) matematické představy
Literární výchova byla začleněna do estetické složky. V průběhu dne mají děti dvě dopolední zaměstnání, zatímco mladší děti ve věku od tří do pěti let pouze jedno dop. zaměstnání. Čas na odpočinek byl u předškolních dětí zkrácen na jednu hodinu a v ní je ještě zahrnuta četba nebo poslech pohádky z gramofonové desky, vyprávění učitelky apod. Po odpočinku se tyto děti sprchují a otažují. Pak se převlékají do cvičebních úborů a nastupují na tělovýchovnou chvilku.
Po svačině následují odpolední zájmové činnosti, které jsou pro děti připravovány zábavně, přitažlivě - dokonce je dětem dána možnost vybrat si ze třech možností. Tento způsob odpolední činnosti je stejný pro všechny věkové skupiny dětí. Procvičují se jejich získané znalosti v menších skupinkách a děti na sebe mohou zároveň i individuálně působit.
Dobrá práce školy se potom projevuje i ve zvýšeném zájmu rodičů, kterým děti vyprávějí své pěkné zážitky a pomáhají je získávat pro spolupráci. Rodiče aktivně podporují školu ve sběru starého papíru, který se uskutečňuje na této škole již tři roky jako na jediné mateřské škole v semilském okrese. Zásobují též školu vyřazenými tiskopisy se závodů, které se dají dobře využít při volném kreslení dětí a také tímto způsobem pomáhají šetřit naše surovinové zdroje.

C) ZÁKLADNÍ DEVÍTILETÁ ŠKOLA
- ředitelka Jaroslava Albrechtova
1) Na úseku rozumové výchovy
byla samostatná tvořivá práce žáků více uplatňována v nižších ročnících a ve třídách s novou vyučovací koncepcí.
Z devátých tříd bylo přijato k dalšímu studiu všech 33 uchazečů. Z osmých tříd bylo přijato z 33 žáků, kteří se hlásili na studia, 28. V oblasti rozumové výchovy měli lepší výsledky kvalifikovaní učitelé, zatímco vychovatelky ve školní družině ještě nedosahovaly při práci s dětmi jejich úrovně.
2) Úsek ideově politické výchovy
si vytvořil zlepšené podmínky pro svoji práci instalací síně tradic, kterou pomáhali budovat také dva pracovnici lomnického muzea. V síni tradic je též prostor vyhrazený proměnlivým výstavkám; ve školním roce 1977 - 78 se zde uskutečnilo již pět výstavek:
1) Naše patronátní závody a JZD
2) 60 let VŘSR
3) 30. výročí Února
4) 30 let jednotné školy
5) Celoroční práce žáků
Přes tato zlepšení není ředitelství lomnické ZDŠ ještě spokojeno s výchovným využíváním učiva, které je stále na nízké úrovni. Učivo se stále ještě předkládá žákům ve formě pouhé inventarizace faktů existujících nezávisle ve vztahu k morálce a chování žáků, takže výchovný proces ještě nevytváří vhodné předpoklady k tomu, aby si žáci osvojovali pojem "svoboda" jako nutnou činnost pramenící z radostného poznávání přírodního a společenského dění. Dobré výsledky vykazuje klub mezinárodního přátelství vedený s. Horákovou, který svými výstavkami pravidelně informuje, jak si žáci dopisují se sovětskými dětmi. V r. 1978 si dopisovalo a prohlubovalo si svoje internacionální cítění 65 dětí z šestých až devátých tříd. S volebním programem města se ještě ve škole soustavně nepracuje, vybírají se z něho spíše ty podněty a pasáže, v nichž učitelé vidí bezprostřední návaznost na učební program.
K 30. výročí existence jednotného školství byla vyhlášena anketa, která měla vest žáky k zamyšlení nad tím, zda vždy dobře zacházejí s hodnotami, jež jsou jim svěřovány. Vždyť jenom kupř. celý soubor učebnic od první do deváté třídy, který je dnes poskytován každému žákovi zdarma, má hodnotu téměř 1 400 Kčs. Jakým způsobem je možné prodloužit životnost učebnic byla jedna z otázek této ankety, kterou děti řešily.
3) Na úseku mravní výchovy
vede učitelský a vychovatelský sbor děti k veřejně prospěšné práci. Při sklizni brambor, které se zúčastnilo 64 učitelů a 1 323 žáků (někteří byli vícekráte - odtud čísla převyšující počty učitelů i žáků školy), se sklidila jejich úroda z 18 ha během 5 548 brigádnických hodin.
Také ve sběru použitých surovin měli žáci v r. 1978 pěkné výsledky: 34 894 kg papíru, 4 693 kg hadrů, 24 098 kg železa a 209,5 kg barevných kovů. Ve sběru léčivých bylin a plodin přispěla škola našemu nár. hospodářství 118,2 kg šípků a 72 kg kaštanů.
Děti pomáhaly při úklidu města, čištění parků, bazénů koupaliště a při výzdobě delšího úseku trasy Závodu míru, který jel v r. 1978 přes Lomnici.
4) Úsek branné výchovy
uspořádal pro žáky sedmých tříd výcvik v lyžování ve třech termínech, kterého se zúčastnil větší počet žáků.
Plavecký výcvik probíhal v pátých a šestých třídách a zúčastnilo se ho 174 dětí, z toho 57 neplavců, z kterých se 33 naučilo plavat.
Z několika uchazečů o vojenské povolání nebyl nikdo ze zdravotních důvodů přijat.
5) Pracovní výchova a polytechnizace
jen zvolna proniká do vyučovacích předmětů. Motivování žáků k samostatné pracovní činnosti není ještě stále patřičně všemi vyučujícími doceňováno. Je zapotřebí pořádat více exkursí na různá pracoviště, které by pomohly žákům zejména vyšších ročníků při jejich orientaci ve volbě povolání. Zde může sehrát svoji roli i městská kronika, pokud ovšem bude obsažně a přitom srozumitelně informovat o pracovní náplni každého lomnického závodu či organizace a bude-li náležitě využívána těmi, kteří takové informace potřebují.
6) Tělesná výchova
Škola vychází oddílům TJ při různých akcích vstříc, ale důsledně od nich vyžaduje, aby sportovní činnost nebyla příčinou zhoršených výsledků školní práce.
O úspěších lehkoatletického družstva školy, které se v kategorii starších žáků stalo pod vedením učitele Petra Pivrnce přeborníkem republiky, informuje příloha ke kronice č. V/3/78.
7) Estetická a literární výchova
zdaleka nedosahuje úspěchů, kterými se může pochlubit tělovýchovný úsek.
Příčiny této skutečnosti nevězí jenom v práci učitelů, ale existují i vně školy. Lomnice n. Pop. je město se šesti tisíci obyvateli, kde možnosti kulturního vyžití v rámci jiných kulturních zařízení jsou podstatně menší než ve větších městech.
Městské muzeum v Lomnici nad Popelkou se rozhodlo uspořádat v roce 1980 v květnu a červnu pro žáky místních škol výstavku studenta Pavla Hubeného z Klatov, který se zajímá o ochranu naší šumavské přírody a své poznatky umí i na vysoké úrovni malířsky i literárně zpracovat, což mu již přineslo řadu uznání z odborných míst.
Pavel Hubený bude vystavovat ilustrované povídky ze Šumavy a Pošumaví, které vytvořil ve 14 -17 létech svého věku, takže žáci lomnických škol dostanou příležitost vidět z bezprostřední blízkosti kvalitní tvorbu jednoho svého vrstevníka v oblasti estetické, literární a přírodovědecké činnosti.

D) LESNICKÉ ODBORNÉ UČILIŠTĚ
zahájilo školní rok 4. září 1978 v klubovně školy, kam se dostavilo 26 učňů prvního ročníku se svými rodiči.
Ve školním roce 1978/79 bylo v I. ročníku 26, ve II. roč. 20 a ve III. roč. 18 učňů, kteří byli všichni vybaveni učebnicemi a měli zajištěno ubytování v internátě.
Učiliště nemá podstatné materiálové ani kádrové problémy. Nový projekt školské soustavy, který se v současné době nachází ve stadiu příprav projektové dokumentace, počítá s přeměnou tohoto učiliště ve střední odborné učiliště, jehož absolventi by končili učební poměr maturitou a měli středoškolské vzdělání.

E) STŘEDNÍ PEDAGOGICKÁ ŠKOLA V NOVÉ PÁCE,
DISLOKOVANÉ PRACOVIŠTĚ LOMNICE NAD POPELKOU
měla v budově lomnické ZDŠ umístěné své třetí třídy, kterými jsou III.A a III. B čtyřleté střed. pedagogické školy a jeden ročník jednoleté nástavby pro absolventky gymnázií.

VI ZDRAVOTNICTVÍ
A) Práce lékařských a nemocničních zařízení ve vztahu k Lomnici nad Popelkou
1) Organizační změny
V Lomnici nad Popelkou došlo v r. 1978 k novému rozdělení obvodní působnosti územních lékařů. Dosavadní dvojobvod byl změněn na trojobvod. Třetí obvod je v okresní nomenklatuře uváděn pod č. 29 a zahrnuje část města Lomnice n. P. a Tatobity. Také závodní ordinace v n.p. Technolen byla v r. 1978 rozdělena na dvě pracoviště, z nichž jedno se nachází v budově bývalého hlavního závodu ve Staré Lomnici a druhé v nové budově konfekce u nádraží.
Kvalita odb. lékařských služeb doznala v Lomnici n. P. dalšího zlepšení obsazením míst obvodního pediatra, je jím MUDr. Dobiášová, která nastoupila službu po mateřské dovolené.
Také stomatologie byla posílena nástupem MUDr. Marcely Vérostové, jejíž činnost je velice příznivě pacienty hodnocena.
V n.p. Technolen bylo nově obsazeno místo záv. stomatologa MUDr. Petříkovou, které se zde uvolnilo po předčasně zesnulém dentistovi Šířkoví.
2) Péče o staré a dlouhodobě nemocné občany
Ve druhém pololetí byly uspořádány dva gerontologické semináře, kterých se zúčastnili obvodní lékaři a sociálně zdravotní pracovníci (SZP). Na nich se řešily některé otázky medicínské problematiky a vyměňovaly se zkušenosti. Bylo též konstatováno, že vytížení Léčebny dlouhodobě nemocných (LDN) v Lomnici nad Popelkou je stále velmi vysoké. Toto zařízení se svými 66 lůžky nemůže uspokojit všechny nároky ze strany lékařů a orgánů ONV při umísťování pacientů. Kromě toho se ještě navíc charakter tohoto ústavu do jisté míry mění v sociální ústav s obtížným přemisťováním pacientů do domova důchodců, který má nedostatek lůžek. Avšak nejenom LDN v Lomnici n. Pop., ale i jiné nemocniční ústavy na okrese Semily mají dosti značné počty vysloveně sociálních případů, které musí řešit hospitalizací. Z toho vyplývá, že na okrese Semily chybí v rámci zdravotnické sítě a sociálního zabezpečení zařízení vysloveně ošetřovacího typu pro tyto občany. Z toho důvodu je potom průměrná ošetřovací doba jednoho nemocného v LDN 122,4 dne!
3) Modernizace a rozpočet
V jeselské péči přibylo 18 lůžek v územních jeslích v Lomnici nad Popelkou. Jinak plán lůžek na okrese Semily zůstal stejný jako v roce 1977 - 762 lůžek na 15 odděleních tří nemocnic.
V LDN v Lomnici n. Pop. bylo zavedeno koncem r. 1977 centrální vytápění objektu párou z n.p. Technolen.
Všechny ústavy a zdravotnická zařízení na roveň jim postavené mají své samostatné kuchyně kromě LDN v Lomnici n. Pop., kam jsou jídla dovážena z nemocnice v Lomnici n. Pop.
Ve všech ústavech a zdravotnických zařízeních jsou však nevyhovující sklady potravin a to zejména v jilemnické nemocnici. Též sklady brambor a zeleniny jsou všude zcela nevyhovující, takže tam dochází k velkým ztrátám zkažením.
Modernizace léčebných zařízení a jejich vybavování novou lékařskou technikou se staly příčinou zvýšené spotřeby elektor. energie o 75 000 kwh oproti r. 1977.
ROZPOČET OÚNS SEMILY (v tis. Kčs) – viz originál kroniky

B) PRÁCE OKRESNÍ HYGIENICKO-EPIDEMIOLOGICKÉ STANICE VE VZTAHU K LOMNICI NAD POPELKOU
1) Likvidace pevných domovních odpadků, čištění měst a sídlišť
Odvoz odpadků, čištění měst a sídlišť zajišťuje ve většině míst Okresní podnik služeb. Tento podnik je nedostatečně vybaven Kuka vozy, jež jsou často poruchové a tak v důsledku neustále rostoucího počtu popelnic zejména v nově vybudovaných sídlištích nestačí zajišťovat pravidelný odvoz odpadků. Toto se projevuje zejména v období prac. klidů a svátků a je zdrojem neustálých upozornění občanů.
Pevné odpadky jsou skladovány na třech organizovaných skládkách (Turnov, Syřenov, Sklenaříce), jejichž provozovatelem je Okresní podnik služeb. Tyto tři skládky mají vypracován a schválen provozní řád, který je z velké části nedodržován, skládky nejsou řádně provozovány a tak dochází k častým stížnostem. Řízená skládka odpadu v Syřenově bude sloužit cca 10 - 15 let.
Problematiky pevného domovního odpadu má být řešena centrálně pro celý okres Semily. OHS vydala závazné vyjádření k výběru staveniště pro kompostárnu ve Žlábku, kde má být později umístěna i drtírna domovního odpadu.
2) Situace v hygieně ovzduší
je na okrese Semily i nadále velmi špatná. Buduje se větší množství malých kotelen, které zásobují teplem malá sídliště. Snahou OHS bylo docílit v co největší míře výstavbu větších kotelen zásobujících více objektů; např. v Lomnici nad Popelkou kotelna k. p. Elitex by měla dodávat teplo i některým veřejným budovám apod.
Situace v hyg. ovzduší se přechodně zhorší v rekreačních horských oblastech. Zde byly objekty prozatím vytápěny elektr. proudem. V současné době již toto není možné, a proto OHS byla nucena schválit výstavbu několika menších kotelen pro rekreační objekty i sídlištní útvary (např. v Rokytnici nad Jizerou) na pevná paliva, které však zhruba v r. 1985 po plynofikaci Krkonoš budou převedeny na plyn.
Okres Semily nepatří mezi vybrané okresy, kde je sledováno znečištění ovzduší, a proto ve vztahu k zneč. ovzduší ani nemohl být sledován zdravotní stav obyvatelstva. Běžná hygienická šetření v obl. hygieny ovzduší jsou prováděna pouze v případech stížností a oznámení občanů.
3) Sběr surovin
Stav provozoven na okrese je neuspokojivý, neznají dostatečné prostory a jsou často nevhodně umístěny v blízkosti obytné zástavby.
Kafilerie na okrese není, uhynulá zvířata jsou odvážena do kafilerie v Mimoni vlastními dopravními prostředky. Mrchoviště v okrese rovněž není.
4) Pracovní podmínky
a) Preventivní dozor
počet výkonů na úseku preventivního dozoru se v r. 1978 oproti r. 1977 podstatně nezměnil. Zvýšené pozornost však byla věnována posuzování projektů. Bylo to umožněno nástupem vysokošk. pracovníka na oddělení hygieny práce. U předkládaných dokumentací z hlediska jejich úplnosti, tj. dle vyhlášky FMTIR 5. 163/73 Sb. o dokumentaci staveb, nedošlo ke zlepšení ve srovnání s r. 1977, což dokazuje prakticky stejný počet vracených dokumentaci (jedna třetina). Nejčastěji chyběly údaje o druhu a množství škodlivin a způsobu jejich likvidace, údaje o technologii, o osvětlení a hlučnosti včetně protihlučných opatření, u zemědělských staveb především údaje o vlivu stavby na životní prostředí.
Vzhledem k těmto nedostatkům vyskytujícím se v práci projektantů a investorů OHS doporučuje a provádí konzultační činnost. Audiometrická vyšetření u pracovníků v riziku hluku provádí pro celý okres oddělení ORL NsF v Lomnici nad Popelkou.
b) Z profesionálních onemocnění
se vyskytlo kožní onemocnění prof. trichophytie v JZD Nová Ves n. Pop., astma bronchiala v n.p. Technolen v L. n. P. a dvě ohrožení nemoci z povolání u prac. n. p. Technolen L. n. P. - prof. kontaktní ekzém. Ohrožení a nemocní pracovníci byli přeřazeni na jiná pracoviště.
Činnost závodních a obvodních lékařů na úseku běžného dozoru, tj. provádění pravidelných prověrek pracovišť, je na dobré úrovni jenom u malého počtu těchto lékařů. Z lomnických lékařů uvádí zpráva OHS pouze MUDr. Kmetě, který patří mezi pět lékařů na celém okrese Semily, jimž je vyslovena spokojenost s jejich činností na tomto úseku v r. 1978.
V krátké době by mělo dojít k podstatnému zlepšení pracovního prostředí v k. p. Elitex L. n. P. na pracovištích v riziku silikózy, kterými jsou slévárna, jaderna a broušení litiny.
c) Prašnost ovzduší
Minimální překročení prašnosti bylo zjištěno v lomnickém Interiéru ve strojní dílně v prac. prostoru kolíkovacího stroje. Pracovníci tohoto provozu prověřili funkci stávajícího odsávacího zařízení a provedli doporučené úpravy. Zda došlo ke snížení prašnosti ukáže další měření, které bude provedeno v r. 1979.
d) Stav pracovišť s rizikem toxických látek
Překročení NPK (normy přípustné koncentrace) bylo zjištěno v Kovozávodech v Lomnici n. Pop. V odmašťovně Kovozávodů nebyl dodržován technologický postup při odmašťování, takže bylo třeba prověřit a opravit stávající odsávací zařízení. Příkazem podnikového ředitele byla provedena opatření a v r. 1979 bude zajištěno další proměření škodlivin.
e) Boj proti hluku
za současného nestejnoměrného rozvoje techniky je velmi problematický. Snížení hladiny hluku je na určitých pracovištích pomocí technických opatřeni neřešitelné. Jedná se především o provozy, v nichž se pracovníci obsluhující stroje pohybují v těsné blízkosti zdroje hluku a nacházejí se ve zvukovém poli přímých vln, téměř všechny obráběcí stroje v dřevozpracujícím průmyslu, ve strojírenství, ruční vyklepávání plechů, nýtování apod.).
Ve všech případech, kdy musí pracovnicí používat po celou pracovní dobu (směnu) osobní ochranné pracovní pomůcky (OOPP) sluchu, snaží se OHS prosadit klidové přestávky. V některých případech přistupují podniky k otázce klidových přestávek zodpovědně (např. v lomnickém Interiéru), avšak ve většině případů se naráží na nepochopení vedoucích pracovníků a tak se prosazování klid. přestávek stává obtížným a zdlouhavým. V provozech s jedním nebo několika extrémně hlučnými stroji se OHS snaží prosazovat taková organizační opatření v provozu strojů, při nichž dochází k exponování hlukem co nejmenšího počtu pracovníků. Takto se docílilo kupř. v lomnickém Interiéru přesunutí práce na extrémně hlučné dvoustranné fréze 108 dB na odpolední směnu, kdy se v dílně pohybuje pouze pracovník obsluhující tuto frézu.
Velmi neuspokojivá situace je v realizaci technických opatření ke snížení hladiny hluku v provozech, v nichž se pracovníci pohybují převážně ve zvukovém poli odražených vln. Jedná se o haly n.p. Technolen, kde jsou soustředěny desítky strojních tkalcovských stavů. Pracovníci se v těchto provozech nepohybují v těsné blízkosti zdrojů hluku, kde se nachází zvukové pole. Zde by pomohly akustické úpravy prostoru, zvukové přepážky, rezonanční útvary pohlcující zvuk apod. Z ekonomického hlediska a z hlediska poměrně malé účinnosti těchto opatření je realizace těchto záměrů neproveditelná.
5) Pekárny a pečivárny
na okrese je 8 pekáren, z toho 7 je umístěno v nevyhovujících budovách převážně bývalých majitelů, jež jsou kapacitně přetíženy.
Závažným hygienickým problémem jsou přepravky z umělé hmoty na pečivo. Ve všech pekárnách se tyto přepravky myjí nepravidelně (jednou za čas) a to ručně.
6) Výroba polotovarů a lahůdek
V Lomnici n. Pop. probíhá rekonstrukce výrobny lahůdek z bývalé pekárny a předpokládaným ukončením koncem r. 1979. Po rekonstrukci dojde k prostorovému rozvolnění a zlepšení pracovních a provozních podmínek. Během roku však docházelo ve stávající výrobně v L. n. P. k porušování základních hygienických požadavků a objevovaly se i nedostatky v běžném úklidu. Z těchto důvodů bylo dvakráte použito §51 vyhl. MZd č. 45/66. Na tuto provozovnu se každoročně v letním období opakují stížnosti na zápach z kostí, které jsou skladovány v uzavíratelných, vyplechovaných bednách před výrobnou. Na odstranění této závady byl vydán závazný pokyn s termínem splnění do 31. května 1979.

VII SLUŽBY
A) OKRESNÍ PODNIK SLUŽEB SEMILY - ZÁVOD LOMNICE NAD POPELKOU
1) Organizační struktura OPS Semily
se od 1. I. 1978 opět změnila, předtím se podnik sestával pouze ze čtyř závodů, nyní existují čtyři všeobecné obory a dva obory specializované. O nové organizační struktuře podniku podává ucelený přehled tabulka, kterou uvádíme pod názvem - Vývoj tržeb od obyvatelstva a služeb obyvatelstvu v r. 1978 a 2) Plnění plánu r. 1978 OPS Semily v okresním měřítku v tis. Kčs (viz originál kroniky).
3) Strukturální změny
spočívaly v r. 1978 především v utlumování nákladní dopravy pro socialist. organizace v Turnově, zrušení průmyslové fotografie v Semilech, zrušení kamenosochařství v Lomnici nad Popelkou a galvanovny v Semilech.
Uvedené změny měly za následek ztrátu 1 104 tis Kčs. Tento vliv se podařilo eliminovat zvýšenými výkony v oboru autoopravárenství (index 78/77 zde dosáhl 108,74) a zahradnictví, kde index 78/77 dosáhl 108,05).
4) Zajišťování a rozvoj služeb
Rozšiřování a zkvalitňování služeb obyvatelstvu je ze strany podniku věnována stálá pozornost. V průběhu roku došlo ke zřízení nových činností nebo rozšíření stávajících služeb:
- nová služba samostatná autoklempírna v Lomnici
- rozšíření odvozu popela a pevných domovních odpadků ze stávajících obcí i z obcí, odkud se dosud odpady nevyvážely
- vytvoření kominického střediska s celookresní působností a tím zajištění pravidelného kvalitního provádění kominických prací s možností operativnějšího zasahování v rámci celého okresu
- řada provozoven byla vybavena novým nábytkem, zařízením nebo dopravními prostředky a tím se zlepšilo pracovní prostředí pracovníků a zpříjemnil se pobyt zákazníků ve většině provozoven OPS.
5) Podnik vyrábí
dětská houpadla, dětské sáňky, dětskou pistoli a stan zn. Osada. Výrobky jsou kvalitní a požadavky odběratelů není možné v plném rozsahu uspokojit. Odběratelé nepožadují u vyr. výrobků funkční nebo estetickou inovaci a poněvadž nejsou ani žádné reklamace, nepovažují pracovníci OPS za účelné stávající výrobky inovovat.
Sloučením zahradnických provozoven pod oborové řízení se sleduje zvýšení specializace pěstby jednotlivých kultur. Cílem je zužovat sortiment výroby a tuto soustřeďovat do provozoven v Semilech, Turnově a Lomnici n. Pop.
6) Přehled plnění plánu za rok 1978 – všeobecný obor 03 Lomnice n. P. (viz originál kroniky)
7) Přehled plnění plánu výkonů za r. 1978- obor 05 zahradnický (viz originál kroniky)
8) Socialistické soutěžení
V r. 1978 celopodniková konference ROH slavnostně vyhlásila vítěze soc. soutěže za první pololetí. V soutěži o provozovnu vzorných a kvalitních služeb se nejlépe umístily tyto provozovny:
1. místo - autoopravna Jilemnice
2. místo - květinová síň Lomnice nad Popelkou
3. místo - sauna lázně Semily
V soutěži o vzornou provozovnu:
1. zahradnický kombinát Turnov
2. opravna stanů Lomnice nad Popelkou
3. servořízeni Jilemnice
V r. 1978 bylo přijato do prac. poměru 186 nových pracovníků, z podniku odešlo 187 pracovníků.
9) Plánované investice
V průběhu roku se jednalo o možnostech výstavby nové opravárenské haly pro autoopravnu v Lomnici nad Popelkou v akci „Z“.
S ohledem na skutečnost, že MěstNV v Lomnici n. P. má větší počet rozestavěných staveb v rámci akce "Z", posunula se možnost výstavby uvedené haly do dalšího období.

B) PODNIK BYTOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ v Lomnici n. P.
Hlavní činností PBH je údržba bytů a domů, které se nacházejí v jeho vlastnictví a správě. Větší práce prování Okresní stavební podnik. O stavu bytového fondu lomnického PBH informuje tabulka (viz originál kroniky)

C) ČESKÁ STÁTNÍ SPOŘITELNA - okresní pobočka v Turnově, místní pobočka v Lomnici nad Popelkou
1) Vklady od obyvatelstva
Plán pro rok 1978 počítal s ročním vkladovém přírůstkem pro OP v Turnově ve výši 46 mil. Kčs, který byl po přijatém celostátním závazku zvýšen na 49 450 000 Kčs.
Přes zvýšenou intenzitu náboru a použiti nových forem náborové práce byl roční přírůstek vkladů za rok 1978 v okrese Semily pouhých 8 239 000 Kčs, tj. 17,91 % původního plánu a 16,66 % zvýšeného plánu.
V rozboru činnosti OP Turnov za rok 1978 se toto nízké plnění plánu vkladového přírůstku zdůvodňuje takto: ..."Působily zde různé vnější ekonomické vlivy, které rušivě ovlivňovaly tvorbu úspor. Projevovaly se některé nesprávné názory na naši měnu. Někteří lidé podlehli různým šeptandám. Jsou zde i vlivy generační. Starší občané, kteří obvykle bývalí dobrými a vytrvalými vkladateli, předávají část svých vkladů dětem, které se zařizují a vklady investují do různých nákupů. Je poměrně značný prodej aut a noví majitelé méně spoří a část svých příjmů utratí na provoz auta. Mění se i životní zvyklosti ..."
2) Sporožiro a prodej losů
Úkol získat v šesté pětiletce 4 118 nových sporožirových účtů plní OP Turnov na 73,29 %. Lomnická pobočka s cca 550 vědnými sporožirovými účty se podílí na plnění tohoto plánu značně nad 100 %, když si uvědomíme, že její podíl na plnění tohoto ukazatele by se měl pohybovat kolem 400 sporožir. účtů.
Průměrný vklad na jednoho obyvatele okresu po připsání úroků byl 12 711 Kčs při 76 727 obyvatelích okresu Semily.
Lomnická pobočka prodá za jeden měsíc za cca 10 000 Kčs losů čs. státní loterie, tj. roční tržba za prodej losů zde činí kolem 120 000 Kčs. Tento příjem se rovněž nachází nad celookresním průměrem tržeb, jejichž plnění bylo v r. 1978 značně vysoké a dosahovalo 110,70 %, když roční plán tržeb okresu byl 1 038 580 Kčs a dosažená skutečnost činila 1 149 660 Kčs.
3) Rozšiřování služeb a nové formy práce
V budoucnu rozšíří ČSSTSP své služby o poradnu pro mladá manželství. V rozboru činnosti OP Turnov za rok 1978 se uvádí, že přípravné porady týkající se založení této poradny se zúčastnil právě zástupce MP v Lomnici nad Popelkou s. Josef Hora, s nímž se počítá jako s jedním z členů tohoto nového orgánu.
Protože MP v Lomnici nad Popelkou vede v evidenci 10 800 vkladních knížek, doporučilo vedení OP v Turnově, aby v blízké budoucnosti byla tato pobočka vybavena mikrofilmem, který by podstatně zjednodušoval práci při operacích s vkladními knížkami.
V budoucnu se počítá s intenzivnějším využitím elektroniky a z toho vyplývajícím zavedením bezšekového přímého styku se zákazníky. V r. 1978 vyřídily banky na celém světě 26 miliard šeků. V r. 1955 se již má toto číslo zdvojnásobit a z toho důvodu musí elektronika proniknout ve zvýšené míře i do peněžnictví.
4) Organizační struktura
OP v Turnově zajišťuje služby pro obyvatelstvo na okrese Semily prostřednictvím 45 úřadoven s tímto jejich organizačním uspořádáním:
1 ústředna v Turnově
3 víceobslužné pobočky (v Jilemnici, v Semilech a v Lomnici nad Popelkou)
7 jednoobsluzných poboček
25 místních jednatelství
9 jednatelství na poštovních úřadech
Pro nás je jistě příjemné konstatovat, ze z těchto 45 úřadoven byly v soutěži o vzorné pracovní prostředí vyhodnoceny v r. 1978 pobočky v Lomnici nad Popelkou a v Jablonci nad Jizerou.
5) Vztah obyvatelstva k peněžním ústavům na Lomnicku v r. 1978 (viz originál kroniky)

D) OBCHODNÍ SÍŤ A OSTATNÍ SLUŽBY OBYVATELSTVU
1) Potravinářské prodejny
Po uvedení samoobslužných prodejen n.p. Potraviny na sídlišti a u železniční stanice do provozu a po adaptaci prodejny na Račanech je kapacita potravinářských prodejen zcela dostačující a výhledově bude vyhovovat i na další desetiletí.
V prodejně 018 u železniční stanice má být do konce r. 1978 otevřen úsek mléčných lahůdek, adaptaci prodejny 750 u kostela se podstatně zlepšilo zásobování masem. Tato prodejna, které má celodenní provoz a je dobře kádrově obsazena si během krátké doby získala dobré jméno u našich občanů. Ve výhledu je přemístění prodejny mléčné jídelny a lahůdek do vhodnějších objektů, počítá se s přemístěním prodejny RÁJ-polotovary do objektu prodejny bývalého Vlčkova řeznictví, zrušením prodejny tabáku č. 919 u školy a posílením a rozšířením služeb prodejny tabáku na Husově náměstí.
V současné době je prováděna v budově bývalé prodejny u Tichých na Podměstí adaptace a přestavba na výrobnu lahůdek n.p. Potraviny, která má být dokončena v r. 1979.
2) Závody veřejného stravování
Provoz veřejného stravování zajišťují provozovny:
a) Restaurace na Karlově - zde byl omezen provoz a podávání jídel z důvodu trvalé invalidity vedoucího s., Mikuleho. Provoz zajišťuje jeho manželka s. Mikulová a služby jsou zde i nadále příznivě hodnoceny.
b) Lidová jídelna na Husově náměstí - byla nově obsazena po úmrtí s. Grabce.
c) Pohostinství "U české koruny" u železničního mostu má vyhovující provoz, je však zapotřebí, aby vedoucí vyšel vstříc požadavku občanského výboru č. 2 na zřízení klubové místnosti v objektu této provozovny.
d) Hotel Praha na Husově náměstí je zatím jediným ubytovacím závodem hotelového typu ve městě. Jeho ubytovací kapacita je však minimální - 8 dvoulůžkových pokojů většinou celotýdenně blokovaných pracovníky RAJ a montéry, jež pracují pro různé lomnické závody.
e) Chata na Táboře vyžaduje řešení řady nedostatků v technickém vybavení jakými jsou kupř. rozšíření kuchyně, otázka ubytování zaměstnanců, rozšíření ubytovací kapacity, pořízení žádoucího sociálního zařízení aj.
f) Restaurace na sídlišti byla otevřena koncem r. 1978.
3) Plánované zkvalitňování obchodní sítě
Prodejny průmyslového zboží se nacházejí v objektech, které se jeví z hlediska potřeb současné doby jako zastaralé a kapacitně nevyhovující. Z toho důvodu se plánuje výstavba dvou obchodních středisek v akci „Z“ a to sdružováním prostředků obchodních organizací.
Obchodní dům č 1 a 2 – tabulky (viz originál kroniky):
Ve městě dosud chybí prodejna nábytku. LSD Jednota Jilemnice uvažuje o zajištění prodeje v plánované výstavbě nové prodejny stavebnin ve Staré Lomnici, kde by byla vybudována i výstavní hala pro prodej nábytku.
Prostorově i kapacitně nevyhovující prodejna stavebnin bude umístěna v nové prodejně na vyhlédnutém místě ve Staré Lomnici, jejíž výstavba je v plánu sedmé pětiletky.
Tržnice - prodej ovoce a zeleniny bude v budoucnu disponovat potřebným prostorem včetně stánků ve středu města, kde budou prodávat své zboží také drobní pěstitelé.

VIII KULTURA
A) JEDNOTNÝ KLUB PRACUJÍCÍCH
1) Poslání JKP
V Jednotném plánu kulturně výchovné činnosti pro rok 1978 je uvedeno, ze smysl a cíl naší socialistické kultury je nutno spatřovat v rozvoji kulturně výchovného života všech členů naší společnosti, v rozvoji jejich tvořivé aktivity a občanské aktivity a socialistického způsobu života.
Z tohoto hlediska je tedy nutné i hodnotit činnost kulturního zařízení ROH, jakým je v Lomnici nad Popelkou Jednotný klub pracujících.
Tento klub vstoupil v r. 1978 do čtvrtého roku své činnosti.
2) Oslavy 30. výročí Února
Na počátku roku 1978 vyvinuli pracovníci JKP mnoho organizačního úsilí, aby zabezpečili důstojné oslavy 30. výročí Vítězného února.
Jejich přičiněním se 21. února uskutečnil „Slavnostní koncert", na kterém účinkoval Podkrkonošský symfonický orchestr a smíšené pěvecké sbory z Jilemnice, Turnova a náš lomnický soubor Bořivoj. Tento "Slavnostní koncert“ byl ještě uveden v Rovensku, v Jilemnici a v Semilech.
Další významnou akcí, která byla také součástí těchto oslav, byl soutěžně zábavný večer uvedený pod názvem „Soutěž-zábava-poučení" pořádaný pro brigády socialistické práce lomnických závodů ve spoluprácí s Okresní odborovou radou a Okresním kulturním střediskem v Tylově divadle.
Také tuto akci doprovázely svým vystoupením soubory zájmové umělecké činnosti JKP, a to hudební soubor Diplomatik a soubor malých jevištních forem. Také tento pořad byl úspěšný a z toho důvodu mohl být reprizován ještě v Semilech a v Turnově.
3) Loutkářský soubor Popelka
vyšel vítězně z okresní přehlídky loutkařských souborů, která se uskutečnila 18. března v sále JKP. Tento soubor byl vysoce hodnocen i na krajské přehlídce, která se konala v Chrudimi.
Členové mají dobré výsledky zejména v metodické práci s mládeží, která se již podílí na některých inscenacích.
Dobrá práce lomnických loutkářů se stala v poslední době více známou i mimo Lomnici a z toho důvodu soubor stále častěji vystupuje i na jiných místech v semilském a jičínském okrese.
4) Soubor malých jevištních forem
dosáhl v roce 1978 také několika pozoruhodných úspěchů. O vysoké úrovni tohoto uměleckého tělesa svědčí mimo jiné též skutečnost, že jedna jeho členka obsadila na Okresní přehlídce zpěváků tanečních písní první místo.
Ve spolupráci s Hi-fi klubem Svazarmu členové tohoto souboru připravili audiovizuální pořad pod názvem "Cesta myšlenky dlouhá 132 let" věnovaný vzpomínce na Marxův a Engelsův Komunistický manifest a jeho významu pro současnost. S tímto pořadem se soubor také zúčastnil krajské Tribuny nových a osvědčených forem v Hradci Králové.
Soubor vytvořil též pořad k 40. výročí mnichovské zrady. Oba pořady s politicko-ideovým zaměřením byly několikráte reprizovány na různých místech našeho okresu.
5) Divadelní soubor Tyl
se do značné míry zasloužil o úspěšný průběh soutěžní přehlídky v přednesu divadelních monologů, která se stala již velíce populární kulturní soutěží a probíhá pod názvem Cyranův kord.
Této přehlídky, která se konala 13. a 14. V. v Tylově divadle a měla charakter neoficiální národní přehlídky v tomto oboru ZUČ, se zúčastnili herci s různých míst českých a moravských krajů.
Členové div. souboru Tyl nastudovali hru Mir. Horníčka "Malá noční inventura", kterou s velkým úspěchem předvedli lomnické veřejnosti 7. května jako poslední představení divadelního předplatného. Lomničtí ochotníci se také zúčastnili již druhé brigády na rekonstrukci Národního divadla v Praze.
6) Fotoklub
sdružuje fotoamatéry, z nichž několik z nich má vynikající úroveň.
Kromě uměleckých soutěží, kterých se jeho členové jak kolektivně, tak v jednotlivcích zúčastňují, má velký význam pro práci JKP, MěstNV, Měst. muzea a Měst. kroniky zejména jejich fotodokumentační činnost, na kterou se specializuje hlavně fotoamatér Jaroslav Vávra.
Jejich člen František Macek měl v květnu v měst. muzeu v Lomnici nad Popelkou samostatnou výstavu svých prací, kterou uvedl pod názvem "Můj kraj".
7) Oblast racionálního využívání volného času
a) Šachový kroužek pracuje úspěšně s mládeží a začíná dosahovat v tomto směru významnějších úspěchů, i když je třeba říci, že do značné míry -vychovává kvalitní hráče pro jiné oddíly, jež hrají ve vyšších soutěžích.
b) Korespondenční šach dosáhl v historii lomnického sportu ojedinělého úspěchu, když si členové jeho čtyřčlenného družstva vybojovali účast v X. lize, kde se nejenom udrželi, ale zasáhli i do bojů o čelní umístění v tabulce.
c) Do této oblasti jsou v organizační struktuře JKP ještě zařazeny dva sběratelské kroužky a to filatelistický a filumenistický (= sbírání nálepek od krabiček na zápalky). Jejich výchovným smyslem je poznávat prostřednictvím sbírkového materiálu skutečnost, jež je na něm vyjádřena (zeměpisné, kulturní a jiné poznatky).
8) Pěvecký soubor Bořivoj
vyvíjel v r. 1978 aktivní činnost. 19. února v Rovensku p. Troskami, 21. v Lomnici nad Popelkou, 2. května v Jilemnici a 5. května v Semilech účinkoval spolu s Podkrkonošským symfonickým orchestrem a pěveckými soubory Antonín Dvořák z Turnova a Krkonošští učitelé z Jilemnice na "Slavnostním koncertu" pořádaném k 30. výročí Vítězného února.
16. května se představil veřejnosti prvním samostatným vystoupením "Jarní koncert", které se konalo v Lomnici n. Pop.
19. června se členové souboru zúčastnili soustředění pěveckých sborů okresu, které se konalo v Turnově.
24. června zpívali na XXIII Dvořákově Turnově na Sychrově společně s pěveckými sbory okresů Semily s Liberec.
1. srpna se rozloučili v semilském krematoriu se svým zasloužilým členem Antonínem Věchtem.
29. října zazpívali na urnovém háji a hřbitově při vzpomínce na zemřelé.
9. listopadu se zúčastnila Bož. Truhlářova schůze okresní oborové sekce pro sborový zpěv a vážnou hudbu v Semilech.
2. prosince se členové sboru zúčastnili semináře v Turnově na téma Leoš Janáček.
9) Taneční kroužek
je nejmladší, vznikl počátkem roku 1978. Jeho činnost se zaměřuje na podkrkonošský folklór a vytrvá-li toto těleso ve své práci, může počítat s účinnou podporou JKP a OKS, které mají zájem na tom, aby na okrese Semily existoval alespoň jediný folklórní soubor.
10) Práce s mládeží
je nedílnou součástí činnosti JKP. V rámci systému "Kultura mládeži" bylo v r. 1978 zajištěno několik výchovných koncertů a představení pro materské školy a ZDŠ v Lomnici nad Popelkou i školy okolních obcí.
Z pořadů pro dospívající mládež mají hlavní význam pravidelné večery "Klub mladých". Ten má za sebou již roční úspěšnou existenci a pomáhá rozšiřovat mladým lidem jejich rozhled a představy o hodnotách, k nimž by si mnozí z nich často ani nenašli správnou cestu - kupř. k poezii, výtvarnému umění, vážné hudbě apod.
Kromě toho zde mladí lidé získávají možnost samostatně vystupovat a rozvíjet své tvůrčí schopnosti v konfrontacích se svými vrstevníky.
11) Mimoškolní vzdělávání
je také zahrnuto do působnosti JKP. Prostřednictvím JKP se každoročně provádí nabídka možné činnosti v různých kurzech, které jsou potom podle zájmu veřejnosti postupně uskutečňovány.
V Lomnici nad Popelkou jsou v současné době aktuální kurzy jazykové, společenské výchovy a tance, pohybové výchovy pro děti a mládež a kurzy hudební výchovy.
12) Záměr do budoucna
Vedení JKP v Lomnici nad Popelkou se důsledně stará především o to, aby všechny jeho soubory a kroužky zájmové umělecké činností nezůstávaly jenom u dobrých výsledků v soutěžích, ale rozvíjely svou činnost také do šířky aktivním působením na veřejnost, jejíž zkulturňování je jedním ze základů, na nichž buduje svou existenci socialistické společenské zřízení.
V tomto duchu také vyzněle i výroční zpráva a diskusní příspěvky na III. konferenci JKP, která se konala 28. dubna za účasti zástupců souborů a kroužků JKP a za účasti představitelů města a složek Národní fronty, představitelů ROH všech lomnických závodů sdružených v JKP a jiných hostí.

B) MĚSTSKÉ MUZEUM
pracovalo v r. 1978 první sezónu již se dvěma profesionálními pracovníky, když Lubor Mádr, absolvent turnovské uměleckoprůmyslové a pražské střední výtvarné školy zde nastoupil na celý úvazek od 1. března.
Z toho důvodu tato organizace měla možnost rozšířit své služby, což se projevilo nejenom instalací výstavy "Vítězný únor - ozvěna Velkého října" v síni tradic lomnické ZDŠ, ale i přípravou audiovizuálního programu, který byl promítán veřejnosti při výstavě "400 let Lomnického graduálu", jež se konala v červenci a v srpnu jako vzpomínková akce na vyhotovení první knihy Lomnického graduálu ve slavné pražské dílně- Jana Kantora r. 1578.
V dubnu vykonali oba pracovníci muzea veškeré přípravné organizační a manuální práce související s odhalením pamětní desky Augustina Radimského, lomnického rodáka a překladatele prvního vydání Komunistického manifestu, které se uskutečnilo za krásného slunečného dne při prvomájové manifestaci pracujících na Husově náměstí při účasti cca 2,5 tisíce lidí.
Na žádost představenstva Automotoklubu lomnického Svazarmu zpracovali pracovníci muzea ucelenější vlastivědnou publikaci, která vyšla v rozsahu 40 stran počátkem července pod názvem „Lomnice nad Popelkou - vlastivědný přehled".
Vzhledem k tomu, se muzeum vede podrobnou fotodokumentaci z každé výstavní akce, kterou pořádá, nebudeme v kronice vést podrobnější záznamy o jeho činnosti a odkážeme se na tyto přílohy. Výstavy a exposice k otevření sezóny 1978 – č. 1/VIII-M/78
Šachy a jejich místo v životě - č. 2/VIII-M/78
400 let Lomnického graduálu - č. 3/VIII-M/78
70 let Viléma Pšeničky - č. 4/VIII-M/78
Výstava k Měsíci ČSSP - č. 5/VIII-M/78
Augustin Radimský - č. 6/VIII-M/78
c) Středisková knihovna
plnila v r. 1978 dobře své služby na dvou úsecích: 1) pro dospělé, 2) pro mládež.
O činnosti tohoto kulturního zařízení MěstNV v Lomnici nad Popelkou napíšeme podrobnější záznam v některém z jiných ročníků.

IX TĚLOVÝCHOVÁ A SPORT
1) Činnost výboru TJ
16. února r. 1979 se konala výroční konference TJ Lomnice nad Popelkou, na níž přednesl hlavní referát s. Ing. Josef Šubrt, předseda této tělovýchovné a sportovní organizace.
Jeho referát v rozsahu 16 stran, ve kterém je zhodnocena činnost TJ Lomnice n. Pop. v roce 1978, tvoří přílohu ke kronice S. IX/1/78.
Výbor TJ pracuje v několika komisích, z nichž na prvním místě uvádí příloha č. IX/1/78 metodicko-zdravotní komisi, které odpovídá za kvalitu tělovýchovného procesu ve všech složkách TJ.
Zásluhou úspěšné práce této komise existuje v současné době nový přehled o stavu pedagogických kádrů v TJ. Podle zpracované evidence je v TJ 37 cvičitelů, trenérů a rozhodčích IV. třídy, 110 je jich ve III. třídě, 16 ve II. třídě a dva v I. třídě. Zdravotnickou službu vede MUDr. Bartoš.
Na politicko-výchovném úseku je výsledkem dobré práce zejména udělení titulu vzorný oddíl I. stupně horolezcům, odboru ZRTV, ledním hokejistům a stolním tenistům. Titul vzorný kolektiv mládeže byl udělen oddílu lehké atletiky. Titul vzorný oddíl II. stupně získali tenisté, turisté a košíkáři.
Titul vzorný oddíl III. stupně byl udělen lyžařům. Také oddíl kopané již soutěží o shora uváděné tituly.
Sportovci se zúčastnili oslav 1. máje a koncem roku uspořádali výstavu 30 let sjednocené tělovýchovy v Městském kině. Tuto výstavu zhlédlo cca 6 000 lidí a měla velmi příznivou odezvu u veřejnosti. Její obsah tvoří samostatnou fotopřílohu ke kronice č. IX/2/78.
Hospodářská komise se zasloužila o zlepšení finanční situace do té míry, že v průběhu roku již nedocházelo k platební neschopnosti. Její zásluhou se též zlepšila úroveň inventarizací v jednotlivých oddílech.
Propagační činnost je zajišťována vývěsní skříňkou a zprávami v okresním a v krajském tisku. Výstřižky všech novinových zpráv ukládá propagační pracovník TJ ing. Jaroslav Kaplan.
2) Výstavba, modernizace a údržba tělovýchovných a sport. zařízení
V r. 1978 byla věnována velká pozornost výstavbě a údržbě tělovýchovných zařízení.
Hokejisté soustředili své úsilí na výstavbu umělé ledové plochy, která byla zařazena do akcí „Z“ volebního programu MěstNV. Výstavba se započala v březnu, koncem roku byla dokončena hrubá stavba a od počátku roku 1979 se již provádějí vnitřní práce.
Také budova tělocvičny I podstatně zlepšila svůj vzhled tím, že získala nové fasády. První budova tělocvičny byla stavěna v létech 1897-98. Cvičení v ní bylo slavnostně zahájeno v červenci r. 1898. Přístavba velkého sálu se sborovnami, šatnami, kotelnou, jevištěm a balkony byla zahájena v r. 1928, přičemž velký cvičební sál byl dán do uživení již 1. září 1929, když zbývající stavební úpravy byly dokončeny v létě r. 1930. V r. 1956 se přistavělo přísálí. V 1. 1969-70 byla oplechována střecha, v 1. 1974-75 provedena generální oprava světelné instalace. V r. 1976 byly zahájeny práce na rekonstrukci vnějších omítek a oken, které byly dokončeny v r. 1978 a tím se tato budova zařadila k předním objektům našeho města.
3) Oddíl lehké atletiky
dosáhl po delší době opět vynikajících úspěchů v žákovských a dorosteneckých kategoriích zejména zásluhou obětavé práce učitelů tělesné výchovy na místní ZDŠ.
O úspěších tohoto oddílu informuje v podrobnostech fotopříloha ke kronice č. IX/3/78.
Luboš Martinec se stal v kategorii starších žáků přeborníkem ČSSR výkonem 177 cm, když v r. 1978 na čtyřech závodech překonal laťku dokonce ve výškách nad 180 cm (1x183 cm, 2x132 cm a 1x180 cm). Také jeho výkon ve sprintu na 60 m za 7,2 vt. má příchuť světovosti v jeho věkové kategorii.
Nyní jde jenom o to, aby tento talent nezapadl a vyrostl do světové výkonnosti také v kategorii mužů. Tato kategorie již v Lomnici n. Pop. delší dobu neexistuje a na její obnovu nejsou v blízké budoucností žádné vyhlídky. Atletika je totiž čistě amatérskou záležitostí, přitom časově velice náročnou a taková činnost je pro dospělé lidi, kteří nemají vyhlídky na vysokou výkonnost, z mnoha hledisek zcela nerentabilní.
Z toho důvodu se také Luboš Martinec uchází o studium na sportovním gymnáziu v Praze, kde by měl vyhlídky zvyšovat svojí výkonnost v letech, která jsou pro trénink výškaře nejdůležitější a rozhodující.
4) Odbor ZRTV
V pravidelních cvičebních hodinách cvičí všechny ženské i mužské složky. Odbor má problémy s nedostatkem kvalifikovaných cvičitelů, kterých je vzhledem k počtu cvičenců stále málo.
Odbor uspořádal pro 163 dětí ve třech termínech letní pobyt ve stanovém táboře v Krčkovicích, kde se o ně staralo celkem 43 vedoucích a organizačních pracovníků.
Členové odboru odpracovali 7 662 brigádnických hodin na dokončení rekonstrukce tělocvičny I, na údržbě tábora v Krčkovicích 352 hodin a při úpravě Tyršova parku 583 hodin.
5) Oddíl kopané
dosáhl největšího úspěchu v historií své činnosti, když jeho A-družstvo mužů se umístilo po podzimní polovině v soutěži I.A třídy na 4. místě a v průběhu celého podzimního kola bojovalo na špicí tabulky. Teprve v závěru podzimního kola ztratili lomničtí fotbalisté užší kontakt a prvními třemi celky. Velký úspěch je nejenom dílem členů družstva, ale zejména nového trenéra Františka Mihálika, který tuto svoji funkci vykonává ve svém volném čase, když pracuje jako ved. ref. PAM k.p. Elitex Týniště n. Orlicí, závod 02 Lomnice nad Popelkou. Také žákovské družstvo vedené trenérem Stanislavem Holanem se umístilo v okresním přeboru na prvním místě.
6) Horolezecký oddíl
Činnost v sezóně byla zaměřena hlavně na slézání pískovcových stěn Českého ráje.
Oddíl uspořádal zájezd do Vys. Tater - Bělovodské doliny, kterého se zúčastnilo 20 členů. Dva členové oddílu jsou ve výboru krajského horolezeckého svazu.
Oddíl uspořádal tři přednáškové večery s promítáním barevných diapozitivů.
7) Oddíl ledního hokeje
vybojoval v r. 1978 v kategorii mužů postup mezi 8 nejlepších celků v kraji. Na nejvyšší krajskou soutěž však opět výkonnostně nestačil a v současné době je již známo, že obsadil s velkým odstupem poslední místo. Tato skutečnost byla do značné míry ovlivněna tím, že lomničtí hokejisté postrádali domácí prostředí vzhledem k výstavbě umělé ledové plochy a všechny mistrovské zápasy byli nuceni odehrát mimo Lomnici,
Členové oddílu odpracovali v r. 1978 celkem 8091 hodin, z toho 2 750 placených na výstavbě umělé ledové plochy.
Jejich spolkové místnosti sloužily v r. 1978 též výstavě MO Svazu invalidů a výstavě MO Chovatelů drobného zvířectva a jiným akcím.
K 70. výročí založení ledního hokeje v Československu byli odměněni za dlouholetou práci v led. hokeji s. Špicar, Podávka, Dolenský, Jiří Zikmund, Bažant a Ing. Nosek.
8) Oddíl košíkové
měl v soutěžích celkem 8 družstev. První družstvo mužů se umístilo v krajském přeboru na 4. místě, což byl za dlouhé období nejlepší jeho výkon.
Také družstvo žen se umístilo v krajském přeboru na čestném 5. místě. Starší dorostenci skončili v kr. přeboru na 2. místě. Toto jejich umístění je nejlepší odměnou trenérům za dlouholetou práci s mládeží v oddíle.
Na opravách sokolovny odpracovali členova oddílu 288 zdarma a 823 hodin za fin. odměnu. Na výstavbě umělé ledové plochy 42 hodin a na dalších akcích, jejichž prostřednictvím zajišťovali finanční soběstačnost oddílu 411 hodin.
9) Odbor turistiky
v r. 1978 uskutečnil 54 rušných akcí a to:
- 12 půldenních výletů.
- 29 celodenních výletů
- 1 cyklistický výlet
- 4 autobusové zájezdy
- 2 dálkové pochody
- 4 turistické zápočtové cesty
- 1 zimní setkání turistů
- 1 táborák
Soutěže 100 jarních km se zúčastnilo 116 osob, z toho 48 dětí do 15 let; podmínky této soutěže splnilo 56 účastníků.
Největší akcí roku byl sedmý ročník dálkového pochodu Podkrkonoším, kterého se zúčastnilo 544 osob. Překvapením byla účast čs. televize, která z tohoto pochodu ještě téhož dne vysílala několik záběrů.
10) Tenisový oddíl
měl v soutěžích tři družstva a to:
- družstva dospělých A a B a dr. seniorů. Družstva dospělých se umístila v okresní soutěži na 3. a 4. místě, senioři ve složení Cerman, Matouš a Effenberger obsadili 1. místo ve své kategorii v okresní soutěži. Celkově se dá říci, že výkonnost dospělých má spíše rekreační úroveň, což potvrzuje i malý zájem o soutěžení zejména u A-družstva.
11) Oddíl stolního tenisu
má 51 členů, kteří odpracovali téměř 2 500 hodin při organizování pionýrského tábora, při brigádách v lomnickém Elitexu, Čokoládovnách, na sklizňových pracech v JZD a při výstavbě a údržbě tělovýchovných zařízení.
A-družstvo mužů vyhrálo okresní přebor I. třídy a po dlouhé době opět postoupilo do krajské soutěže. A-družstvo žen skončilo v nejvyšší krajské soutěži na 11. místě.
B-družstvo žen se zúčastnilo krajského přeboru II. třídy, C-družstvo žen získalo titul okresního přeborníka, když skončilo na 1. místě v okres. přeboru I. třídy.
Hráči a hráčky oddílu získali celkem 16 titulů přeborníků okresu Semily v kategoriích jednotlivců. Někteří z nich se dobře umístili i v krajském přeboru.

Pozn. k digitálnímu zpracování - tabulky v kronice zde nejsou uvedeny, protože je neumí program zpracovat, proto je vždy u textu poznámka - viz originál kroniky - to znamená, že tabulky naleznete pouze v tištěné podobě kroniky.

Kronikářem v roce 1978 byl František Novák

 

Výběr období 1978

  • Celý rok
 





Copyright (c) 2006 – Městský úřad Lomnice nad Popelkou – Jakékoli další šíření obsahu bez písemného souhlasu MÚ Lomnice není dovoleno!
prog: Celistvost | design: IdeFixx