Celý rok 1979

I Městská kronika
1) Městská kronika a způsob jejího vedení
Organizační struktura městské kroniky se bude neustále vyvíjet a v souvislosti s tím bude docházet i ke změnám ve způsobech shromažďování dokumentů o životě města.
Je přirozené, že i kronika se značně rozšířeným obsahem a podrobnějšími záznamy vztahujícími se k různým odvětvím lidské činnosti, nemůže zachytit život ve městě v plné šíři. Z toho důvodu vzniká potřeba zaznamenávat do kroniky zejména při příležitostech různých výročí též celou historii i novodobější vývoj četných odvětví, zvláště pak těch, kterým nebyla věnována dostatečná pozornost v nedávné minulosti.
O odůvodněné potřebě takových historických záznamů ve formě přehledů svědčí kupř. zvýšená pozornost, která je v poslední době věnována problematice dělnického hnutí, jemuž historie v minulosti věnovala pouze okrajovou pozornost. Z té příčiny se mnohé doplňuje teprve v nynější době, často pouze dodatečnými záznamy opírajícími se o výpovědi a paměti pamětníků.
Ostatně také k Únoru 1948, jako k počátku našeho socialistického společenského vývoje, se ve svých kronikářských zápisech vždy pravidelně vracíme, a to přímo z iniciativy našich státních orgánů, které považují za krajně důležité, aby si společnost s odstupem času stále nově, zřetelněji a hlouběji uvědomovala význam tohoto důležitého předělu ve svém historickém vývoji.
Také my v Lomnici nad Popelkou jsme se v r. 1979 setkali na mnoha místech s četnými dluhy společenskokulturní povahy, z nichž některé jsme se rozhodli splácet formou kronikářských zápisů. Činíme to proto, že obecní kronika je přece jenom řádně obhospodařovaný a pečlivěji střežený soubor hodnot, které máji mnohem větší naději na své přežití, když se nacházejí ve společném seskupení, v němž je všechny spojuje zájem jejich společné ochrany. Kronika je tedy něco, co společnost uchovává a střeží obrazně řečeno pod mnoha zámky.
Z toho důvodu by také všechny organizace měly mít co největší zájem, aby všechna důležitá data a údaje z oboru jejich činnosti byly v kronice řádně zaznamenány. Potom by nedocházelo k takovým událostem, jako kupř. při oslavách 30. výročí založení Pionýrské organizace SSM v Lomnici n. Pop., kdy pořadatelé těchto oslav neměli k dispozici žádné záznamy o třicetileté činnosti této organizace. V PO SSM se totiž ztratily, což svědčí o jisté mozaikovitosti a malé návaznosti její činnosti, v městské kronice, která se sice neztratila, protože je zvýšeným způsobem společensky chráněna, ale v níž nebylo o lomnických pionýrech za 30 let jejich existence napsáno prakticky vůbec nic.
Proto nám nakonec nezbylo nic jiného, než se s. Jaroslavou Klámrtovou, skupinovou vedoucí PS Tábor, dávat pracně dohromady přehlednou stať o třicetileté historii PS v Lomnici nad Popelkou a v plném rozsahu ji zaznamenat do městské kroniky.
2) Hodnocení městské kroniky okresní metodičkou
Na podzim r. 1979 změnila své zaměstnání dosavadní okresní metodická s. Eva Jorová, která příznivě hodnotila způsob vedení zápisů v naší městské kronice za rok 1978.
Na její místo nastoupila s. Vladimíra Coganová, absolventka Filozofické fakulty University Jana Evangelisty Purkyně v Brně, která dne 29. října 1979 provedla revizi naší obecní kroniky a vyslovila své souhlasné stanovisko s vedením zápisů od r. 1978. Také rozšířený rozsah odpovídá kriteriím, která doporučují předpisy pro vedení kronik v případě obcí od 5 do 10 tisíc obyvatel.
3) Audiovize – nedílná součást kronikářské práce
V listopadu r. 1979 po čtyřech absolvovaných cestách do Prahy a složitém jednání s několika institucemi se kronikářovi podařilo zajistit pro potřeby kronikářské práce dva magnetofony B-73 s příslušenstvím. Tento druh stereomagnetofonů je v současné době považován za nejkvalitnější výrobek vyvinutý v ČSSR.
Velkou zásluhu na včasném vybavení kroniky audiovizuální technikou má MěstNV v Lomnici nad Popelkou, jmenovitě pak operativní postoj jeho předsedy s. Josefa Rubeše, který včas uvolnil finanční částku 15 340 Kčs na nákup těchto investičních prostředků.
Tím byly vytvořeny předpoklady k tomu, aby již v letních měsících roku 1980 byla audiovizuální technika instalována ve výstavních prostorech muzea a obohacovala kronikářskou a muzejní činnost o výsledky vlastivědné práce, s nimiž bude širší veřejnost podstatně lépe a názorněji obeznamována. Reprodukční technika má však mnohem širší použití než jenom k přípravě audiovizuálních programů. Hned ve druhé polovině listopadu a v prosinci natočil kronikář několik delších rozhovorů s lomnickými občany Annou Straňákovou, Jaromírem Bergerem a Annou Suchardovou na magnetofonový pásek, kde byly zaznamenány jejich poznatky, dojmy i pocity z prohlížení fotografií Jar. Bergera. V roce 1982 mají ve městě probíhat oslavy k 750. výročí jeho historické existence a muzeum je míní propagovat a připravovat na ně širší veřejnost prostřednictvím vydání upomínkového tisku pod názvem "Jaromír Berger - Kraj pod Táborem". Tento tisk bylo zapotřebí vybavit textem na patřičné úrovni, protože od 1. prosince 1979 vstoupila do platnosti vyhláška, podle níž se doporučuje krajským orgánům schvalovat k rozšiřování tiskem jenom díla uznávaných profesionálů, v případě amatérů pak volit mnohem přísnější kriteria a vyžadovat na ně posudky od uznávaných odborníků.
Vzhledem k tomu, že "Kraj pod Táborem" se zřejmě dočká svého vydání tiskem, takže se s jeho obsahem seznámí širší veřejnost, může mít význam jak pro ni, tak i pro členy školské a kulturní komise, kteří se rovněž zabývali posuzováním této práce, její hodnocení ze strany odborníka.
Z té příčiny je další bod věnován doslovnému znění tohoto posudku, protože jenom málokdy se stává, aby se významný odborník, který je navíc známý svými nesmlouvavě přísnými uměleckými požadavky, vyjadřoval k záslužné činnosti fotografa-amatéra a hodnotil i vlastivědnou činnost kronikáře z uměleckého hlediska.
4) Lektorský posudek na publikaci z 18.II.1980
připravovaná publikace "Jaromír Berger - Kraj pod Táborem", kterou hodláte vydat k 750. výročí Lomnice nad Popelkou, je připravena po textové i obrazové stránce velmi dobře.
V textu jehož autorem je dr. František Novák, jsou citlivým způsobem traktovány výtečné Bergerovy fotografie.
Pohled na přírodu a lidská obydlí, tuto vzájemnou vazbu protkanou osudy lidí, oba autoři výstižně pochopili. Berger objektivem svého aparátu, Novák citlivou, lyrickou mluvou, jež se váže k jednotlivým motivům.
Hodnotu tématu nejlépe pochopí ten, kdo tento kraj, opředený Máchovskou romantikou a pulzující současností, zná. Kdo jej nezná, snadno mu jej přiblíží Novákův text.
K obecné charakteristice města Lomnice nad Popelkou ve vztahu k založení mám připomínku, že je možné vypustit z textu příklad osídlování nehostinných krajů svatým Prokopem. Tento příklad se mi nezdá pro aktuálnost a potřebu této publikace ze širších hledisek kulturní politiky příliš šťastný ani vhodný. Zatěžuje text reminiscencí s církevním podtextem. Navíc je vcelku zbytečný.
Doporučuji rovněž přestylizovat u snímku Smetanova vyhlídka u Rváčova úvodní titulek "Zde sedával Bedřich Smetana". Na snímku je totiž zcela novodobá lavička, dějová souvztažnost je tímto okamžikem nevěrohodná. Je to maličkost, která zvýrazní hodnotu textu, podpoří jeho význam. Jiné připomínky k Novákovu textu, k té části, jež se vztahuje k Bergerovým fotografiím, nemám.
Pokud se týká snímků použitých v maketě, jsou vesměs velmi zdařilé, citlivě stopují přirozenou tvářnost kraje, jeho charakteristiku. Mají hodnotu nejen dokumentační, ale i výtvarnou.
Přírodu je možné nazírat různým způsobem. Vystihnout její vnitřní ústrojnost, čím žije a nejsilněji působí na člověka, k tomu je zapotřebí citlivého oka umělce. Berger, stejně jako Novák rozpoznali její hodnotu, její senzitivnost a oba se snažili k její interpretaci přistupovat z pozic lidí, kteří o tomto kraji nejen mnoho ví, ale především kteří ho mají nesmírně rádi.
Také v druhé části Novákova textu, v němž sleduje genezi průmyslového podnikání v Lomnici n. P., se koncentrují všechny hodnoty a prvky důkladné heuristické práce. Text, přestože je faktograficky zhuštěný, je čtivý a přehledný.
Jen v úvodu se mi zdá by bylo možné zkrátit poněkud pasáž osvětlující vznik a předpoklady tzv. neolitické revoluce, neboť je to úsek příliš vzdálený a jeho širší vysvětlení by příslušelo ještě zevrubnější a šířeji zaměřené publikaci.
Novákovo shrnutí vývojového procesu průmyslové revoluce na Lomnicku a zhodnocení bouřlivého růstu jednoho průmyslového odvětví je velmi záslužné, vždyť nedílně souvisí se sociálními dějinami našeho kraje, s rozvojem podnikatelského hnutí, vrstvící se zkušeností a nápaditostí zdejšího lidu.
Novák s důkladnou vědeckou erudicí a klidným, vypravěčským, vyváženým slohem vtiskl své práci zvláštní osobitost. Na tento text lze totiž kdykoliv navázat, zúžit jej, nebo naopak rozšířit. Důležité je sledování vývojové křivky až do současnosti.
Celá koncepce předložené práce na mne dělá velmi dobrý dojem svojí seriózností, logickou stavbou a nápaditostí. Lze ji proto vřele doporučit k tisku. Bude obohacením profilu regionální literatury a vhodnou propagací půvabné části našeho kraje, kterou mnozí návštěvníci neprávem opomíjejí.
podepsán:
Dr. Josef Sůva, ředitel Krajské galerie v Hradci Králové
Kronikář si jenom dovoluje upozornit, že posudku je nesprávně titulován označením dr., když má být spráně promovaný geograf. Přesný opis si však vyžadoval věrnou reprodukci, tedy i s příp. chybami.

II MĚSTSKÝ NÁRODNÍ VÝBOR V LOMNICI NAD POPELKOU
1) Ohlédnutí za rokem 1978
Je přirozené, že nadřízené orgány mohly teprve v r. 1979 zhodnotit činnost národních výborů za rok 1978. Z toho důvodu, než budeme věnovat pozornost činnosti MěstNV v Lomnici nad Popelkou v r. 1979, vrátíme se v krátkosti k tomuto hodnocení, protože tato činnost spojená s předáváním čestných uznání a jiných vyznamenání se uskutečňovala již výhradně v r. 1979.
V polovině února za účasti místopředsedy VčKNV ing. R. Bartáka a tajemníka OVKSČ s. J. Martince se konalo společné zasedání rady ONV Semily a předsednictva OV Národní fronty Semily. Na tomto zasedání byla projednána zpráva o plnění volebních programů NF a výsledcích dosažených v soutěži národních výborů v r. 1978 včetně návrhu na udělení čestných uznání národním výborům, kolektivům a jednotlivcům.
Z tohoto zasedání vzešel také návrh na udělení čestného uznání III. stupně s finanční odměnou 25 tis. Kčs Městskému národnímu výboru v Lomnici nad Popelkou a vyhlášení Josefa Tulky, 77 letého důchodce z obč. výboru č. 1 v Lomnici nad Popelkou, za jednoho z pěti nejlepších brigádníků a organizátorů na okrese Semily.
2) Oslavy 34. výročí osvobození
Předání shora uvedeného čestného uznání III st. se uskutečnilo v sobotu 5. května večer v Tylově divadle. Představitelé města jej převzali z rukou s. Julie Zajícové, místopředsedkyně ONV Semily.
Při této příležitosti byl také odměněn čestným uznáním Okresního výboru Národní fronty též Městský výbor Národní fronty v Lomnici nad Popelkou za svoji úspěšnou činnost v r. 1978.
Zde také přijali čestné uznání od rady MěstNV i zástupci Pionýrské organizace SSM k 30. výročí jejího vzniku a za dlouhodobé úspěšné působení ve městě.
Na závěr slavnostního dne, ve kterém znovu ožily vzpomínky na těžké dny bojů před 34 léty, na vojáky Sovětské armády, kteří umírali v posledních dnech války, abychom mohli žít v mim, vystoupil v kulturním programu smíšený pěvecký sbor Bořivoj a komorní orchestr PSO místního JKP.
3) Spolupráce s veřejností a obč. výbory
MěstNV v Lomnici nad Popelkou udržoval i v r. 1979 velice dobré styky s nejširšími vrstvami lomnické veřejnosti.
O tom svědčí nejprůkazněji skutečnost, že na 104 000 hodin uzavřených závazků odpracovali lomničtí občané ve prospěch výstavby svého města 129 643 hodin; z toho organizace Národní fronty 72 422 hod a občanské výbory 57 221 hod.
4) Ideově výchovná a politickoorganizátorská práce
Městský národní výbor si je vědom, že za dobré výsledky své práce v nejrůznějších částech volebního programu vděčí do značné míry dobré úrovni ideově výchovné a politickoorganizátorské práce.
Z toho důvodu také patří uznání všem, kteří se v roce 1979 zasloužili o splnění Jednotného plánu kulturně výchovné činnosti, zejména pak Jednotnému klubu pracujících, který se největší měrou podílel na sestavování i plnění tohoto plánu.
Občanské výbory, které byly vybaveny novými velkorozměrnými propagačními skříňkami, jich využívaly ke spokojenosti většiny pracovníků odpovídajících za úroveň politickoorganizátorské práce. Tato skutečnost přispěla k větší informovanosti a akceschopnosti občanů, jejichž práce se zlepšila na mnoha úsecích, zejména pak ve vztahu k mládeži a Sboru pro občanské záležitosti.
V obč. výboru č. 6 byly zvoleny domovní komise, takže činnost tohoto OV má dobré předpoklady k tomu, aby v mnoha jednotlivostech dostávala konkrétnější charakter a zvýšila tak svoje praktické působení ve vztahu k nejrůznějším úkolům vyplývajícím hlavně z komplexního vybavování a tvorby moderního životního prostředí ve městě.
5) Práce poslanců
MěstNV mohl být v r. 1979 spokojen též s účastí i připraveností svých poslanců, a to jak v jednotlivých komisích, které se scházely s 80% účastí svých členů, tak v radě, která projednávala a řešila své úkoly při průměrné účasti 96,1% svých členů.
Také čtvrtletní plenární zasedání se konala při účast 92% poslanců a cca 100 občanů.
Plenům, rada i komise dodržely plány své práce a vykazovaly pravidelnou činnost.
Besed s občany bylo konáno 40 s účastí 1929 občanů, veřejných schůzí 27 s účastí 604 občanů.
6) Součinnost se závody
Přes pravidelný styk funkcionářů MěstNV s řediteli lomnických závodů, který se uskutečňoval vždy jedenkráte za dva měsíce, nepodařilo se v plné míře získat mnohé podniky pro žádoucí spolupráci na úkolech volebního programu.
Své úkoly si v tomto směru splnily pouze JZD, Čokoládovny, Elitex a STS.
Bylo konstatováno, že ostatní podniky by měly projevovat větší porozumění pro tvorbu odpovídajícího životního prostředí, hlavně pokud jde o vyhovování města, v němž žijí jejich pracovníci, službami na patřičné úrovni.
7) Ekonomicko-sociální úsek a bytová výstavba
V r. 1979 bylo započato se stavbou pouze sedmi rodinných domků, i když bylo MěstNV přiděleno 29 materiálových listů. Mnozí uchazeči nebyli totiž spokojeni s přidělením stavebního místa.
Kolaudace nových domků byla splněna v souladu s plánem a tak v roce 1979 vyrostlo v našem městě opět 34 nových rodinných domků.
Také lomnické závody staví ve své režii pro své zaměstnance byty i rodinné domky.
Lomnická STS zahájila výstavbu šestnácti okálů, a přípravu vlastní bytové výstavby v počtu 2x48 bytových jednotek zahájily Čokoládovny a Technolen. Také k.p. Elitex ukončil úspěšná jednání ve věci výstavby okálů, takže i tento závod zahájí v r. 1980 výstavbu bytů pro své pracovníky.
Byla dokončena výstavba technické vybavenosti na Žižkově, kde byla vybudována komunikace a veřejné osvětlení.
Přes četné sliby Agropodniku nebyla dokončena kanalizace na Letné, stejně tak jako nebylo započato s její výstavbou v Popelkách.
Na Košově byly vybudovány z provozních prostředků MěstNV komunikace a otočka autobusů.
Na Karlově a u stadionu se pokračovalo ve spolupráci s místními občany ve výstavbě chodníků.
Komunikaci k mateřské škole na Karlově se nepodařilo vybudovat, protože dodavatel tuto práci během roku odmítl.
Byla provedena oprava budovy bývalé školy v Želechách.
Bylo pokračováno ve výsadbě zeleně zásluhou komise pro tvorbu životního prostředí a občanských výborů. Na tomto úseku se citelně projevuje nedostatek stálých pracovníků - zahradníků.
8) Akce Z
V akcích Z, které jsou významným přínosem pro rozvoj města, byla vytvořena hodnota díla 3 miliony 843 tis. Kčs při skutečných nákladech 2 miliony 625 tis. Kčs.
Byl dokončen vodojem, takže počátkem r. 1980 se již prováděly zkoušky propustnosti.
Pokračovaly i práce na výstavbě umělé ledové plochy. Byla dokončena výstavba trafostanice, která bude sloužit mateřské škole.
Na autobusovém nádraží byl rozhrnut a zastříknut štěrk. V roce 1980 bude rozhrnuta další vrstva štěrku a práce bude ukončena položením asfaltového koberce.
Bylo pokračováno ve výstavbě domu pečovatelské služby a byla dokončena výstavba areálu Svazarmu.
9) Hospodaření v r. 1979
a) celková charakteristika:
přehled o vývoji rozpočtu v průběhu roku 1979 a jeho plnění jak v příjmech tak i ve výdajích je možno získat z tabulek, které zde uvedeme /pozn. pouze v originálu kroniky/. Kdo v těchto tabulkách umí trochu číst, tomu může do jisté míry vzniknout v jeho představách odpovídající plastický obraz o životě v našem městě. Je přirozené, že samotné tabulky by k tomu nestačily, je zapotřebí znalost dobových poměrů a četba všech ostatních částí městské kroniky. Teprve souhrnná znalost této širší problematiky umožňuje do značné míry dešifrovat to, co je zakódováno ve statistických číselných přehledech.
b) vlastní příjmy:
byly plánované částkou 1,815 000 Kčs a vykazovaly plnění na 103% částkou 1,873 000 Kč.
Neplnění na úseku daní vzniklo převodem pozemku soukromého zemědělce do JZD a u dalšího soukromého zemědělce zrušením pachtu pozemku v důsledku nemoci. U daně z příjmu obyvatelstva je nižší plnění odůvodněno odpadnutím většího počtu zdanitelných případů. Na úseku poplatků je nižší plnění u stavebního poplatku nižším počtem případů.
U příjmů z činnosti rozpočtových organizací se nedosáhlo plánovaných příjmů u školného z Lidové školy umění v důsledku zrušení jedné třídy.
Dále je nižší plnění u hřbitovního poplatku pro menší počet splatných hřbitovních míst, u nákladní dopravy pro omezený příděl pohonných hmot a u skládky odpadků, která figurovala poprvé celým rokem v rozpočtu a plán byl stanoven odhadem.
Na stravném ze školních jídelen nedošlo k docílení plánovaných částek pro nižší počet vydaných jídel. Jen u jídelny jeslí byl vykazován vyšší příjem z počtu vydaných jídel oproti roku 1978.
Poplatek za užívání veřejného prostranství vynesl příjmy 6 000 Kčs, poplatky ze vstupného 5 000 Kčs, pokuty 4 000 Kčs, sankční poplatky 19 000 Kčs, úroky z běžného účtu 17 000 Kčs a ostatní příjmy celkem 306 000 Kčs.
c) neinvestiční výdaje:
v neinvestičních výdajích byl upravený rozpočet ve výši 8, 021 000 Kčs splněn na 98 % částkou 7, 877 000 KČs.
Nižší čerpání fin. prostředků je na školních jídelnách pro nižší počet strávníků, na Lidové škole umění, na územních jeslích v důsledku neprovedené opravy budovy, na osvětové činnosti pro neprovedenou opravu Tylova divadla z účelové dotace 550 000 Kčs, na obecné doplňkové péči, kde byly náklady na štědrovečerní večeři pro opuštěné občany hrazeny až v roce 1980, na koupališti pro neprovedené opravy objektu, na čištění města, kde nebyl v provozu zametací vůz, na veřejné zeleni a na pohřebnictví.
Naproti tomu došlo k překročení plánu a rozpočtu roku 1979 na mateřské škole Karlov pro opravu střechy, na základní devítileté škole pro opravu ústředního topení a výměnu kotlů, v kině, kde překročení výdajů je v přímé souvislosti s překročenými příjmy, na požární ochraně úpravou místnosti a na obřadní síni pro větší počet uskutečněných akcí proti předešlému roku, na skládce odpadků, kde byly udržovány i ostatní prostory pro zavážení, na veřejném osvětlení a konečně na ostatních službách pro opravy vozového parku.
d) investiční výdaje:
investiční prostředky upraveného plánu ve výši 992 000 Kčs byly plněny na 98 % částkou 979 000 Kčs.
Na dokončení inženýrských sítí na Žižkově se prostavělo plánovaných 700 000 Kčs, z toho na veřejné osvětlení 224 000 Kčs, na komunikaci 455 000 Kčs a na plyn 21 000 Kčs. Na projekci inženýrských sítí se zaplatilo plánovaných 26 000 Kčs. Ve strojních investicích se z plánovaných 133 000 Kč vyčerpalo 120 000 Kčs. Za uvedenou částku byly pořízeny: motorová sekačka za 3000 Kčs, cyklostyl za 4000 Kčs, dva kompresory za 12 000 Kčs, nízkoplošinový přívěs za traktor za 17 000 Kčs a přívěs za trambus za 84 000 Kč.
10) Sbor pro občanské záležitosti
patřil v r. 1979 opět k nejlepším na okrese. V r. 1979 přivítal 98 našich nových občánků. Organizoval slavnostní zahájení školního roku v naší ZDŠ, Lesnickém odborném učilišti a v učňovských střediscích n.p. Čokoládovny a n.p. Technolen.
Na slavnostním zasedání k 34. výročí osvobození, které se konalo v sobotu 5. května v Tylově divadle, předal 98 patnáctiletým občanům našeho města občanské průkazy.
V obřadní síni MěstNV předal 96 učňům LOU, Čokoládoven, Elitexu a Technolenu výuční listy. Organizoval slavnostní zahájení výcviku branců i předávání povolávacích rozkazů. Uspořádal 24 besed s mládeží.
V obřadní síni bylo uzavřeno 91 sňatků, 8 stříbrných, 5 zlatých a 1 diamantová svatba.
Osobně bylo blahopřáno 135 lomnickým občanům k jejich životním jubileím.
Byly organizovány 4 besedy s důchodci za účasti 760 důchodců a 1 beseda s občany cikánské národnosti. Organizoval a uspořádal vzpomínku na zemřelé v urnovém háji a na hřbitově a zajistil spolu s obč. výbory při pohřbech a kremacích v 64 případech smuteční řečníky.
Uspořádal štědrovečerní večeři pro osamělé občany, které se zúčastnilo 91 osob.

III PRŮMYSLOVÁ VÝROBA
A) NÁRODNÍ PODNIK TECHNOLEN LOMNICE NAD POPELKOU
1. Výrobní úkoly
Průběh uplynulých čtyř let 6. PLP opět plně potvrdil, že v iniciativě lidí, jejich umu a pracovitosti je naše nejcennější bohatství. Lze říci, že na tom dobrém, co uplynulé čtyři roky pětiletky přinesly v n.p. Technolen, má zásluhu vysoká pracovní a politická aktivita našich pracujících, kteří dobře vědí, že svojí prací budují svůj další šťastný a spokojený život.
V národním podniku Technolen, přes velké potíže, které vznikly na počátku roku 1979 z důvodu tíživé palivo-energetické situace, byly splněny hlavní objemové i kvalitativní ukazatele. Situace, jež se vytvořila počátkem loňského roku, značně ztížila plnění plánovaných úkolů. Všechna opatření, která bylo nezbytné přijmout, sledovala jeden společný cíl, aby se důsledky energetického výpadku nepřenesly do sféry životní úrovně a zabezpečování naší sociální politiky. Výsledky nár. podniku nasvědčují, že národní podnik Technolen nejen splnil, ale v některých rozhodujících ukazatelích dokonce přeplnil stanovené úkoly.
2. Zlaté medaile z 10. Mezin. veletrhu v Brně
Jako každým rokem, i v loňském roce, bylo do soutěže o "Zlatou medaili MVSZ 1979 BRNO" přihlášeno téměř 500 výrobků ze všech průmyslových odvětví spotřebního průmyslu. I n.p. Technolen měl v soutěži 4 stany, KRYM, HAVANA, VERONA a ALBENA. Tím nejúspěšnějším, který dostal "Zlatou medaili“ se stal stan ALBENA, který splňuje všechny náročné požadavky našich i zahraničních spotřebitelů. Udělení "Zlaté medaile" - prvně v historii n.p. Technolen jako vystavovateli v Brně - a také poprvé v rámci generálního ředitelství Lnářského průmyslu - je oceněním a uznáním všem pracujícím národ. podniku Technolen za dobrou a obětavou práci.
3. Vývoj, výzkum, výroba
Vývojové práce n. p. Technolen byly zaměřeny do oblasti spolupráce s VÚLV Šumperk na řešení dílčí etapy úkolu "Technické textilie - výroba textilií systém Malimo".
Vývoj u všech druhů filtračních a technických tkanin, který sledoval především snížení pracnosti (skaní), zužování sortimentu, ale i využívání dostupných základních materiálů. Součástí úkolů bylo i využívání dostupných základních materiálů a splnění požadovaných užitných vlastností zmíněných tkanin. Vyvinuté tkaniny byly návazně vesměs odzkušovány v podmínkách technologií odběratelů. Většina z vyvinutých tkanin je realizačně připravena pro rok 1980.
Vývoj kvalitativně nového druhu podkladové tkaniny pro nánosování, odlehčeného provedení z materiálu SLOTERA (PES) byl rovněž vyřešen s dobrými zpracovatelnými výsledky. Nová tkanina v nánosovaném provedení bude použita k inovačním záměrům jak v oblasti technické konfekce, tak i jako střechovice na některé typy stanů. Řeší se aplikace použití nových materiálů pro výrobu stanů s použitím kašírovaných tkanin (podlážky) a Mazu.
Byl dopracován vývoj a dlouhodobé ověřování nového typu požárních hadic s vnitřní vložkou z polyesterového elastomeru HYTLER. Průběžně během roku bylo provedeno obsáhlé vyvzorování celého sortimentu sportovní konfekce, které přispělo k naplnění objemu exportních cílů. Celkový součet objemu výroby z realizace úkolů RVT spolu s přičtením inovované části exportních stanů a konstrukcí činil 181 mil 612 tis Kčs ve vztahu k VZ 924,655 tis. Kčs, což představuje rozsah inovace ve výši 19,6 %.
4. Ideové práce, socialistické soutěžení
Aby byl zvýrazněn postoj zaměstnanců n.p. k plnění celospolečenských zájmů a realizace politiky KSČ, bylo přistoupeno v rámci důstojných oslav k uzavření celopodnikového soc. závazku k 35. výr. SNP a 30. výročí vytýčení generální linie budování socialismu, přijaté IX. sjezdem KSČ.
Hodnota tohoto celopodnikového závazku se skládá z 2 652 osobních, 72 kolektivních, 5 dílenských, 11 provozních a 11 závodních soc. závazků. Tyto závazky byly orientovány do oblasti úspor paliv a energie, na růst produktivity práce, využívání pracovní doby, zlepšení kvality, snížení materiálových nákladů a dále pak na zlepšení pracovního prostředí, na úpravu závodu a jeho okolí, na pomoc v akcích "Z" a v neposlední řadě na výpomoc v zemědělství při špičkových pracích a podobně.
Nedílnou součástí iniciativy pracujících v národním podniku Technolen Lomnice nad Popelkou jsou i komplexní racionalizační brigády, kterých pracuje celkem 20 a je v nich zapojeno 138 pracovníků, z toho 75 dělníků a 12 žen. Veškerá jejich práce je vysoce hodnocena jak závodními pobočkami ČVTS tak organizací strany a vedením podniku. Například v závodě 01 Lomnice nad Popelkou činily přínosy komplexní socialistické racionalizace 2 miliony 2589 tisíc Kčs za rok 1979, z toho přínosy z návrhů komplexních racionalizačních brigád a návrhy zlepšovatelů činily 1 milion a 10 tisíc Kčs. To znamená, že plných 39% bylo zajištěno iniciativou pracujících závodu 01 v Lomnici nad Popelkou.
Celkový počet soutěžících brigád socialistické práce je 69, v nichž je zapojeno 847 pracovníků. Je třeba zdůraznit, že z celkového počtu soutěžících brigád získalo BSP I. stupeň (bronzový odznak), 50 kolektivů v počtu 601 pracovníků BSP II. stupeň (stříbrný odznak) 14 kolektivů v počtu 179 pracovníků a též jedné BSP byl udělen již zlatý odznak (16 pracovníků).
Z nejaktivnějších BSP na závodě 01 Lomnice nad Popelkou je možno jmenovat BSP „9. květen" z provozu skárna. Tento kolektiv se plněním socialistického závazku řadí trvale na jedno z předních míst v rámci soutěže o nejaktivnější kolektiv závodu.
Dokladem tohoto umístění jsou výsledky na úseku pracovní činnosti, kde členky BSP vysoko překračují plnění výkonových norem a při potížích v plnění plánu jsou vždy na prvém místě ve snaze o jeho vyrovnání, o čemž svědčí 1 466 odpracovaných hodin při dohánění manka, které vzniklo v lednu z důvodu kritické palivo-energetické situace.
Rovněž i vedení provozu skárna a závodu 01 v Lomnici nad Popelkou velmi kladně hodnotí činnost této BSP, a to na úseku politické a společenské angažovanosti, která spočívá především ve výkonu stranických, odborářských a politických funkcí. Jako příkladný vztah k dětem lze hodnotit i akce v rámci patronace nad Dětským domovem v Nové Páce.

B) ELITEX -
koncernový podnik Týniště n. Orlicí, ZÁVOD 02 LOMNICE NAD POPELKOU
1) Úspěšné překonávání nepříznivých důsledků energetické krize na počátku roku 1979
V průběhu prvního čtvrtletí se normalizovala situace v dodávkách elektrické energie, ale výpadek ve výrobě mnohým podnikům zůstával a obtížně se s ním v roce 1979 vyrovnávaly.
Také v lomnickém Elitexu vznikl během ledna 1979 výpadek ve výrobě v hodnotě více než jednoho milionu Kčs, které zůstal tento závod dlužen našemu národnímu hospodářství.
Z toho důvodu výrobně dispečerské oddělení závodu vypracovalo podrobný harmonogram k likvidaci manka, podle něhož vzniklý dluh měl být uhrazen do konce měsíce června 1979, což se pracovníkům lomnického Elitexu nakonec podařilo splnit.
Na podporu splnění úkolů se se svými závazky přihlásily racionalizační BSP, soutěžící kolektivy o titul BSP přípravkárny a montáže, pracovní kolektivy soustružníků, kolektiv VDO, učňovské středisko, skupina ČSČK provozu člunkárna a další jednotlivci z řad výrobních, režijních a technickohospodářských pracovníků.
2) Člunkárna – provoz socialistické práce
15. prosince 1978 na celozávodní konferenci ROH převzali pracující provozu člunkárny za několikaleté velmi dobré pracovní výsledky a vzorné plnění socialistických závazků čestný titul "Provoz socialistické práce", který jim udělil KVOS pracovníků strojírenství.
Lomnickému provozu Elitexu se tohoto vysokého ocenění dostalo jako prvnímu strojírenskému provozu ve Východočeském kraji.
O čestný titul "Provoz socialistické práce" usilovali pracující člunkárny od roku 1972 a za toto období nebylo dekády, měsíce, čtvrtletí a pochopitelně i roku, kdy by se s narůstajícími plánovanými úkoly nedokázali úspěšně vyrovnat.
Na provoze v té době pracovalo šest kolektivů BSP, nositelů bronzových a stříbrných odznaků, v nichž bylo zapojeno téměř 100 procent všech pracovníků. Ti pravidelně čtvrtletně v rámci svých kolektivů a dílen hodnotí dosažené výsledky, zpřesňují a konkretizují příští úkoly a závazky.
Socialistická soutěž je zde zaměřena především k nejnáročnějším úkolům daného období a k postupnému odstraňování slabých míst ve výrobě. Jejím motivem bylo v letech 1970 - 73 zabezpečení pravidelného a rovnoměrného plnění výrobních úkolů, v období 1973 - 75 materiálové úspory a snížení zmetkovitosti, v následujících dvou letech využívání fondu pracovní doby a v posledním období snížení úrazovosti.
Takto si pracující osvojili nové přístupy i nové pokrokové pracovní metody, které neustále rozvíjejí. S dosaženými výsledky, byť tyto představují každoročně statisícové hodnoty, s nimiž v plánu nebylo počítáno, se v člunkárně nespokojují.
Jejich odpovědí na udělení titulu byl slib vyrobit ještě do konce roku za 400 000 Kčs zboží nad stanovený plán, který dodrželi.
Základem iniciativní činnosti a dobrých výsledků pracujících člunkárny, které se mimo sféru výroby projevují i v dalších oblastech života v závodě, je účinná politickoorganizátorská práce stranické organizace, DV ROH, hospodářského vedení i dobře organizovaná socialistická soutěž.
3) Zlatá brigáda – druhá v Lomnici n. Pop.
První BSP, která získala zlaté odznaky, je v Lomnici nad Popelkou BSP STS.
Druhá BSP, která získala tento nejvyšší titul, je BSP "Kolektiv VIII. všeodborového sjezdu" z provozu člunkárna k.p. Elitex, závod 02 v Lomnici nad Popelkou.
Jádro této čtrnáctičlenné BSP tvoří osm komunistů, kteří v účinné spolupráci s dalšími členy dokazují, že linka na výrobu automatových člunků - nosný program "Provozu socialistické práce" lomnického Elitexu - je v dobrých rukou.
Jejich práce každoročně přináší desetitisícové hodnoty, s kterými v plánu nebylo počítáno, a které jsou výsledkem realizace účinných opatření v oblasti úspory materiálů a energie, uplatňování systému samokontroly jakosti výroby a překračování výkonových norem v průměru na 117 %.
Kolektiv je jedním z prvních, který začal pracovat Basovovou metodou, ale také prvním, který v r. 1979 reagoval na energetickou situaci tím, že se rozhodl provést potřebné úpravy a používat při práci výhradně jednoho odsávacího zařízení, čímž ušetřil závodu a republice 6 000 KWh za rok.
Členy této brigády kupř. jsou: poslanec a místopředseda ZO KSS Jaromír Nosek, předsedkyně vzorné skupiny ČČK Věra Malátová, člen 00R Bohuslav Bím, držitelka Janského plakety I. stupně Margita Suchardová, kronikář BSP Jaroslav Rulc a vedoucí brigády, člen KVOS, kapelník známé Strojařky, s. František Sacký.

IV ZEMĚDĚLSKÝ VÝROBA

A) JZD
Československo-sovětského přátelství v Nové Vsi nad Popelkou
1) Sklizeň brambor
Bývá v tomto zemědělském výrobním podniku téměř každoročně vždy problémem č. 1.
Také listopadová členská schůze představenstva JZD věnovala speciální pozornost této problematice. I v r. 1979 byla sklizeň brambor velice náročná a vyžádala si brigádnickou pomoc.
V této souvislosti vedení a představenstvo JZD poděkovaly všem svým členům za velmi kladný přístup k zajištění sklizně, která trvala nepřetržitě dva měsíce.
Vysoce ocenilo pomoc brigádníků, v první části sběru ze střední ekonomické školy v Turnově, gymnázia Turnov, ZDŠ Lomnice nad Popelkou, Lesnického odborného učiliště, odborného učiliště Čokoládoven, studentů farmaceutické a pedagogické fakulty z Hradce Králové, i plnění dohod a převzatých úkolů pracujícími n.p. Technolen Lomnice nad Popelkou, Elitexu, Šroubáren a Monokrystalů v Turnově, Čokoládoven, Interiéru, Zemědělského stavebního sdružení, Melioračního družstva, Strojní a traktorové stanice a pracovníků administrativy z turnovských nevýrobních závodů.
Poděkování patří i pracovníkům OV KSČ, ONV a všem občanům obcí v působnosti novovesského JZD za jejich pomoc, kterou dokázali, jak jim záleží na úspěchu celé sklizně, a současně se přesvědčili, jak obtížná je práce v JZD.
2) Výsledky hospodaření v roce 1979
a jeho vývoj ve vztahu k r. 1977 a 1978 nám podává přehledná tabulka vybraných ukazatelů /pozn. pouze v originálu kroniky/, která nám umožní, abychom si učinili správnou představu o výrobě v našem JZD.
Zatímco v minulosti byla zemědělská výroba do značné míry ovlivněna vlivy počasí, nyní se tento faktor uplatňuje mnohem méně, protože nás již příroda neživí ve svém původním rozsahu, ale je to spíše chemie, která nám poskytuje to, co bychom z přírody normální přirozenou cestou nikdy nedosáhli.

B) STROJNÍ A TRAKTOROVÁ STANICE
1) Oslava třicátého jubilea
16. prosince 1978 oslavili pracující STS v Lomnici nad Popelkou 30 let od vzniku podniku.
Byla příležitost k bilancování a hodnocení dosažených výsledků.
V prvopočátcích se STS soustředila především na pomoc při zajišťování polních prací novým JZD. V posledních letech, po zahájení montáže horalů a v současné době i vybíračů siláže, tvoří podstatnou část produkce stroje a náhradní díly a opravy.
Nyní, kdy jsou již JZD vybavena mechanizačními prostředky, poněkud stagnuje dříve nejrozsáhlejší oblast základní výrobní činnosti. Avšak v mechanizaci živočišné výroby objem výkonů neustále roste.
K největším úspěchům lomnické STS patří rychlý vývoj a zavedení sériové výroby vybírače siláže "Modul VSH 180". Tento výrobek byl vysoce oceněn i na výstavě "Země živitelka" v Českých Budějovicích.
Porovnáme-li ekonomické výsledky podniku za posledních pět let, můžeme konstatovat, že vývoj výroby jde v lomnické STS i nadále kupředu ve stále rychlejším tempu.
2) Nové kolektivy
Na počest 30. výročí založení podniku se utvořily nové kolektivy BSP.
Dva nové kolektivy byly založeny přímo ve středisku v Lomnici nad Popelkou, které vedou soudruzi Bím a Mach. K jednomu zlatému, třem stříbrným a dalším bronzovým držitelům odznaků přibývají tudíž další dva nové, které o tyto pocty začínají soutěžit.
Na slavnostním shromáždění byl také schválen socialistický závazek podniku na rok 1979, který se podařilo nejenom splnit, ale i značně překročit, jak se to právě kronikář dozvěděl od vedoucích pracovníků STS.
3) Činnost v r. 1979
V r. 1979 pokračovala výroba osvědčeného vybírače siláže VSH 180, o který je v našich zemědělských závodech značný zájem. Hospodářská smlouva byla v roce 1979 postavena na výrobu 150 kusů těchto výrobků, které byly expedovány do celé republiky.
Byly také vzorně připraveny obilní kombajny na žně a systematicky opravovány zejména samosběrací vozy horal i postřikovače na jarní práce.
Několika dnů v počátku roku, kdy byl regulován odběr elektrické energie, využili v STS k proškolení pracovníků. V něm absolvovali pracovníci všechna plánovaná školení na rok 1979.
Jak se později ukázalo, bylo to velice operativní opatření, poněvadž pracující nebyli rozptylováni jinými úkoly a dobře využívali získaných znalostí z těchto školení v průběhu roku.
Podnik se díky dobře organizované socialistické soutěži v r. 1979 opět velice úspěšně vyrovnal s plánovanými úkoly a je připraven plnit stále náročnější požadavky vyplývající z modernizace našeho zemědělství i v budoucích letech.
Socialistické výrobní vztahy dávají k tomu velice dobrou příležitost.

C) ZEMĚDĚLSKÉ STAVEBNÍ SDRUŽENÍ
1) Hlavní úkoly r. 1979
Stavbaři ZSS v Lomnici nad Popelkou zabezpečovali v r. 1979 prvořadé úkoly jakými byly především výstavba velkokapacitního teletníku pro 1300 kusů v JZD Olešnice-Horka a Nová Ves nad Popelkou, posklizňová linka pro 7 000 tun v JZD Sedmihorky a horkovzdušná sušárna v JZD Český ráj.
2) Péče o pracující
Zemědělské stavební sdružení v Lomnici nad Pop. je organizací, která zajišťuje zejména stavební práce a služby pro zemědělské závody v rámci našeho okresu Semily. Vedle hlavního střediska v Lomnici nad Popelkou má podnik ještě středisko projekce v Turnově, středisko kovovýroby ve Víchové n. Jizerou a střediska stavební a elektro v Martinicích.
I když je těmito skutečnostmi práce odborářské organizace poněkud ztížena, byly její výsledky v r. 1979 velice dobré.
Důkazem toho je např. zahájení a úspěšné pokračování výstavby haly pro pracovníky střediska kovo v Lomnici nad Popelkou, kteří až dosud byli nuceni pracovat na otevřeném prostranství, a to v létě i v zimě.
Dalším úspěšným krokem v péči o pracující bylo zřízení závodní jídelny v Lomnici nad Popelkou, v které se denně stravuje až 40 zaměstnanců.
3) Spolupráce s JKP, tělovýchovou a exkurze
Kulturnímu vyžití svých členů vychází ROH vstříc především každoročním zajišťováním abonentních vstupenek na divadelní představení v lomnickém Tylově divadle. Stejným způsobem jsou zaměstnancům zajišťovány i abonentky na mistrovská utkání lomnických fotbalistů.
Nedílnou součástí péče o pracující je v ZSS také organizování exkurzí do zemědělských závodů a různých tematických zájezdů. V r. 1979 to byly zájezdy na Brněnský veletrh apod.
4) Socialistické soutěžení
Pátek 13. dubna 1979, i když by měl být podle pověry dnem nešťastným, přinesl pracovníkům střediska elektro v Lomnici nad Popelkou mnoho radostných pocitů. Toho dne se totiž sešli na slavnostním shromáždění, aby převzali bronzové odznaky, které jim propůjčil OVOS pracujících v zemědělství.
Kolektiv 18 pracovníků soutěží od 1. ledna 1977 a každým rokem vyhlašuje a hodnotí své závazky, a to jak pracovní, tak i společenské a kulturní. Sada členů kolektivu zastává dobrovolné funkce v ZO KSČ, ZV ROH a v ZO SČSP.
Zvláštní pozornost zasluhuje patronátní činnost kolektivu nad přírodovědeckým oddílem při pionýrské družině ZDŠ v Lomnici nad Popelkou. V rámci tohoto patronátu brigáda zajišťuje pro pionýry společné akce, jako kupř. exkurze do závodu, slavnostní slib pionýrů, soutěžní pořady apod. Pro pionýrskou skupinu zhotovili členové brigády krmítka pro ptáky a další potřebné vybavení.
Z toho důvodu se také slavnostního shromáždění při příležitosti udělení titulu BSP zúčastnili i pionýři a jiskry z patronátního oddílu.
Jejich kulturní vystoupení bylo příjemným zpestřením slavnostního aktu, kterému dodalo ráz bezprostřednosti.

V ŠKOLSTVÍ
A) Základní devítiletá škola
1) Oslavy 30 let Pionýrské organizace SSM
Jak jsme již uvedli v úvodu, při shánění materiálů k 30. výročí založení lomnické Pionýrské organizace SSM, pořadatelé těchto oslav se marně obraceli na městskou kroniku, která nevedla žádné záznamy o lomnických pionýrech. Z toho důvodu kronikář ve spolupráci se skupinovou vedoucí PS Tábor soudružkou Jaroslavou Klámrtovou věnovali mnoho času obtížnému shánění údajů, na jejichž základě by bylo možné sestavit stručný popis vývoje Pionýrské organizace v Lomnici nad Popelkou. Aby nedošlo k opětné ztrátě pracně opatřených údajů, budou následující řádky městské kroniky věnovány dějinám této organizace, o něž se přirozeně nemohou starat samotní její členové, protože se jedná o děti, které setrvávají v této organizaci jenom několik let.
2) Pohled do dějin PO SSM v Lomnici nad Popelkou
První pionýrský oddíl vznikl na dívčí střední škole v Lomnici nad Popelkou v roce 1949. Tehdy za přítomnosti spisovatelky Jarmily Glazarové vstoupilo 29. října 1949 čtyřicet dívek této školy do PO SSM.
Tak vznikla 11. pionýrská skupina, která byla jednou z prvních v kraji.
Ještě téhož roku byla založena pionýrská skupina na chlapecké střední škole.
Nad oběma oddíly si vzal patronát "Průmysl dětské výživy v Lomnici nad Popelkou" (nyní Čokoládovny), který dne 30. dubna 1950 uspořádal slavnostní akademii, kde chlapci i dívky složili pionýrský slib a dostali rudé šátky.
O rok později byla založena pionýrská skupina na dívčí a chlapecké národní škole.
Tehdy pracovalo v PO celkem 71 členů pod vedením skupinové vedoucí s. Zdeny Čechoňové.
28. ledna byla pionýrská skupina pojmenována PS Emila Zátopka. Tohoto slavnostního přejmenování se zúčastnili olympijští vítězové Dana a Emil Zátopkovi. Všichni pionýři, představitelé města i zástupci ONV je přivítali v Tylově divadle. Po slavnostním programu následovala beseda s Emilem Zátopkem a jeho manželkou.
V roce 1955 byla na škole ustavena první profesionální skupinová vedoucí Zdena Čechoňová, provdaná Pěničková, která dnes pracuje jako ředitelka mateřské školy n.p. Technolen v Lomnici n.P.
Do pionýrské činnosti bylo zapojeno 375 dětí. 3. října 1956 se konalo první skupinové shromáždění. Jeho programem byla volba skupinové rady, schválení celoročního plánu skupiny a oslava Dne armády. Této slavnosti se rovněž zúčastnili zástupci turnovské vojenské posádky, kteří seznámili pionýry a pionýrky s významem 6. října a s činností vojáků.
První schůzka kolektivu vedoucích se konala 12. září 1956. Vedoucí zde byli seznámeni s úkoly a postupem práce v pionýrských oddílech.
Ve skupině též pracovaly zájmové kroužky a to šachový, turistický, fotografický, taneční a dovedných rukou.
9. října 1956 se konala první schůzka skupinové rady.
V březnu 1957 se zúčastnilo 5 pionýrů okresního kola Soutěže tvořivosti mládeže.
7. listopadu se konalo ve skupině slavnostní shromáždění na počest 40. výročí VŘSR.
V roce 1958 byla jmenována skupinovou vedoucí s. Blanka Dolejšová.
Hlavní činnost skupiny se v té době soustředila na oslavu 10. výročí Pionýrské organizace v Tylově divadle. Oslavy proběhly důstojně a splnily svůj úkol, protože ukázaly všem občanům čím se pionýři zabývají a jakých výsledků dosahují.
S. B. Dolejšová dnes pracuje na ZDŠ jako zástupce ředitele školy.
Soudružka Jaroslava AlbrECHTova, nynější ředitelka ZDŠ v Lomnici nad Popelkou, pracovala jako skupinová vedoucí od roku 1959 do roku 1966. V té době bylo v PO SSM celkem 83 % žáků ZDŠ.
V roce 1961 oslavili pionýři 40. výročí KSČ - pro pionýry to byl rok Pionýrské expedice za rudým praporem.
3. červen 1962 je významným dnem lomnické PO. Toho dne byla PS Emila Zátopka slavnostně předána socha "Pionýrka", dílo akademického sochaře Miroslava Pangráce z Prahy.
V té době se lomnická PO SSM skládala ze 17 pionýrských oddílů a 5 oddílů jisker.
V roce 1976 byla předána PS Tábor pionýrská klubovna. V září roku 1978 byly ve skupině utvořeny zájmové oddíly.
V roce 30. výročí založení PO SSM bylo do činnosti PS zapojeno 35 oddílů pionýrů a jisker.
Materiály o činnosti této PS, poznatky z historie i obrazové záznamy z minulosti až do roku 1979 byly vystaveny v síni tradic lomnické ZDŠ.
3) Lomničtí dětem k Mezinárodnímu roku dítěte
"Učme se, pracujme a žijme pro socialismus a mír".
Pod tímto heslem probíhaly v Lomnici nad Popelkou v roce 1979 všechny akce pořádané k 30. výročí založení PO SSM a Mezinárodnímu roku dítěte.
Bohatý program věnovaný těmto oslavám byl výsledkem dobré politickoorganizátorské práce zejména Městského výboru KSČ, společenských organizací Národní fronty, Jednotného klubu pracujících, ZDŠ, Lidových milicí, občanských výborů, Městského muzea i některých lomnických závodů.
Z mnoha pořádaných akcí, které se díky dobré organizátorské práci shora uvedených organizací uskutečnily, uvádíme:
sportovně branný den spojený s výstavkou stanů n.p. Technolen, oslavy PO ve velkém sále JKP a v místním kině, četné přednášky, tématický zájezd na památná místa odboje, II. ročník štafety "Pod partyzánskou vlajkou", turistické pochody mládeže, výstavy "Maminky dětem - děti maminkám", "Máme šikovné ruce", "Našim dětem" (z díla akad. malířky Heleny Chvojkové-Trnkové v Městském muzeu), soutěže v dětské kresbě, loutková a činoherní představení, finále III. ročníku Běhu Rozvoje v Lomnici nad Popelkou 22. června, slavnostní předání mládežnické klubovny a dovybavení dětského hřiště v říjnu a "Velký zábavný pořad pro děti" v režii lomnického JKP v prosinci.

B) ZÁJMOVÁ A BUDOVATELSKÁ ČINNOST MLÁDEŽE
má úzkou spojitost s výchovným působením našeho socialistického školství, pod jehož vlivem se ve své největší míře nachází. Z toho důvodu věnujeme pozornost této činnosti v kapitole pojednávající o našem školství.
1) Nový zájmový kroužek pionýrů
vznikl díky iniciativě ZO Svazarmu HI -FI klubu, který vyvíjí v našem městě již několik let opravdu bohatou a přitažlivou činnost.
Díky velmi dobré spolupráci svazarmovců s lomnickým JKP vznikl zajímavý kulturně výchovný program "Vědí co s volným časem" s průvodním slovem a diapozitivy, dokumentující rozvoj zájmové umělecké činnosti v Lomnici nad Popelkou. Tento pořad byl s úspěchem uváděn na krajské přehlídce nových forem kulturně výchovné činnosti – Tribuna.
Se členy lomnického Hi-Fi klubu jsme se během roku 1979 setkávali při desítkách kulturně společenských či sportovních akcí, kde vlastní zvukovou aparaturou zajišťovali ozvučení slavnostních shromáždění, okresních a krajských sportovních soutěží apod.
Za stovky takto odpracovaných brigádnických hodin, za vysokou technickou úroveň své práce a za významný podíl na politickovýchovné činnosti získal i v roce 1979 Hi-Fi klub Svazarmu v Lomnici nad Popelkou první místo ve Východočeském kraji, které ho řadí do první desítky těchto klubů v rámci ČSSR.
Tyto úspěchy zavazují lomnické, aby se náležitě starali i o výchovu svých nástupců, kteří by v jejich záslužném díle pokračovali.
Z toho důvodu počátkem roku 1979 vznikl v Lomnici n. Popelkou pionýrský kroužek Hi-Fi klubu. Dvanácti pionýrům místní ZDŠ v něm začali předávat své zkušenosti nejvyspělejší členové lomnického Hi-Fi klubu soudruzi Ivan Buchar a Jaroslav Forejtek, aby z nich brzy vychovali své zdatné nástupce.
Svým charakterem činnosti je to ojedinělý zájmový pionýrský kroužek na okrese Semily.
2) Budovatelské úspěchy svazáků lomnického Technolenu
Značnou aktivitou se vyznačovala v r. 1979 činnost svazáků lomnického Technolenu 01, když jejich brigádnický výkaz na konci roku zaznamenal 1700 brigádnických hodin odpracovaných ve prospěch plnění výrobního plánu závodu.
Nejúčinnější byla jejich pomoc zejména v nánosové úpravně, kde ve spolupráci se svazáky z podnikového ředitelství obsazovali pravidelné noční směny. Na své konto si připsali také šest zlepšovacích návrhů a uzavřeli patronát nad divadelním oddílem Pionýrské organizace, kde dvě členky ZO SSM pracují ve funkcích instruktorek a jedna jako oddílová vedoucí PO SSM.
V základní organizaci SSM věnovali velkou pozornost zejména politickému vzdělávání členů SSM, v jehož rámci se seznamují se základy marxismu-leninismu, s politikou KSČ i se závěry II. sjezdu SSM.
Jednou z forem politického vzdělávání je učňovská akademie, kde se učnice seznamují se strukturou a organizací SSM, s dějinami dělnického hnutí a získávají znalosti o pokrokovém hnutí mládeže celého světa.
Dobrých výsledků dosahovala organizace i ve sportovní činnosti, a to nejenom v rámci podniku, ale i na úrovni celého Lnářského průmyslu, kde svazáci lomnického Technolenu 01 obsadili 20 až 3. místo.

C) LESNICKÉ ODBORNÉ UČILIŠTĚ
V našem pojednání se budeme zabývat tou činností LOU, která nemá interní charakter a více se vztahuje k městu.
Z toho důvodu budeme věnovat pozornost pedagogickým úspěchům vychovatele Lubomíra Zeidlera, kterému ředitelství školy vytváří dobré podmínky k tomu, aby absolventi LOU v Lomnici nad Popelkou opouštěli školu jako celí lidé, neochuzení o umělecký vztah k životu.
Výtvarný kroužek LOU pracuje od roku 1975, kdy přišel na školu s. Lubomír Zeidler. Pod jeho vedením získali jeho svěřenci již několikráte první ceny v ČSR v rámci rezortu lesnických odborných učilišť i četné jiná uznání.
S. Lubomír Zeidler svým nadšením pro dobrou věc a svou vlastní tvůrčí činností jde příkladem všem dalším výchovným pracovníkům naší mládeže.
Tuto jeho záslužnou činnost ocenili i zástupci VčKNV a také Městské muzeum v Lomnici nad Popelkou dává s. Zeidlerovi v r. 1980 příležitost, aby se se svými svěřenci představil širší lomnické veřejnosti.
2) Výstava v síni tradic ZDŠ
V síni tradic ZDŠ v Lomnici nad Popelkou otevřel 10. prosince 1979 za účasti zástupců VčKNV, ZDŠ a LOU tajemník OV KSČ Semily soudruh Jiří Makovička zajímavou výstavu výtvarných prací učňů lomnického Lesnického odborného učiliště.
Byl to dobrý nápad, ukázat žákům ZDŠ, jak učni, lesní mechanizátoři, ve svých volných chvílích po práci v lese a po své školní výuce vymění sekery, motorové pily a traktory za výtvarné náčiní.
V rámci této výstavy bylo vystaveno celkem padesát výtvarných prací, z nichž většina byla na dobré úrovni a některé by snesly i dosti náročné kritická měřítka.
Ke kladům výstavy patřilo také to, že ve výstavním prostoru se nacházel magnetofon vybavený páskou, kde soudruh Lubomír Zeidler doprovázel výstavu zasvěceným výkladem, přizpůsobeným mentalitě žáků ZDŠ.

VI ZDRAVOTNICTVÍ
V každém roce budeme věnovat některé z našich kapitol větší, jiné opět menší pozornost.
Vzhledem k tomu, že v roce 1980 se budeme podrobněji zabývat významem činnosti našeho lomnického rodáka, zakladatele naší čs. ortopedie a lékařem světového jména univ. prof. MUDr. Vítězslava Chlumského, navážeme opět užší styk s ředitelstvím OÚNZ v Semilech v příštím roce.
Získávání informací z této oblasti je totiž velice pracné a časově náročné, protože lékaři v Lomnici n. Popelkou jsou přetíženi mnoha praktickými povinnostmi a starostmi, takže ucelenější zápis ročníku 1978, který hodnotili členové školské a kulturní komise jako jeden z nejlepších, byl kronikářem pracně excerpován a sestaven z velkého množství materiálu okresní povahy. Z toho důvodu v letošním roce z časových důvodů od této náročné excerpce upouštíme, protože se budeme opět více věnovat kapitolám VIII - kultura a X - organizace Národní fronty.
V oblasti lomnického zdravotnictví si všimneme pouze jedné - patrně nejvýznamnější události roku 1979, kterou bylo zhodnocení životního díla primáře ORL lomnické nemocnice MUDr. Tomáše Coufala při příležitosti jeho padesátých narozenin.
1) 50 let MUDr. Tomáše Coufala
V pondělí 12. listopadu 1979 přijal vedoucí tajemník OV KSČ soudruh Antonín Valenta v přítomnosti vedení OV KSČ při příležitosti dovršení významného životního jubilea padesáti let primáře ORL lomnické nemocnice MUDr. Tomáše Coufala.
Jubilantovi spolu s blahopřáním a dopisem OV KSČ předal plaketu Klementa Gottwalda, jako ocenění jeho obětavé práce v politických a veřejných funkcích a dosažení významných úspěchů ve zdravotnictví.
T. Coufal je svědomitém lékařem, členem KSČ, který věnuje své síly a podstatnou část svého osobního volna jak politické práci pro stranu a společnost, tak zvyšování odborné úrovně zdravotnické péče.
Již od nástupu na ORL nemocnice v Lomnici n. Pop. v roce 1958 se aktivně zapojil do stranické i odborářské práce, stal se členem kolektivu BSP, řadu let vykonával funkci předsedy závodní organizace KSČ při NsP, zasloužil se o posílení autority KSČ a jako primář, díky svým odborným kvalitám a příkladnému přístupu k nemocným a spolupracovníkům, dosahuje dobrých výsledků v práci celého oddělení0
V současné době vedle práce ve výboru ZO KSČ NsP aktivně působí jako lektor stranického, odborářského i mládežnického vzdělávání.
Je třeba si přát, aby takových lékařů, jakým je MUDr. Tomáš Coufal, mělo naše čs. zdravotnictví co nejvíce.

VII SLUŽBY
V letošním roce jsme se zaměřili na ty úseky služeb, kterým jsme v zápise r. 1978 nevěnovali pozornost.
A) OBCHODNÍ SÍŤ
1) Problémy s otvírací dobou
Kdo přijde do našich obchodů, zjistí, že v nich pracuje převážná většina žen. Nejedná se o práci snadnou, protože průměrný počet zákazníků, který u nás prodavač obsluhuje, se pohybuje kolem 110 denně, kdežto ve vyspělých státech, kde jsou služby zákazníkům vyvinuty na vysoké úrovni, je to kolem 20 zákazníků denně. Také v Sovětském Svazu obsluhuje prodavač v průměru kolem 60 zákazníků denně, takže v tomto srovnání na tom nejsme zrovna nejlépe, pokud se ovšem na věc nedíváme z opačného hlediska - vytíženosti a pracovní produktivity prodavače.
Bohužel, rozhodujícím kritériem není počet obsloužených osob, ale kvalita služeb. Ze shora uvedených důvodů se do našich obchodů hlásí nepříliš mnoho žen, které ve velké většině mohou aspirovat jenom na méně důležité funkce prodavaček, protože funkce vedoucího bývá spojena nejenom s větší hmotnou odpovědností, ale zejména s mnohem většími nároky na časové zaneprázdnění, jež si ženy, které vedou domácnost, mohou jen zřídkakdy dovolit.
Operativní prověrka prodavači doby, která proběhla v r. 1979 na okrese Semily konstatovala, že obchody na mnoha místech okresu neplní svoji funkci vzhledem ke spotřebitelům.
Stabilizovaná situace se jevila pouze v Semilech a v Turnově, nepříznivá naopak v Lomnici nad Popelkou, Jilemnici a v Rokytnici n. Jizerou, kde všude došlo k značnému omezení doby prodeje, zejména pak o sobotách.
Bylo kritizováno, že v Lomnici nad Popelkou si nemohou občané v sobotu vůbec nakoupit kuchyňské a železářské potřeby, elektrospotřebiče a baterie, v Jilemnici opět oděvy apod.
Prokázalo se, že se běžně porušují "Jednotné zásady" prodejní doby stanovené ministerstvem vnitřního obchodu. Jednotlivé národní výbory dosud podléhají tlakům obchodních organizací, benevolentně povolují výjimky z platných "Jednotných zásad", ačkoliv jim plenární zasedání ONV uložilo tento postup zpřísnit.
Naproti tomu obchodní organizace vyvíjejí málo iniciativy k tomu, aby pro své zaměstnance, převážně ženy, zajistily lepší podmínky pracovní, v úzké součinnosti s NV se podílely na řešení bytových a dalších sociálních otázek, včetně péče o jejich děti.
2) Restaurace na sídlišti
byla slavnostně otevřena 22. ledna 1979. Objekt byl vybudován svépomocí občanů v akci Z v rámci volebního programu NF v hodnotě díla 4 miliony 527 tisíc Kč.
Bohužel, zatím zdaleka nesplňuje naděje, které do ní občané města vkládali.
Tak kupř. na plenárním zasedání Městského národního výboru v Lomnici nad Popelkou konaném dne 31. ledna 1980, tedy po ročním provozu tohoto zařízení, bylo řečeno doslovně toto:
"Na úseku obchodu byla v lednu minulého roku otevřena restaurace na sídlišti vybudovaná v akci Z. Nejsme spokojeni s přístupem RAJe k této provozovně hlavně pokud jde o její vybavení pracovníky a je oprávněná kritika našich občanů, že se dosud v této provozovně nevyváří".
3) Výstavba lahůdkářské výrobny
Lahůdky jsou sortimentem, který se stal pro většinu našich spotřebitelů neodlučitelnou součástí svačin, večeří a nejrůznějších pohoštění. Málokdo si je však vědom, za jak obtížných podmínek a v jakém prostředí se až dosud v Lomnici nad Popelkou lahůdky vyráběly.
Vedení závodu Potraviny Turnov proto již před několika lety hledalo možnost k nutnému zlepšení.
Řešení se stalo aktuální koncem roku 1977, kdy se Okresní stavební podnik Semily zavázal provést přestavbu objektu zrušené pekárny "U Tichých" v Palackého ulici dodavatelským způsobem.
7. listopadu 1979 - tudíž po dvou letech -byla akce stavebně dokončena a po smontování potřebných strojů a zařízení zahájí jediná moderní výrobna lahůdek na okrese Semily svoji výrobu.
Vložené investiční prostředky ve výši 1 milion 127 tisíc Kčs budou v tomto případě za nějaký čas zcela kompenzovány efektivními výsledky z hospodaření moderní výrobny.

B) VEŘEJNÁ BEZPEČNOST
Někomu se může zdát trochu divné, že v naší kronice zařazujeme veřejnou bezpečnost do kapitoly služeb. Avšak doby, kdy policejní aparát byl orgánem, který sloužil především zájmům vykořisťovatelských tříd, jsou ty tam.
Veřejná bezpečnost je dnes orgánem, který dbá na dodržování socialistické zákonnosti, tj, chrání široké vrstvy obyvatelstva před nepříznivými důsledky vyplývajícími z porušování zákonů a pravidel, zabezpečujících plynulost životního rytmu našeho společenského života.
1) Okresní konference Pomocné stráže VB
Zcela zaplněný sál restaurace Slavie v Semilech byl v sobotu 27. října svědkem okresní konference Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti.
Zpráva o činnosti jednotek Pomocné stráže, kterou přednesl pplk. Vladimír Kaut, mimo jiné konstatovala, že závěry XV. sjezdu KSČ pro práci Bezpečnosti i Pomocné stráže, rozpracované do perspektivního plánu rozvoje a činnosti do r. 1985, se plní.
Mimořádná pozornost je věnována zakládání nových jednotek, takže počet členů PS VB se zvýšil.
Zde řečník připomněl úzkou spolupráci se stranickými organizacemi, národními výbory a komisemi ochrany veřejného pořádku i s občanskými výbory.
Ke kladným skutečnostem v činnosti VB a PS VB bezesporu patří, že o zajišťování bezpečnosti politiky na okrese Semily se stále více zajímá i naše veřejnost.
Pozornost byla věnována též odborné a politické přípravě členů PS VB i soutěžnímu hnutí. Titul vzorná jednotka získalo 19 kolektivů.
Za rok 1978 získala putovní standartu rady ONV jednotka PS VB Lomnice nad Popelkou vedená s. Mir. Maškem. Pořadí na dalších místech:
2. PS VB DI Semily, 3. PS VB DI Turnov, 4. PS VB Vysoké nad Jizerou.
Z vesnických jednotek byla nejlepší PS VB Stružinec před jednotkami ze Záhoří a z Hrubé Skály.
2) Vzorná jednotka PS VB
Kolektiv jednotky PS VB v Lomnici nad Popelkou, nejlepší v soutěži jednotek PS VB okresu Semily za rok 1978 a držitel standarty ONV, dosahoval dobrých výsledků ve své činnosti také v roce 1979.
Vysoké ocenění podnítilo celou jednotku k dalšímu úsilí v plnění a překročení uzavřeného socialistického závazku k 35. výročí Slovenského národního povstání.
Nejlépe se dařilo plnit úkoly ve službě, která klade velké nároky na všechny členy jednotky. Jsou to stovky hodin dobrovolně odpracované po zaměstnání do pozdních hodin a ve zvláštních případech je nutné držet službu po celou noc. Největším kladem bylo, že proti předcházejícímu období se počet odpracovaných hodin u většiny členů jednotky zrovnoměrnil a vyrovnal.
Ve svém závazku se jednotka zaměřila na těsnou spolupráci s MěstNV v Lomnici nad Popelkou a organizacemi Národní fronty, což bylo značným přínosem pro pořádek ve městě, kde v roce 1979 nedošlo k závažnějším rušivým momentům ve větším rozsahu.
Jednotka také spolupracuje s místním požárním sborem, při preventivních prohlídkách domů i při společných akcích, jež jsou zdrojem příjmů pro požární sbor.
Členové PS VB se také podílejí na většině akcí pořádaných tělovýchovnou jednotou, ať již jde o závody ve skoku na lyžích nebo závody motokár, spolupráci s pionýrskou skupinou Tábor apod.

C) SBĚRNÉ SUROVINY
Zvýšený zájem o suroviny nás přiměl k tomu, že jsme se rozhodli poskytnout místo některým informacím a názorům, které jsme získali od Otto Kracíka, vedoucího lomnické provozovny n. p. Sběrné suroviny Hradec Králové, která řídí výkup druhotných surovin na okrese Semily.
1) Situace na okrese Semily
Nový vztah k prostředí, jehož podstata by měla spočívat v hospodárném využívání surovinových zdrojů, si již vyžaduje, aby každý člověk se více snažil lépe znát a vidět, kudy a po jakých cestách se v přírodním i společenském koloběhu ubírají hodnoty, kterých se nám v poslední době začíná stále více nedostávat.
Z toho důvodu se podíváme na sběr druhotných surovin trochu z jiné stránky, než jak jsme jej navyklí dosud vidět a nosit ho ve svých představách.
Lomnická provozovna n.p. Sběrné suroviny Hradec Králové obhospodařuje v okrese Semily dvanáct výkupen se všeobecným a tři se speciálním zaměřením, které vykoupily kupř. jenom během roku 1978 druhotné suroviny v celkové hodnotě 1 221 700 Kčs, což představovalo 895 tun papíru, 90 tun textilu, 1 476 tun železa, 52 tuny barevných kovů a 15 800 kusů převážně králičích i ostatních kožek.
2) Efektivnost sběru druhotných surovin
Když uvážíme, že jedna tuna starého papíru nahradí 2,5 plnometru dřeva, přičemž cena nejlevnějšího druhu starého papíru 820 Kčs za jednu tunu je zhruba o 2 700 Kčs nižší než je cena nejlevnější buničiny, znamená to, že jsme jenom v roce 1978 díky sběru starého papíru na okrese Semily zachránili více než 2 000 plnometru dřeva a ušetřili více než 2,5 milionu Kč.
Také sběr starého železa nám ušetřil mnoho práce, materiálu i energie.
Jedna tuna starého železa představuje proti výrobě železa z přírodních surovin úsporu dvou tun! kvalitního uhlí a čtyřech tun železné rudy!
To znamená, že 1 476 tun starého železa, jež odevzdali občané, výrobní podniky, školy a všechny ostatní organizace a instituce do našich výkupen na okrese Semily, uspořilo našemu národnímu hospodářství jenom v roce 1978 celkem 2 952 tuny kvalitního uhlí a 5 904 tuny železné rudy.
To jsou jistě velice závažné argumenty, nad nimiž by se měla širší veřejnost hlouběji zamyslet a hledat si odpovídající vztah k n.p. Sběrné suroviny.
3) Povaha činnosti n.p. Sběrné suroviny
Je třeba si více uvědomit, že povaha činnosti n.p. Sběrné suroviny je značně odlišná od všech ostatních odvětví lidské činnosti.
Druhotné suroviny se totiž vyskytují takřka ve všech prostorech nacházejících se ve sféře působení lidské společnosti: setkáváme se s nimi jak v rušných centrech, tak v odlehlých zákoutích.
Celá lidská společnost je tudíž jakýmsi velkým těžebním prostorem, v němž pracovníci n.p. Sběrné suroviny dobývají stéle cennější hodnoty.
Z toho ovšem vyplývá, že n.p. Sběrné suroviny připadá veškerá starost pouze o profesionální těžbu druhotných surovin, nikoliv však za tvorbu jejich zdrojů. Za způsob, jakým se druhotné suroviny ve společnosti hromadí, tj. za jejich přípravu k ekonomicky výhodné těžbě, odpovídá celá společnost, tudíž všechny její složky bez jakékoli výjimky!
Je třeba říci, že širší společenské vědomí se ještě vyznačuje menším porozuměním pro účelné vytváření zdrojů druhotných surovin. Svědčí o tom kupř. i to, že nová sídliště, kde je větší koncentrace obyvatelstva a tím i dobré předpoklady pro ekonomicky výhodnou těžbu druhotných surovin vhodným tříděním domovního odpadu, nebyla až dosud ve své velké většině vybavována výkupnami n.p. Sběrné suroviny. Skutečnost je to tím závažnější, když si uvědomíme, že činnost n.p. Sběrné suroviny se bude v budoucnu více přesouvat právě do oblasti služeb obyvatelstvu a ochrany životního prostředí, protože výrobní podniky se budou snažit vyrábět své výrobky prostřednictvím bezodpadových technologií.
A na závěr ještě pár slov o perspektivách n. p. Sběrné suroviny Hradec Králové na okrese Semily:
do roku 1990 se má několik nevyhovujících výkupen zrušit, ale mnohem více nových se má vybudovat, takže sběrná sít se má rozšířit z dosavadních 15 výkupen na 22 výkupen.
Také v Lomnici nad Popelkou přijde dosavadní provozovna ke zrušení a nová se bude budovat již v roce 1980 pod provozem 13 n.p. Technolen při silnici vedoucí k Nové Vsi nad Popelkou, kde byla dříve zavážka.
Rovněž na lomnickém sídlišti bude v dohledné době vybudována výkupna.

VIII KULTURA
Od letošního roku budeme věnovat první část této kapitoly vždy problematice týkající se výročí místního regionálního významu.
Kronikář předpokládá, že školská a kulturní komise v rámci schvalovacího řízení vykoná na této rubrice také kus práce, takže v budoucnosti bychom měli v kronice podkladový materiál pro případné vydání nějakého tisku, jehož obsah by vyvěral z kronikářských pramenů.

A) UDÁLOSTI, KTERÉ JSME SI PŘIPOMENULI V R. 1979
1) 50 let od úmrtí Augustina Radimského, lomnického rodáka a překladatele prvního vydání Komunistického manifestu v českých zemích v r. 1893
Uplynulo 4. ledna 1979. Radimský zemřel ve Vídni 4. ledna 1929, kde působil jako redaktor dělnického listu „Wienerarbeiterzeitung“.
K této příležitosti se podařilo Městskému muzeu v Lomnici n. P. vydat upomínkový tisk, který vyšel koncem října 1979, a s jehož značnějším prodejem se počítá v r. 1980. Tisk vyšel nákladem 2 000 výtisků, v rozsahu 20 stran, byl opatřen schvalovacím řízením VčKNV, jeho prodejní cena je 3,- Kč. Předpokládá se, že o tisk bude značný zájem, protože jenom v zimním období 1980 bylo distribuováno více než 100 výtisků.
O kvalitě tohoto tisku již napsal odborný článek PhDr. Jan Šťovíček, odborný pracovník Národního muzea v Praze. Poněvadž jde o obsažnou stať odborníka, zapíšeme ji v plném rozsahu do našeho kronikářského zápisu, již také proto, že jde svým způsobem o hodnocení práce kronikáře, pod jehož vedením uvedený tisk vysel.
Dr. Jan Šťovíček

Pamětní tisk o Augustinu Radimském
a) bibliografické údaje
Městské muzeum v Lomnici nad Popelkou vydalo na podzim 1979 u příležitosti 50. výročí úmrtí Augustina Radimského, rodáka z Lomnice nad Popelkou, brožuru s názvem "Augustin Radimský - průkopník marxismu v Čechách".
Jádro tvoří stručná biografie Augustina Radimského, kterou napsal dr. Zdeněk Dvořáček, redaktor nakladatelství Svoboda v Praze (editor Spisů Karla Marxe a Bedřicha Engelse).
Tu doplňuje informace ředitele lomnického muzea prom. geogr. Františka Nováka o nově nalezených dokladech k tomuto průkopníku socialismu v českých zemích, zejména o okolnostech objevení podobizny Aug. Radimského a o jeho rodném domu. To doprovází dokumentace z odhalení pamětní desky Augustinu Radimskému v Lomnici nad Popelkou, jeho dobová fotografie, výtah z matriky, titulní list jeho překladu Komunistického manifestu apod.
b) Dílo Augustina Radimského
Augustin Radimský se zapsal do dějin českého dělnického hnutí zejména svým překladem Marxova a Engelsova Komunistického manifestu, který byl prvním překladem tohoto díla na české půdě. Tento překlad vyšel na podzim 1893 ve Vídni péčí Dělnických listů, v nichž před tím od ledna do září 1893 vycházel na pokračování. Ten byl ovšem vytištěn v Brně, kde byly tištěny i Dělnické listy. (Nebyl ovšem prvním překladem Komunistického manifestu v české řeči; ten vydal už v r. 1882 Leopold Kochmann, ale v emigraci v USA.)
Význam Radimského překladu byl o to větší, že byl přímo autorizován B. Engelsem, který o něm s Radimským korespondoval a jemuž tento překlad zástupci českého dělnictva 11. září 1893 osobně předali. Celé vydání bylo však konfiskováno.
Dnes se dochovaly z něj pouze dva exempláře - jeden v Moskvě, druhý v Olomouci.
Faksimile tohoto překladu vydalo v r. 1973 nakladatelství BLOK v Brně péčí pracovníků Muzea dělnického hnutí Brněnska. Toto faksimile doprovází komentář k edici, kde je též stručná biografie Augustina Radimského.
c) Život Augustina Radimského
Augustin Radimský se narodil 24. března r. 1862 v rodině knihaře.
Svými životními osudy měl však blízko k Liberecku. Již většinu svého dětství a mládí prožil v Liberci, kam po brzké smrti jeho otce se přestěhovala matka, která se znovu provdala, a to za továrního mistra F. Gehlera.
Augustin Radimský v Liberci studoval i na reálce, kterou však pro nedostatek finančních prostředků nemohl dokončit. Byl nucen praktikovat v jedné liberecké textilce.
V Liberci se seznámil i s formujícím se dělnickým hnutím a s myšlenkami vědeckého socialismu. Od konce 70. let se do dělnického hnutí sám aktivně zapojil a pomáhal šířit myšlenky socialismu, a to již v Praze, kam přešel.
Za uvědomovací činnost mezi českým dělnictvem byl několikrát souzen a persekvován úřady. Po vypovězení z Prahy se v 80. letech 19. stol. usadil na Jablonecku, kde dostal v továrnách práci a znovu tu šířil myšlenky socialismu. Opět byl persekvován a tak v r. 1887 přešel do Chrastavy, kde pracoval až do r. 1891, kdy po anarchistickém puči na železniční trati u Liberce byl opět propuštěn z práce.
Za pomoci rakouských soudruhů (zejména V. Adlera, s nímž se seznámil již v Chrastavě) našel však novou práci ve Vídni, a to v redakci sociálně demokratického listu "Arbeiter Zeitung", kde zůstal až do své smrti 4. ledna 1929.
d) Lomnické muzeum a osobnost A. Radimského
Podoba Augustina Radimského nebyla dlouho známa, takže ji nemohla publikovat ani zmíněná brněnská edice jeho překladu Komunistického manifestu.
To se podařilo až lomnickému muzeu, jak o tom píše zmíněné brožura, která i dále doplňuje poznatky o tomto průkopníku českého dělnického hnutí, jemuž a jeho překladu Komunistického manifestu věnovalo lomnické muzeum i dlouhodobou výstavu.
Druhé vydání uvedeného překladu z r. 1898 má Knihovna Václava Kopeckého v Liberci.
Obsahuje předmluvu Augustina Radimského, ve které je citován dopis Bedřicha Engelse z 21. března 1893, kterým schvaluje Radimského překlad.
2) 10 let profesionální existence Měst. muzea
uplynulo k 1. III. 1979, když Městské muzeum v Lomnici nad Popelkou bylo až do té doby organizací, která se nacházela ve správě dobrovolných pracovníků.
Městské muzeum bylo založeno již v r. 1891, na schůzi konané dne 29. listopadu. Prvním správcem muzea, které se nacházelo ve školní budově, kde mělo pro své sbírky vyhrazeny skromné prostory, se stal učitel Josef Petrák.
Do dnešního Hrubého domu, v kterém je dnes muzeum umístěno, stěhoval sbírky z radnice dlouhodobý správce muzea Bohumír Kozák, který zastával tuto funkci od r. 1937 do r. 1968. Po jeho smrti na jaře roku 1968 se ujal muzejních sbírek správce Městského archivu Miroslav Samek a na jeho žádost byl dne 1. III. 1969 jmenován ředitelem muzea František Novák, promovaný geograf, který se stal prvním profesionálním pracovníkem tohoto vlastivědného zařízení Městského národního výboru v Lomnici nad Popelkou.
Po desetiletém působení v této funkci se stal František Novák od 1. ledna 1979 také městským kronikářem, tj. pisatelem těchto řádek.
3) 5. března roku 1874 se narodil v Lomnici nad Popelkou HYNEK BÍM,
odborný učitel a později ředitel měšťanské školy v Tišnově, okres Brno - venkov, kde také zemřel 30. prosince 1958.
Vyučoval též zpěvu a hře na klavír, napsal četné skladby pro klavír a harmonium, mnoho písní a je autorem celé řady úprav lidových písní.
Z jeho nejvýznamnějších prací uvádíme:
Zpěvník národních písní s úvodem
Valašské a slovenské lidové písně
Lidové písně z Hustopečska
V roce 1955 byl vyznamenán vyznamenáním "Za vynikající práci".
4) 8. března 1959 vzniká první Brigáda socialistické práce na okrese
Tuto první BSP na okrese Semily utvořili pracovníci Vodohospodářské stavební obnovy, kteří pracovali od r. 1958 na generální opravě regulace Popelky v Lomnici nad Popelkou. Při těchto pracech byla mimo jiné také zasypána stará studánka zvaná Homolka.
Členy této první BSP byli:
Jaroslav Haman, Josef Hanuš, Jaroslav Grof, Jaroslav Malinský a Jaroslav Holubec.
5) 12. března 1939 zesnul v Praze univ. Prof. dr. JOSEFCHLUMSKÝ,
ZAKLADATEL ČESKOSLOVENSKÉ FONETIKY
lomnický rodák, který se narodil 23. ledna 1871 v Xaverovicích (Nových Dvorech) v čp. 1. Jeho bratr Vítězslav byl lékařem světového jména a působil jako univ. prof. na Komenského Univ. v Bratislavě.
Poněvadž jde o významnou problematiku, kterou se budou orgány naší lidosprávy zanedlouho zabývat, zejména pak ve školské a kulturní komisi se budou projednávat četné návrhy ve vztahu k rodině Chlumských, náš zápis bude poněkud obšírnější. Jeho smyslem je připravit členy školské a kulturní komise i širší veřejnost k vlastivědným počinům a akcím, které zde budou nastíněny.
Naším třetím univ. profesorem fonetiky a ředitelem Fonetického ústavu na Filozofické fakultě Karlovy University v Praze je Univ. prof. PhDr Milan Romportl, DrSc., turnovský rodák, který projevil velice živý zájem o naši práci ve věci uctění památky prof. Josefa Chlumského. Z toho důvodu zde ocitujeme podstatnou část dopisu lomnického muzejníka a kronikáře, který obsahuje stručný výčet vlastivědných akcí a počinů, jež by měly být ve věci rodiny Chlumských v Lomnici nad Popelkou pořádány.

Titl.
Univ. prof. Dr. Milan Romportl, DrSc.,
Havlovská 40
160 00 Praha 6 – Dejvice

Vážený a milý soudruhu profesore,
Váš vřelý vztah a hluboký zájem s. děkana i celého profesorského sboru Filozofické fakulty UK v Praze o osobnost prof. Josefa Chlumského na mě učinily velký dojem a do značné míry mi jsou i inspirací k další činnosti, kterou míním ve věci širšího společenského docenění našich významných lomnických rodáků podnikat v rozsahu, s nímž si Vás dovoluji obeznámit.
Vzhledem ke skutečnosti, že Lékařská fakulta University Komenského v Bratislavě, která mi takřka obratem a zcela bezplatně zaslala 255 stránkový sborník vydaný k stému výročí narození našeho lomnického rodáka univ. prof. MUDr. Vítězslava Chlumského, zakladatele a přednosty první Ortopedické kliniky v Československu, v němž jsem se mimo jiné dočetl, že na Slovensku jej považují za největšího lékaře, jakého kdy měli, že je prokazatelně jejich nejvíce citovanou osobností ve světové lékařské literatuře apod., bude zcela určitě zastávat podobné stanovisko ve věci uctění jeho památky jako Vaše Filozofická fakulta UK v Praze v případě jeho bratra Josefa, jsme postaveni před úkol vypořádat se s problematikou nejenom přesahující místní význam, ale i obsahově již značně širokou.
Zvláště V. Chlumský se mi jeví jako osobnost, jejíž činnost se neomezovala na užší enklávu lékařské odbornosti. O neobyčejné šíři jeho zájmů svědčí kupř. také jeho literární pokusy, v nichž uplatňoval svůj bystrý postřeh, a které se mi dostaly v rukopise díky pochopení žijících příslušníků rodiny Chlumských nedávno do rukou.
Vítězslav se také zasloužil o to, že Josef mohl vůbec studovat na Filozofické fakultě, protože jakmile získal dobře placené místo demonstrátora, koupil Josefovi prádlo, šaty a jiné potřebné věci a dal mu k dispozici celé svoje stipendium na neomezeně dlouhou dobu.
Když jsem si přečetl více materiálů o rodině Chlumských, z níž vzešli jeden velice nadaný, ale ve 28 letech předčasně zesnulý básník Čeněk Chlumský a dva univ. profesoři - zakladatel čs. fonetiky Josef a zakladatel čs. ortopedie Vítězslav a seznámil se v podání Josefově s rodiči obou bratří, dospěl jsem k radostnému zjištění, že vlastivěda našeho kraje se konečně může vymanit ze svého uzavřenějšího regionálního rámce a promlouvat také o hodnotách, které mají obecnější platnost.
Když jsem kupř. zjistil, že ve stomatologické chirurgii se až dodnes používá Chlumského roztok a přitom se zeptal těch, kdož ho používají v Lomnici nad Popelkou a v Jičíně, zda vědí, kdo to byl Chlumský a dostal jsem zápornou odpověď, uvědomil jsem si, že se jedná o velký společenský dluh, který je zapotřebí splácet především prostřednictvím muzejní a vlastivědné práce.
Z toho důvodu mám v plánu splácet tento dluh zhruba tímto způsobem:
1) Malá výstavka, kterou budeme pořádat v r. 1980 od 13. července do 10. srpna, bude oficiálně věnována dvoustému výročí založení osad Morcínova, (Lomnice nad Popelkou), Nových Dvorů (dnes již rovněž Lomnice nad Popelkou - rodiště Chlumských), a Bezděčína (osady, která k Lomnici nepatří).
Tato výstavka bude prvním impulzem a záminkou k obeznamování širší veřejnosti s významem rodiny Chlumských. Tomu by měl sloužit také audiovizuální pořad, jehož obsah by byl věnován širší společenské interpretaci některých poznatků V. Chlumského, jež přesahují hranice užší lékařské odbornosti.
2) V říjnu 1981 v rámci výstavy pořádané k volbám do národních výborů bude patřičně zdůrazňováno, že nejvýznamnějším počinem na poli vlastivědné práce bylo v uplynulém volebním období objevení problematiky Chlumských, v níž lze již vidět počátky nového odvětví vlastivědné činnosti na Lomnicku, vztahujícího se k obsahu, jenž znatelně přesahuje místní význam.
3) V červenci a v srpnu 1982 v rámci akcí pořádaných k 750. výročí historické existence Lomnice nad Popelkou znovu vyzdvihnout význam bratří Chlumských a věnovat jim patřičnou pozornost jako lidem, kteří založili v naší vlasti nová významná odvětví lidské činnosti, jež prokazují rostoucí životaschopnost až do dnešní doby.
4) V září a v říjnu 1983 uspořádat samostatnou výstavu věnovanou významu rodiny Chlumských ve všech čtyřech výstavních místnostech Měst. muzea v Lomnici nad Popelkou, tj. na ploše 150 m. Tuto výstavu by zahájili představitelé Filozofické fakulty v Praze a Lékařské fakulty UK v Bratislavě.
5) Ze shora uvedené výstavy by měl vzejít podnět k uměleckému ztvárnění Vítězslava Chlumského a Josefa Chlumského ve formě sochařských děl, která by byla instalována v prostoru lomnického sídliště. Tam by jedni ze zakladatelů novodobého vztahu člověka k prostředí patrně mohli najít odůvodněné místo a pomáhat vytvářet pocity domova.
Také přírodu v okolí města na vhodném místě v blízkosti Nových Dvorů akcentovat sochařským ztvárněním básníka Čeňka Chlumského a přímo v Nových Dvorech instalovat sousoší, které by v rodičích Josefa a Vítězslava Chlumského vyjadřovalo spořádaný rytmus prostého venkovského života, z něhož nám vyrostli lidé, jakými byli zakladatelé naší čs. fonetiky a čs, ortopedie. Samozřejmě že by šlo o sousoší rodičů a dětmi. Tím by se zkulturnilo také okolí Lomnice n. Pop., které je bohaté na přírodní krásy, ale z kulturně ideového hlediska je polidšťováno převážně pouze výtvory, jež k němu vyjadřují náboženský vztah, a to ještě bohužel většinou na dosti nízké umělecké úrovni.
6) V r. 1986 nebo 1987 zpřístupnění rozsáhlejší stálé expozice věnované rodině Chlumských. V té době má mít totiž muzeum již k dispozici plochu podlaží o 1 200 metrech čtverečních namísto dnešních 550 m.
7) Všechno připravit k tomu, aby v r. 1991, kdy bude Městské muzeum v Lomnici nad Popelkou slavit 100. výročí svého vzniku, mohlo nést název Muzeum bratří Chlumských v Lomnici nad Pop. Přitom muzeum nebude rezignovat na své dosavadní všeobecnější zaměření, název bude sledovat propagační cíle. Prostřednictvím bratří Chlumských by se mělo muzeum dostávat snadněji do povědomí širší veřejnosti.
Vzhledem k tomu, že jsem Vám napsal nikoliv běžný dopis, ale rámcovou koncepci určitého úseku vlastivědné práce, jemuž bych chtěl věnovat větší pozornost až do svého příp. odchodu do důchodu (pokud budu živ a zůstanu ve funkci vedoucího muzea, v roce 1993), považuji za vhodné odeslat kopii tohoto dopisu zároveň řediteli Krajské galerie v Hradci Králové PhDr. Josefu Sůvovi, protože jemu přísluší a bude příslušet případné posuzování koncepčních záměrů dotýkajících se vážněji umění, stejně tak jako i případné schvalování všech uměleckých počinů, k nimž by mělo v budoucnosti dojít…
V Lomnici nad Popelkou 26. II. 1980
František Novák, prom. geograf, samostatný historik pověřený vedením Městského muzea v Lomnici nad Popelkou

Podstatnou část dopisu jsme zapsali proto, že kronika má obsahovat nejenom fakta a události, ke který došlo, ale také různé plány a předsevzetí, zejména z oblasti volebního programu NF a vlastivědně osvětové činnosti. Kromě toho bude možné po letech zjistit, co se podařilo z toho, co je zde napsáno, uskutečnit.
Poněvadž v kronice mají být také obsaženy autentické vzpomínky pamětníků, využili jsme 40. výročí úmrtí univ. prof. Josefa Chlumského k tomu, abychom získali cenné informace od s. učitelky Anny Jaklové, rozené Koudelkové, bytem Lomnice nad Popelkou čp. 344, jejíž matka byla rozená Chlumská, sestra prof. J. Chlumského.
Jde o první zápis vzpomínky pamětníka v naší městské kronice opět po 13 letech:
Anna Jaklová: Universitní profesor Josef Chlumský
Strýček Josef byl o tři roky mladší než strýček Vítězslav. Byl vyšší, štíhlý, velmi hezký, oči a vlasy měl tmavé. Měl velmi hezké vystupování.
Po gymnasiálních studiích podvolil se vůli rodičů a odešel studovat bohosloví do semináře v Hradci Královec. Později mu nevyhovovalo nové prostředí a ač byl vybrán na studie do Říma, odešel po dvou letech ze semináře a vstoupil na filosofickou fakultu v Praze, aby dále rozšiřoval svoje vědomosti.
Během studií dal se v r. 1895 zapsat na universitu ve Štrasburce, v březnu 1896 zavítal do Paříze a v květnu 1896 se zapisuje na fakultu v Berlíně. Odtud odjíždí v srpnu 1896 na výstavu do Nižního Novgorodu (nyní Gorkij) a v září 1896 byl zapsán na filosofické fakultě v Paříži, kde pobyl celý rok.
V Praze byl pak po vykonaných zkouškách 21. října 1898 promován na doktora filosofie. Po dokonaných studiích vyučoval krátký čas na gymnasiu v Praze, pak v Jičíně a opět se vrátil do Prahy.
Jeho žákem byl též doktor Václav Příhoda, který vzpomíná na svého profesora němčiny (Učitelské noviny č. 24 ze dne 5.VI. 1969) jako na muže statečného, charakterního - vzor slovem i skutkem -, který viděl i v němčině prostředek výchovy.
Z Prahy odjíždí do Paříže, kde se stává asistentem pařížské university u prof. abbého J. Rousselota, zakladatele fonetiky.
Ve Francii získal významné postavení. Za svou vědeckou práci v oblasti fonetiky obdržel několik diplomů a vyznamenání.
Po vypuknutí první světové války byli z Francie vypovídáni všichni cizinci a tak i strýček Josef se musel vrátit do vlasti. Ve válečné době byly ztíženy i dopravní podmínky a tak se musel vracet domů přes Švýcary a Rakousko.
U nás měl strýček zatím svůj domov. Jako dítě si pamatuji, jak k nám přijel domů unaven dlouhým cestováním a s velkým lodním kufrem. Vyprávěl o velmi špatné cestě, o stálých prohlídkách v zemích, kterými musel projíždět a jak si konečně oddychl, když byl v Čechách a doma.
Několik dní u nás pobýval a pak odejel do Prahy, kde působil na universitě.
Často u nás trávil prázdniny a volné chvíle. Pamatuji se, že ráno již o páté hodině se procházíval na Láni s knížkou v ruce. Neustále studoval a psal.
V Praze se strýček oženil. Jeho žena Helena byla dcerou universitního profesora dra E. Peroutky. I pak k nám oba přijíždívali a pobývali u nás o prázdninách. Chodívali jsme s nimi společně po procházkách, na kterých nás strýček poučoval a pěstoval v nás lásku k přírodě a k vlasti. Běda, když jsme utrhli několik lístečků, hned následovalo poučení. S mým bratrem, gymnasistou, probíral základy jazyka francouzského a denně mu ukládal několik stránek překladu z knihy Svatopl. Čecha "Výlet pana Broučka do XV. století". Často spolu konversovali a bratr se tak výborně procvičil. V 6. třídě měl být poslán na studia do Francie, ale pro nesouhlas maminky k tomu nedošlo.
Strýček byl i velkým vlastencem. Jeho láska k vlasti se projevovala i v zájmu o zlepšení vyučovací metody v občanské nauce na našich školách. Po podepsání mnichovského diktátu v r. 1938 vrátil strýček do Francie všechna vyznamenání, která v době svého pobytu v Paříži obdržel. Byl to protest proti zrádnému jednání Francie a Britanie.
Tato událost způsobila bezpochyby i zhoršení jeho zdravotního stavu.
Téměř symbolicky umírá v březnu 1939 a měl kremaci 15. března 1939 v den vstupu hitlerovských vojsk do naší republiky.

6) 13. května 1959
vznikla v STS brigáda socialistické práce, která se v roce 1978 stala nositelem ZLATÝCH ODZNAKů BSP jako první BSP v Lomnici nad Popelkou.
7) l. září 1949
jsme si připomněli 30 let profes. Existence HUDEBNÍ ŠKOLY v Lomnici nad Popelkou, která je nyní součástí Lidové školy umění. Do té doby se starala o finanční záležitosti a provoz hudební školy správní komise Městské hudební školy, která získávala většinu finančních a jiných prostředků od příznivců a přátel hudby z řad občanů.
Teprve od uvedeného data přestala být hudební škola v Lomnici nad Popelkou závislá na finančních možnostech veřejnosti a stala se institucí zabezpečovanou dotacemi KNV v Liberci.
8) 25. října 1919
se narodil ve Stružinci OLDŘICH OPLT, akademický malíř a profesor Akademie výtvarných umění v Praze. Rodák ze Stružince, který žil i v Lomnici n. P., čs. reprezentant ve sjezdu na lyžích v letech 1947 a 1948, převzal v pátek 4. května 1979 v Rytířském sále Valdštejnského paláce v Praze z rukou ministra kultury ČSR Milana Klusáka titul "Zasloužilý umělec", který získal za svoji dlouholetou uměleckou činnost a úspěšnou pedagogickou práci na Akademii výtvarných umění.
Příznivci jeho umění mohli v r. 1979 vidět výběr jeho díla celkem na třech samostatných výstavách:
v oblastní galerii v Liberci
v galerii Václava Špály v Praze
v Městském muzeu v Lomnici nad Popelkou.
Nákladem Svazu českých výtvarných umělců vyšel k jeho výstavám pořádaným ve shora uvedených galeriích reprezentativní katalog, kde byla zhodnocena jubilantova životní práce.
Městský národní výbor v Lomnici nad Popelkou přijal rozhodnutí o zřízení samostatné výstavní síně Oldřicha Oplta, pro kterou zakoupil dva obrazy a další dva získal od prof. Oplta darem.
9) 8. listopadu 1954
vznikl v Lomnici nad Popelkou PODKRKONOŠSKÝ SYMFONICKÝ ORCHESTR ZDEŇKA FIBICHA
10) 20. listopadu 1949
se uskutečnilo otevření ÚZEMNÍCH JESLÍ PROF. DR. ZDEŇKA NEJEDLÉHO v Lomnici nad Popelkou.
11) 9. prosince 1959
byl při MěstNV v Lomnici nad Popelkou ustaven SBOR PRO OBČANSKÉ ZÁLEŽITOSTI
Prvním předsedou tohoto Sboru se stal
František Jehlička, jeho zástupcem s. Ludmila Švadlenková, předsedkyně MO Českého svazu žen.
12) 13. prosince 1959 - odhalení pamětní desky JOSEFU JANU FUČÍKOVI
na jeho rodném domě v Lomnici nad Popelkou - Podměstí k stému výročí jeho narození (10.XII.1859).
O životě a díle tohoto nejvýznamnějšího vlastivědného pracovníka Lomnická promluvil k dětem, učitelům, zástupcům MěstNV a občanům Rudolf Hlava, učitel jedenáctiletky ze Semil.
Desku do opatrování přijal za město Lomnici nad Popelkou soudruh Václav Jakubičko, náměstek předsedy Městského národního výboru.
Slavnostní sbory zazpíval mužský sbor pěveckého odboru OB Bořivoj za řízení učitele Antonína Motejla.
Byla přítomna též stařičká manželka oslavence Anna Fučíková, rozená Čejková a více členů jeho rodiny - dětí, vnuků a pravnuků.
Desku zhotovily Komunální služby města Lomnice nad Popelkou a účtovaly za ni Osvětové besedě 1192,- Kč.

B) JEDNOTNÝ KLUB PRACUJÍCÍCH ROH V LOMNICI NAD POPELKOU
je kulturním zařízením, které se největší měrou podílí na zabezpečování kulturního života ve městě.
Náš kronikářský zápis o tomto zařízení si tentokráte rozdělíme na dvě části. V první se obeznámíme s organizační strukturou JKP, ve druhé se budeme dotýkat v chronologickém pořadí některých akcí pořádaných v roce 1979.
1) Organizační struktura JKP a přehled akcí v roce 1979
a) Organizace sdružené na činnosti a provozu JKP
Jednotný klub pracujících byl v Lomnici nad Pop. ustaven na ustavující konferenci dne 18. ledna 1975.
Toto kulturní zařízení ROH sdružuje následující lomnické závody a instituce:
ZV ROH Technolen, ZV ROH Čokoládovny, ZV ROH Strojní a traktorová stanice, ZV ROH Agropodnik, Základní devítiletou školu, ZV ROH Elitex,
ZV ROH MěstNV, ZV ROH Interiér, ZV ROH OÚNZ a ZV ROH Kovozávody.
b) Údaje o počtu pracovníků
V trvalém pracovním poměru pracuje celkem šest pracovníků, z nichž jeden ředitel vykonává politicko-odbornou činnost a jeden technický pracovník organizačně-technické práce.
Kromě těchto dvou pracovníků pracují v JKP ještě dva administrativní pracovníci a dva pracovníci provozní.
V částečném pracovním poměru zaměstnává JKP celkem pět lektorů, takže celkový počet pracovníků je jedenáct, z toho šest stálých a pět příležitostných.
c) Kluby mládeže a přátel umění
Při Jednotném klubu pracujících v Lomnici n. P. pracoval v r. 1979 jeden klub mládeže, který sdružoval celkem 65 členů a jeden klub přátel umění se sto jedenácti členy.
d) Zájmová umělecká činnost
se větví do mnoha různých souborů a kroužků. V divadelním ochotnickém souboru Tyl pracovalo v r. 1979 celkem 35 dospělých, loutkářský kroužek Popelka pracoval ve dvou odděleních; dospělí byli za svoji záslužnou činnost pochválení v krajském deníku Pochodeň a hráli pro děti v patnácti členech, v dětském oddělení působilo dvacet dětí. Pěvecký soubor Bořivoj měl 40 aktivních členů, hudebních souborů a kroužků pracovalo při JKP v roce 1979 celkem 10 o 113 členech, jeden soubor písní a tanců o deseti členech, recitační kroužek měl šest členů, dva sběratelské - filatelistický a filumenistický měly dohromady 48 členů a dva ostatní - praktického a korespondenčního šachu měly celkem 35 členů.
e) Politicko-vzdělávací činnost
V r. 1979 pořádal JKP tři naučné přednášky, které vyslechlo celkem 195 posluchačů, jednu populárně-vědeckou přednášku, jíž se zúčastnilo 16 posluchačů, dva jazykové kursy pro 23 účastníků, jeden kurs s technickým zaměřením pro 18 účast., tři kursy pohybové výchovy pro 32 dětí, dva kursy společenského tance pro 160 mladých lidí, dvě besedy pro 600 účastníků, jedno školení pro 19 účastníků a tři výstavy pro 4 300 návštěvníků.
f) Kulturně společenské akce
V r. 1979 uspořádal JKP 34 vystoupení profes. umělců, které zhlédlo celkem 10 327 návštěvníků, 43 vystoupení souborů ZUČ, jež vidělo celkem 8 093 návštěvníků, uskutečnilo se 5 setkání mládeže v Klubu mladých, kterých se zúčastnilo 625 mládežníků, šest akcí brigád soc. práce navštívilo 348 lidí, a sedm ostatních akcí společenského života navštívilo celkem 1 738 lidí.
JKP uspořádal také 4 soutěže, kterých se zúčastnilo 470 lidí, dva zájezdy pro 160 lidí a 13 ostatních akcí pro 3 521 účastníků.

2) Chronologický přehled akcí pořádaných JKP v roce 1979
LEDEN
11. se konala okresní přehlídka loutkářských souborů v Jičíně, jíž se zúčastnil i lomnický loutk. soubor POPELKA, který tam předvedl hru "O statečné Máně".
13. reprízoval soubor Popelka tuto hru v Lomnici; před 98 vděčnými posluchači.
Téhož dne pořádal Městský výbor KSČ Ples pracujících v lomnické sokolovně, kam se přišlo pobavit 600 lomnických i mimolomnických občanů.
Poněvadž 13. I. byla sobota, konala se toho dne ještě jedna akce - Večer pro BSP n.p. Technolen při hudbě Hi-Fi lomnického Svazarmu za účasti 35 lidí.
20. pro malé posluchače a diváky loutkáři opět reprízovali úspěšné představení "O statečné Máně". Jejich produkci tentokráte sledovalo 69 diváků, většinou dětí, z nichž některé přišly v doprovodu dospělých.
Téhož dne byla v Městském kině zpřístupněna výstava divadelní fotografie lomnického fotoamatéra Jaroslava Vávry.
23. v úterý se konalo vystoupení souboru "JEZDCI" z Kolína za účasti 105 návštěvníků. "JEZDCI" zpívali písně všech druhů a žánrů tzv. country, tj. z venkovského a pasteveckého způsobu života prostých lidí.
24. ve středu se konala schůze 15 členného výboru JKP.
27. se hrála v Tylově divadle před 318 diváky Shakespearova hra "Komedie plná omylů" v provedení Divadla Vítězného února z Hradce Králové.
Téhož dne se konala okresní přehlídka loutkářských souborů ve Vysokém nad Jizerou, které se zúčastnil také lomnický soubor Popelka.
ÚNOR
1. byla zpřístupněna veřejnosti v Okresním muzeu Českého ráje výstava fotografií "Kraj pod Táborem" v provedení lomnického fotoamatéra Jaromíra Bergera. Tuto výstavu pořádalo Okresní kulturní středisko. Ukázalo se však, že únor není vhodný termín pro výstavnickou činnost v muzeích, která jsou navštěvována převážně od jara do pozdního podzimu, a tak tato hodnotná výstava, která měla v Lomnici nad Popelkou v r. 1977 největší úspěch ze všech výstav pořádaných v Městském muzeu, neměla očekávanou návštěvnost.
9. v pátek vystupovali v Tylově divadle před 411 diváky populární zpěváci Marie Rottrová a Petr Němec v doprovodu známé ostravské hudební skupiny "Plameňáci".
10. v sobotu pořádal TJ oddíl kopané "Sportovní ples" za účasti 585 platících účastníků.
13. v úterý se konal v klubu ROH za účasti 142 návštěvníků šestý koncert Lomnické hudební sezóny 1978/79. Účinkovali zasloužilá umělkyně Marcela Machotková a zasloužilý umělec Václav Zítek, oba sólisté opery Národního divadla.
14. ve středu se konala v 19:00 hodin ve vinárně hotelu "Praha" přednáška učitele včelařství s. J. Kováře z Martinic. Vyslechlo ji 45 včelařů. Přednáška se konala pod názvem "Zdravá včela-základ úspěchu", přičemž současně předseda MO včelařů s. Josef Vilimovský spolu s členem výboru Milošem Prokopem upozornili přítomné včelaře, že podle nařízení Veterinární služby jim vzniká povinnost odevzdat z každého uhynulého včelstva 50 včel a jeden plást Veterinární službě se sídlem v Rovensku pod Troskami, která provádí vyšetření nákazy plodu. Domníváme se, že včelaři si zasluhují širšího společenského uznání, protože vyrábějí za stále těžších podmínek hodnoty, které mají pro zdravý vývoj lidské společnosti neocenitelný význam.
17. v sobotu v sále JKP na Husově náměstí se hrálo před 102 diváky loutkové představení "Ostrov splněných přání" v provedení loutkářského souboru Popelka.
Téhož dne zajížděl pěvecký soubor Bořivoj do Hradce Králové, aby se tam zúčastnil krajského kola soutěže pěveckých souborů a sdružení.
Večer se konal Zahrádkářský ples, jehož se zúčastnilo 236 platících účastníků.
21. se konala schůze výboru JKP.
22. ve čtvrtek se konalo v sále JKP školení ROH, kde se probíralo téma "Mezinárodní odborové hnutí po IX. sjezdu ROH v boji za jednotu , sociální pokrok a mír".
Téhož dne večer pořádal Klub mladých v sále JKP pořad pro mládež s vystoupením souborů zájmové umělecké činnosti a s diskotékou.
24. v sobotu byl zahájen turnaj neregistrovaných šachistů za účasti 28 soutěžících.
Loutkáři sehráli pro 69 diváků oblíbenou hru "O statečné Máně".
V Tylově divadle se večer před 296 diváky hrála div. hra "Pohlednice z Benátek", jejímž autorem je slovenský dramatik Peter Kováčik. Hru předvedli členové Divadla bratří Mrštíků z Brna.
Velice rušné dny prožívali lidé v sobotu 24. února a v neděli 25. února v sokolovně, kde tělovýchovná jednota - oddíl ZRTV, pořádal první den šibřinky při účasti 700 lidí a druhý den se zde konal dětský karneval, v jehož rámci se bavilo v sokolovně 800 lidí.
26. byl promítán v Městském kině film na počest Vítězného února, jehož se zúčastnilo 238 návštěvníků, kteří si vyslechli též projevy představitelů soc. lidosprávy.
27. se konaly v sokolovně "Dozvuky", což je jakési pokračování šibřinek, jichž se zúčastnilo 300 lidí.
28. se v sále JKP za účasti 70 soutěžících účastníků konalo okresní kolo v recitaci učňovské a studentské mládeže.
Pořadatelem a hlavním rozhodčím soutěže bylo Okresní kulturní středisko v Semilech, JKP byl spolupořadatelem.
Ještě malý dodatek k únorovým programům: 17. února se konal na Košově Sokolský bál, jehož se zúčastnilo 160 lidí.
BŘEZEN
3. reprízovali loutkáři pro 70 vděčných diváků představení "Ostrov splněných přání".
4. se konal pro ženy k MDŽ pořad "Celestýnka" ve spolupráci s JZD. 380 účastníků.
5. pod záštitou ONV, OV KSČ a OOR, byla pořádána estráda a po ní taneční zábava. Vystupovali bří Pantůčkové z Brna. 450 účastníkům.
6. ve spolupráci s Jednotou LSD Jilemnice a MO Čs. svazu žen pořádána módní přehlídka při účast 140 žen.
8. v den MDŽ vystupovala dvakráte kapela "Velkopopovická kozlovka", která hrála lomnickým ženám dvakráte i následujícího dne. Těchto akcí se zúčastnilo více než 1 000 pracujících z lomnických závodů.
JKP zaplatil Krajskému podniku pro film, koncerty a estrády v Hradci Králové za tři vystoupení Velkopopovické kozlovky celkem 16 228,- Kčs, bez dopravy a ubytování, a to 15 640 Kčs za brutto honoráře pro 10 umělců a tři techniky a 588,- Kčs daň z honorářů.
11. předvedl v Libštátě divadelní ochotnický soubor Tyl hru J. Žáka "Študáci a kantoři".
12. se konala v sále JKP před 75 posluchači přednáška pod názvem "Z historie Krkonoš".
17. hráli lomničtí ochotníci v Tylově divadle před 230 diváky hru "Študáci a kantoři".
22. se pobavilo 78 mladých lidí v pořadu Klubu mladých.
24. v sobotu v 15:00 hodin měl premiéru pionýrský loutkářský kroužek, který zahrál pro 70 dětí hru o pejskovi a kočičce.
Tentýž den večer od 19:30 hod se hrála v Tylově divadle před 395 diváky předposlední hra v předplatném "ROZBITÝ DŽBÁN", kterou předvedli členové činohry Národního divadla v Praze Bořivoj Navrátil, Miroslav Doležal, Milan Stehlík, Eva Klenová, Jana Boušková, Lenka Fišerová, Petr Svojtka aj.
Kromě toho se konala ještě taneční zábava v sokolovně, kterou pořádal oddíl košíkové lomnické TJ. Pořadatelé přivítali 620 lidí.
26. se konala druhá přednáška ze tří přednášek o Krkonošském nár. parku, která měla název "Zvířena Krkonoš". Do sálu JKP si přišlo vyslechnout přednášku 90 lidí.
27. vystupoval v Tylově divadle před 290 posluchači Ivan Ženatý v samostatném houslovém koncertu za doprovodu prof. Boženy Kronychové.
DUBEN
3. reprízoval v Tylově divadle lomnický ochot. divadelní soubor Tyl hru Jaroslava Žáka "Študáci a kantoři" před 415 nadšenými diváky.
7. sehrál před 60 diváky loutkářský soubor Popelka představení "Kašpárek na Měsíci".
9. se konala poslední přednáška z cyklu pojednávajícím o Krkonošském národním parku pod názvem "Rostlinstvo Krkonoš". (35 posl.)
10. přijelo do Lomnice nad Popelkou na pozvání OKS Semily a JKP Lomnice n. Pop. Krajské loutkové divadlo "DRAK" z Hradce Králové, jež zahrálo pro 310 dětí mateřských škol představení "Dům plný pohádek".
Tentýž den večer se konal v Tylově divadle předposlední koncert lomnické hudební sezóny. Před 117 posluchači účinkovalo Adamusovo dechové trio ve složení Jan Adamus - hoboj, Jiří Hlaváč - klarinet a Svatopluk Čech –fagot.
11. se konala schůze výboru JKP za účasti 10 členů.
15. pořádal oddíl kopané taneční zábavu pro 480 účastníků.
18. zajeli lomničtí ochotníci do Turnova, aby tam sehráli "Študáky a kantory" od J. Žáka.
24. se konaly v Tylově divadle při účasti 500 lidí oslavy 30. výročí založení Pionýrské organizace SSM, odpoledne probíhal sportovně branný den na stadionu a dalších místech v Lomnici nad Popelkou.
Večer se konal závěrečný koncert lomnické hudební sezóny, na němž se před 119 posluchači představili Josef Koďousek na violoncello, zasloužilý umělec František Pošta na kontrabas a Květa Novotná ve hře na klavír.
25. probíhal pro žáky 4. a 5. tříd ZDŠ v Tylově divadle výchovný koncert pod názvem "Psaníčko od skladatele".
26. se představili lomnické veřejnosti žáci místní Lidové školy umění v samostatném koncertu, na který se přišlo podívat 180 posluchačů.
27. ve spolupráci s OKS Semily se za přítomnosti 70 soutěžících uskutečnila v Tylově divadle soutěž zpěváků tanečních písní okresu Semily.
30. pořádala MO SSM taneční zábavu pro 180 lidí. 25. dubna ve středu měli členskou schůzi lomničtí zahrádkáři, na které jim Josef Kovář, botanik z Martinic objasňoval problematiku přípravy půdy, jarních výsevů a vysazování rostlin.
KVĚTEN
1. reprízovali loutkáři představení "Kašpárek na Měsíci" před 80 dětmi.
2. byla zpřístupněna veřejnosti výstava obrazů pořádaná k 70. narozeninám lomnického rodáka, libereckého malíře Františka Patočky. Na její zahájení přišlo po májové manifestaci 300 platících návštěvníků, kteří si vyslechli projev profesora J. Tomsy z Liberce.
V budově ZDŠ byla zpřístupněna veřejnosti výstava ručních prací, kterou pořádala MO Čs. svazu žen v Lomnici nad Popelkou.
Večer se konalo v Tylově divadle před 275 diváky představení pod názvem "Přísní milenci".
3. se promítaly pro 210 dětí mateřských škol filmy s pohádkovou problematikou.
V 10:45 dopoledne proběhl druhý ročník štafety mládeže a pionýrů "Pod partyzánskou vlajkou" na náměstí u desky popravených.
5. se konalo slavnostní zasedání v Tylově divadle, o kterém jsme již v naší kronice podrobněji psali v kapitole II.
12. v sobotu se konal v Tylově divadle slavnostní koncert 70 členného pěveckého sboru učitelů z Görlitz - NDR před 150 posluchači.
14. v pondělí se konal v naplněném Tylově divadle před 520 diváky velký estrádní pořad s Josefem Zímou a jeho hosty Jiřím Prokelem, Lubomírem Lipským, Miroslavem Homolou, Aťkou Janouškovou, Aninou Princovou a dalšími.
22. v úterý v rámci Mezinárodního roku dítěte se uskutečnil koncert 200 členného pěveckého pionýrského sboru za doprovodu Podkrkonošského symfonického orchestru a řízení Jiřího Matlase v Tylově divadle před 400 posluchači.
26. v sobotu se přišlo 150 lidí podívat na slavnostní pořad a vyhlášení vítězů jubilejního „X. Cyranova kordu" (soutěže jednotlivců v monolozích z divad. her a recitaci). Pořad byl zahájen vystoupením skupiny historického šermu ROMANTIK z Prahy.
31. se konal v sále JKP další pořad Klubu mladých s diskotékou a okénkem hostů.
ČERVEN
2. jela Strojařka vedená kapelníkem Františkem Sackým do Semil, kde účinkovala při oslavách Mezinárodního roku dítěte.
7. hráli lomničtí ochotníci před 180 diváky v Hořicích hru "Študáci a kantoři".
13. účinkovala v Tylově divadle pražská skupina OLYMPIC. Pro zajímavost uvádíme, že účinkovala ve vyprodaném divadle, když v hledišti bylo 480 převážně mladých lidí, kteří platili vstupenky po 18 a 25 Kčs.
Režie spojená s vystoupením skupiny činila kolem 6 000 Kčs, když umělcům bylo vyplaceno na základě smlouvy 5 440 Kčs, takže se jednalo o podnik, který byl vysoce rentabilní, měřeno ovšem finančními ukazateli.
19. v úterý předvedli 320 lomnickým divákům herci Městských divadel pražských lyricko-satirickou komedii "Taxi přejede za půl hodiny".
22. se uskutečnil v Lomnici nad Popelkou "Běh Rozvoje", jehož se zúčastnilo 300 startujících.
Koncem června odjel do NDR Podkrkonošský symfonický orchestr k několika vystoupením.
ČERVENEC
V červenci si vybírají pracovníci JKP dovolenou a z toho důvodu se hlavní těžiště kulturně osvětové činnosti v tomto měsíci přesouvá na Městské muzeum.
SRPEN
O srpnu platí totéž co o červenci, až na skutečnost, že 27. VIII. uspořádal JKP Slavnostní koncert k SNP v provedení PSO v Tylově divadle za účasti 350 posluchačů.
PSO potom zajížděl 28. do Semil a 30. do Železného Brodu, kde provozoval vesměs koncerty na počest 35. výročí Slovenského nár. povstání.
10. v pondělí za účasti 360 diváků se konal v Tylově divadle zábavný pořad, ve kterém se lomnické veřejnosti představili známí umělci Jiří Štědroň a Luděk Nekuda s doprovodnou hudební skupinou. Pořad se nazýval "Pánská jízda".
16. v neděli se konalo v Tylově divadle zahajovací představení v předplatitelské sezóně 1979/80. Hrála se "Manon Lescaut" - slavná historie rytíře des Gieux a Manon Lescaut v provedení Divadla bratří Mrštíků z Brna.
17. se konala slavnostní schůze, na níž bylo vzpomenuto 25. výročí založení Podkrkonošského symfonického orchestru v Lomnici nad Popelkou. Zúčastnilo se 40 lidí.
19. podnikl Bořivoj tzv. tajný výlet. Zahrádkáři pořádali výstavu květin.
22. v sobotu byl zahájen kurs společenské výchovy a tance pod vedením mistra tance Petra Mertlíka, doprovázeného skupinou Diplomatik JKP Lomnice n. Pop. Do tanečních se přihlásilo přes 200 mladých lidí.
25. v úterý se za přítomnosti 218 diváků uváděla v Tylově divadle koncertní provedení opery Bedřicha Smetany "DVĚ VDOVY" v inscenaci členů činohry Národního divadla v Praze.
V tomto představení vystupovali kromě jiných známých pražských herců také národní umělec Eduard Haken a zasloužilá umělkyně Marcela Machotková.
29. v sobotu byl pořádán druhý ročník podzimního setkání C & W skupin pod názvem LOMNICKÁ STRUNA.
V pořadu vystupovaly amatérské skupiny Větráci z Kopidlna, Modrá tráva z Trutnova a dva amatérské soubory z Prahy.
Do Tylova divadla se přišlo podívat na jejich vystoupení celkem 130 diváků.
ŘÍJEN
5. se hrála v Tylově divadle před 330 diváky hudební komedie "Jedenácté přikázání" v provedení divadelního souboru Domu kultury ROH ZVÚ Hradec Králové.
16. se konal v Tylově divadle před 135 posluchači druhý koncert lomnické hudební sezóny uváděný pod názvem LYRA NOVA.
27. sehráli lomničtí loutkáři pro 80 diváků představení "Kašpárek doktorem".
28. v neděli se hrála třetí hra v provedeni Krajského divadla v Kolíně "SLUHA DVOU PÁNU". Do Tylova divadla se přišlo podívat na tuto hru 298 platících návštěvníků.
30. v úterý měla největší úspěch u lomnické mladé veřejnosti pražská rocková skupina KATAPULT. Do Tylova divadla se přišlo pobavit celkem 449, převážně mladých občanů.
31. se konalo od 8:30 a 10:30 dopoledne představení KYTICE v provedení Naivního divadla z Liberce pro žáky místní ZDŠ.
LISTOPAD
3. reprízovali loutkáři pro 80 nejmenších představení "Kašpárek doktorem".
7. se konalo v Městském kině zahájení oslav Měsíce přátelství za účasti 230 účastníků.
10. uspořádal Sbor pro občanské záležitosti besedu s panem Tau, což je umělecké jméno herce Šimánka při jeho vystupováních pro děti. Beseda měla velký úspěch a zúčastnilo se jí 750 besedníků, převážně dětí.
13. se konal soutěžně zábavný pořad pro kolektivy lomnických závodů pod názvem LOMNICE versus HOŘICE. V tomto pořadu se utkaly dva kolektivy z lomnických závodů se dvěma kolektivy hořických závodů. Pořad byl doplněn zábavným programem souborů ZUČ z Lomnice n. Popelkou a z Hořic.
15. se konal za účast 80 mladých 4. ročník soutěžně zábavného pořadu pro lomnickou mládež zaměřený k poznávání SSSR pod názvem CO VÍŠ O SSSR?
22. se konala v rámci Klubu mladých za účasti 220 mladých lidí BESEDA S PROKURÁTOREM -ve zcela přeplněném sále klubu ROH. Pražský prokurátor Marian Cingroš za doprovodu zpěvačky a kytarisky Marty Němcové zde v programu "Zpívající paragrafy" pobavil přihlížející historkami ze soudního prostředí.
PROSINEC
4. se konalo vystoupení komorního souboru MUSICA BOHEMICA v Tylově divadle, kam přišlo 275 lidí, kteří se v mnoha případech osobně znají s vedoucími tohoto souboru bratry Jaroslavem a Josefem Krčkovými. Poněvadž se jedná o umělecké těleso, jehož vedoucí představitelé jsou v čilém styku s naším krajem kolem Lomnice nad Popelkou, kde mají chalupy na Rváčově a Černé, zaznamenáme zde pár slov o jejich vystoupení v našem Tylově divadle.
Koncert tohoto souboru se pořádal z iniciativy Kruhu přátel hudby při JKP v Lomnici n. P. Koncert byl pořádán pod tématickým názvem „Štědrý den nastal", který byl rozvržen do dvou částí a to 1) historické, v níž byly předváděny a zpívány koledy husitské doby a 2) současné, kde pod názvem "Radujme se a veselme se" se soubor pokusil o interpretaci lidové pohody a radosti vyjadřované v souvislostech s údobím kolem vánočních svátků. MUSICA BOHEMICA je komorní soubor (lépe řečeno skupina) při symfonickém orchestru hlavního města Prahy FOK. Vznikla v roce 1975 ze sólistů a vybraných členů předních pražských orchestrů. Jejím posláním je vyjadřovat opravdovost české kulturní minulosti i přítomnosti. Je to autorský kolektiv a jeho tvůrci Jaroslav a Josef Krčkové podrobují historický materiál zkoumavému pohledu současníka nebo se jím inspirují ke zcela novým skladbám.
15. byly ukončeny taneční tradičním "Věnečkem", kterého se zúčastnilo 443 lidí.
Téhož dne reprízovali loutkáři úspěšné představení "Princezna s jedním křídlem a jednou ploutví" pro 80 nejmenších.
16. se konalo dvojí vystoupení umělců z programu INTERVARIETÉ, když prvního vystoupení se zúčastnilo 260 a druhého 450 diváků.
25. pořádala TJ Technolen Štěpánskou zábavu.

V letošním zápise kroniky, kde jsme se podrobněji zabývali pořady JKP během roku 1979, se objevila i činnost mnoha jiných organizací sdružených nejenom v JKP, ale byly to také organizace Národní fronty, kterým budeme opět věnovat hlubší pozornost v zápise do kroniky v r. 1980, kdy se prostřednictvím audiovizuálních pořadů v muzeu s nimi pokusíme vejít do těsnější spolupráce.

Kronikářem v roce 1979 byl František Novák

 

Výběr období 1979

  • Celý rok
 





Copyright (c) 2006 – Městský úřad Lomnice nad Popelkou – Jakékoli další šíření obsahu bez písemného souhlasu MÚ Lomnice není dovoleno!
prog: Celistvost | design: IdeFixx